Osmadvacet dní hospitalizace na infekčním oddělení. Odloučení od rodiny a hodně bolesti. Takové důsledky mělo pro paní Evu Miláčkovou z Havlíčkova Brodu jedno krátké setkání s klíštětem. Deset dní po výletu do lesa začalo její zdravotní trápení.
„Ráno přišla z ničeho nic šílená bolest hlavy. Nemohla jsem ani pořádně vstát z postele, vadilo mi světlo, ani jsem nemohla pořádně otevřít oči,“ popisuje své potíže mladá žena a matka dvou dětí.
Pak se přidaly ještě vysoké horečky, které nešly ničím srazit. Po dlouhém zjišťování diagnózy a po lumbální punkci, která ji potvrdila, přišli lékaři s verdiktem - klíšťová encefalitida.
Eva Miláčková nebyla jediná, kdo si letos tuto diagnózu na Vysočině vyslechl. Klíšťovou encefalitidou se v kraji od ledna do konce minulého týdne nakazilo 58 lidí. To je o třináct víc, než za celý loňský rok.
„Za letošní rok to ještě nejsou konečná čísla. Vzhledem k tomu, že sezona klíšťat je nyní od února do listopadu, je tam i dlouhá inkubační doba, předpokládáme, že se počty budou ještě zvyšovat,“ říká krajská epidemioložka Alena Dvořáková.
Nejvíce ohroženi jsou lidé, kterým je přes 60 let
Eva Miláčková se nakonec z nemoci uzdravila. Takové štěstí ale neměli dva muži, kteří letos na Vysočině na následky klíšťové encefalitidy zemřeli. Už v květnu MF DNES informovala o první oběti na životě. Po nakažení od infikovaného klíštěte chorobě podlehl jedenasedmdesátiletý muž z Havlíčkobrodska (psali jsme zde). Poslední případ úmrtí je ze září.
Nemoci, které můžou klíšťata přenést na člověkaKlíšťová encefalitida Lymská borelióza Poznámka: údaje o počtu případů zahrnují období od začátku roku 2016 do poloviny listopadu.. |
„Na klíšťovou encefalitidu zemřel čtyřiasedmdesátiletý muž z Pelhřimovska,“ potvrdila krajská epidemioložka Alena Dvořáková.
Zároveň připomíná, že nejčastěji jsou nákazou postiženy starší ročníky nad 60 let. „U nich bývají zároveň i nejtěžší průběhy nemoci a komplikace v podobě obrn horních končetin,“ dodává.
Ale i u mladých lidí může být průběh nemoci velmi těžký. „Měli jsme případ mladého muže kolem dvaceti let s poruchami vědomí, který musel být transportován na JIP do Brna. Záleží na aktuálním naladění imunitního systému,“ řekla Blanka Ptáčková, zástupkyně primáře na infekčním oddělení havlíčkobrodské nemocnice.
Průběh onemocnění klíšťovým zánětem mozkových blan je zprvu nečitelný. V první fázi může připomínat chřipkové onemocnění. Druhá fáze se projevuje poškozením centrální nervové soustavy se silnými bolestmi hlavy, horečkou, křečemi, rozmazaným či dvojitým viděním a případným strnutím šíje. Výjimečná není ani krátkodobá ztráta vědomí nebo ochrnutí.
Na nárůstu onemocnění se podílejí i teplé zimy
Ochranou proti nemoci je očkování. Tradičním obdobím pro vakcinaci je chladné období roku.
Hygienici letos zaznamenali také obrovský nárůst onemocnění lymskou boreliózou. To je druhá nejčastější nemoc, kterou klíšťata přenášejí. Krajská hygienická stanice na Vysočině eviduje do poloviny listopadu už 400 případů tohoto onemocnění. Jedná se o téměř stoprocentní navýšení. V loňském roce totiž onemocnělo touto chorobou 212 lidí.
Nejvíce nemocných je ze Žďárska, kde se nakazilo 158 lidí, a z Třebíčska, kde muselo léčbu nastoupit 109 pacientů. Naopak nejméně pacientů s lymskou boreliózou bylo letos na Havlíčkobrodsku. Léčilo se tam s ní 32 osob.
Bakterie borelie nejčastěji útočí na kloubní systém. Nemoc však může napadnout i nervový systém. V časných stadiích se nemoc projeví ohraničeným zarudlým flekem s bledým středem v místě přisátí klíštěte. Infekce se nejčastěji léčí vysokými dávkami antibiotik.
Čím si takový nárůst onemocnění odborníci vysvětlují? „Svou roli v tom jistě hrají teplé zimy posledních let. Klíšťata jsou aktivní v podstatě od února do listopadu. Letos bylo také vlhčí léto, nižší teploty a to klíšťatům svědčí. Lidé také zřejmě častěji než v loňském roce, kdy byla tropická vedra, chodili ven a do lesa na houby. Tam měli větší příležitost klíště si přinést,“ dodala Alena Dvořáková.
