Hned čtyři přisátá klíšťata během jediného týdne si postupně ze své zahrady přinesl pan Filip z Jihlavy. „Nechápu to. Trávu mám zastřiženou na krátko. Snad z toho nic nebude. Naštěstí jsem proti encefalitidě očkovaný a žádný flek, který by ukazoval na boreliózu, se mi zatím neudělal,“ přemítá jednačtyřicetiletý muž.
Takové štěstí však neměla více než stovka obyvatel Vysočiny, která se od ledna do konce června nakazila klíšťovým zánětem mozkových blan nebo lymskou boreliózou. Přenašečem těchto onemocnění je právě klíště.
„Do konce června máme na Vysočině hlášeno devět případů klíšťové encefalitidy a 110 nemocných lymskou boreliózou. Žádné úmrtí v souvislosti s klíšťovou encefalitidou nemáme,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Jihlavě Alena Dvořáková.
V porovnání s předchozím rokem se jedná přibližně o stejný počet nemocných. „Sezona je teprve na začátku, uvidíme, jak se to všechno vyvine i v souvislosti s počasím. I když tomu bych už nekladla takový význam jako dříve. Obecně jsou klíšťata přemnožená, přizpůsobují se klimatickým změnám a dostávají se i do vyšších nadmořských výšek,“ poznamenala Dvořáková.
Riziko nákazy se zvyšuje s délkou přisátí klíštěte
V kraji bývá tradičně nejvíc infikovaných na Žďársku a Třebíčsku, naopak nejméně jich je na Pelhřimovsku. Vrcholem sezony onemocnění, která přenášejí klíšťata, bývá období, kdy lidé chodí nejčastěji do přírody. To jsou prázdniny a pak podzim v rámci houbařské sezony.
Klíšťová encefalitida a borelióza na VysočiněNemocní od ledna do června 2019
Nemocní od ledna do června 2018
Zdroj: Krajská hygienická stanice |
Podle epidemioložky Dvořákové je pro přenos onemocnění z klíštěte na člověka podstatné, jak dlouho je parazit v kůži přisátý. „Pokud je tam delší dobu, je i větší riziko, že se do těla dostala infekční dávka. Podstatné je tedy na klíště co nejdříve přijít a vyndat ho,“ konstatovala Dvořáková.
Ochranou před klíšťaty je používání repelentů, časté prohlížení těla po návratu z přírody a před nákazou klíšťovým zánětem mozkových blan pak chrání očkování, které je možné podstoupit celoročně.
„Je třeba si ale uvědomit, že člověk je chráněn až po druhé dávce vakcíny, která následuje jeden až tři měsíce po té první,“ dodala Alena Dvořáková.
Nemocemi se klíšťata nakazí jako larvy od hlodavců
Odborníci teď zjistili, že za vyšším výskytem nemocí z klíšťat stojí přemnožení hlodavci. Tým vědců z Olomouce a Brna prokázal, že po přemnožení hrabošů vždy následuje rok, kdy se více lidí nakazí klíšťovými nemocemi v podobě klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy.
Nemocemi se klíšťata ve vývojovém stadiu larev nakazí právě od hlodavců, kteří jsou jejich hlavním hostitelem. Nákazu pak přenáší i nymfy klíšťat, jež napadají větší savce včetně člověka.
„Roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí těchto dat jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.
Vědci se zaměřili na hraboše polního, protože je v tuzemsku nejrozšířenějším hlodavcem. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,“ podotkl další z olomouckých vědců, Tomáš Václavík.
Během dvou let potřebuje vystřídat tři hostitele
Vývoj klíštěte trvá jeden až dva roky. K tomu, aby dospělo, potřebuje vystřídat tři hostitele. Larvy vyhledávají drobná zvířata jako ještěrky, ptáky a hlavně hlodavce, na nichž několik dní sají. Poté, co se promění v nymfy, přisají se na další oběti, včetně člověka.
Vědci mají za prokázané, že vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev a v následujícím roce i více infekčních nymf klíšťat.
„Větší počet nymf potom v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle,“ upozornil Tkadlec.
Závěry však podle něj nelze interpretovat tak, že k nákaze klíšťovými nemocemi bude stačit projít se po polích, kde se pohybovali přemnožení hraboši. „Klíšťata jsou schopná přežívat jen v zastíněných místech. Budou tedy určitě tam, kde pole končí a přecházejí v les,“ upřesnil.
Článek o závěrech týmu vědců z PřF UP a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU) vyjde v prestižním mezinárodním infektologickém časopise Emerging Infectious Diseases.
