Pro devětatřicetiletého Františka z Jihlavy to měl být jeden z jeho pravidelných běžeckých podvečerů. Ovšem netušil, že si z lesa na vrchu Šacberku u Jihlavy přinese i jednoho nezvaného hosta. Klíště, které se mu přisálo na nohu, objevil až po dvou dnech. A hned z toho byl problém jménem lymská borelióza - infekční nemoc vyvolaná bakteriemi druhu Borrelia, jejichž přenašečem jsou právě klíšťata.
„V místě přisátí se mi udělal červený flíček, který se rozšiřoval a po čtrnácti dnech už měl v průměru pět centimetrů. Do toho jsem začal být unavený, začaly mě bolet svaly, klouby, celkově jsem byl bez energie,“ popisuje příznaky nemoci mladý muž.
Lékařka mu diagnostikovala lymskou boreliózu. „Teď beru antibiotika a čekám, jak zaberou. Flek na noze začal blednout, ale únava se mě drží stále,“ líčí své čerstvé zkušenosti František.
Nejvíce nemocných hlásí Žďársko, objevila se tu i encefalitida
Právě lymská borelióza je onemocnění, které Vysočinu v souvislosti s klíšťaty zatím trápí nejvíc. Krajská hygienická stanice evidovala od ledna do konce května 69 případů tohoto onemocnění.
Onemocnění způsobená klíšťaty v krajiLeden až květen 2018:
|
„Ale myslím si, že jich bude ještě o něco víc. Ne všichni lékaři nám tyto případy hlásí. Také bývá problém s diagnostikou,“ říká Radka Štěpánková, vedoucí jihlavského protiepidemického oddělení krajské hygienické stanice.
Největší počet tohoto onemocnění v kraji diagnostikovali lékaři na Žďársku - celkem 22 případů.
Další velmi závažné onemocnění, které klíšťata přenášejí, je klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozkových blan). Od začátku ledna do konce května se v kraji s touto velmi nebezpečnou nemocí potýkali již tři pacienti.
„Je to velmi závažné virové onemocnění, které musí být v devadesáti procentech případů léčeno při pobytu v nemocnici. Pacienta ohrožuje na životě,“ vysvětluje Štěpánková. Všichni tři pacienti s encefalitidou jsou ze Žďárska.
K nakažení člověka stačí klíštěti dvě hodiny přisátí
V letošní sezoně jsou klíšťata extrémně aktivní. „Domnívám se, že počet nemocných nakažených klíšťaty bude v dalších měsících výrazně stoupat. Už nyní víme o několika dalších hospitalizovaných v souvislosti s klíšťovou encefalitidou. Klíšťatům velmi svědčí počasí, které aktuálně panuje,“ dodala Radka Štěpánková. Podle Českého hydrometeorologického ústavu je aktivita klíšťat stále na nejvyšším stupni.
Lidé by se měli při procházkách v přírodě chránit repelenty, případně se nechat proti klíšťové encefalitidě očkovat. K tomu, aby klíště do těla svého hostitele vypustilo bakterie nebo viry, stačí pouhé dvě hodiny.
„Přisáté klíště uvolní do těla spektrum látek a s nimi i virus způsobující onemocnění klíšťové encefalitidy. Virus se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin, kde se pomnoží, a poté putuje dál do organismu. Nejnebezpečnější je postižení mozku a dalších částí centrálního nervového systému. K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny,“ popisuje docent Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.
Infekce se může přenést i při odstraňování parazita
Přenos nemusí být ale jen přes dospělého parazita. Nakazit se člověk může i od infikované klíštěcí larvy či nymfy. Také zde stačí dvě hodiny.
„Klíštěcí larvy a nymfy jsou malé, lehce přehlédnutelné. Po nasátí krve samy odpadnou a nakažený nezřídka ani neví, že byl parazitem napaden,“ dodává Maďar.
K přenosu infekce může dojít i během manipulace s infikovaným klíštětem. Nejčastěji při jeho odstraňování z domácího zvířete.
„Zdravou neporušenou pokožkou virus neprojde, stačí však i drobná oděrka, které člověk ani nevěnuje pozornost, a nákaza se do organismu může dostat. Z toho důvodu je vhodné odstranění klíšťat provádět speciálním nástrojem, například pinzetou, a v ochranných rukavicích,“ dodává lékař.
