„Na lípě jsme prováděli takzvanou tahovou zkoušku. Jedná se o mechanický test, při němž je strom mechanicky zatížen tak, aby se napodobilo zatížení větrem,“ popsal svoji práci pro město Luděk Praus z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, jenž se arboristikou zabývá jako soudní znalec. Pomocí této expertizy odborníci zjistí možné zlomení či vyvrácení stromu.
Žďár metodu využil hned u třech exemplářů své zeleně – na bříze na sídlišti „U průmyslové školy“, na už zmíněné lípě v urnovém háji hřbitova a také v případě dubu v Pelikánově ulici v lokalitě Pod Vodojemem. Dřeviny byly vytipovány na základě jejich předchozího zhodnocení.
„Jde o významnější, vzrostlé stromy, které se nacházejí na problematičtějších místech, kde údržba není úplně jednoduchá,“ vysvětlil Jiří Hemza, správce žďárské městské zeleně.
Snahou je podle něj stromy na jejich stanovištích udržet co nejdéle, k čemuž má pomoci právě včasné zjištění případného hrozícího problému. Tahová zkouška slouží rovněž k předcházení riziku tragédie, jež může po nečekaném pádu dřeviny nastat, obzvláště pak na frekventovaných místech.
Strom se uměle zatěžuje lanem, vše se měří
Testovaný strom se proto uměle zatěžuje tahem, a to přes lano upevněné ke kotevnímu bodu – na hřbitově kvůli nedostatku jiných možností musel v pondělí za tento pevný bod posloužit například traktor. Arborista potom lano postupně manuálně napíná pomocí ráčny.
„Na laně máme umístěn speciální přístroj – konkrétně siloměr, který měří sílu, jíž taháme za strom. Na kmeni jsou zároveň nainstalovány snímače měřící jeho deformaci,“ přiblížil Praus.
Arboristé dva dny šplhali po památné žďárské lípě, zpevnili ji lany |
Jak se kmen ohýbá, lze podle jeho slov změřit na tisícinu milimetru přesně, a to díky vedle sebe zatlučeným jehlám, které se od sebe postupně oddalují. Další menší přístroje zase měří s vysokou přesností náklon kmene.
Zaznamenané a změřené reakce dřeviny jsou následně zkonfrontovány ještě s vytvořeným počítačovým modelem, jenž vychází z fotografií stromu, z jeho velikosti, výšky i rozsahu koruny.
„Poté, co tento výpočet a výsledky měření dáme dohromady, zjistíme, jestli se strom může vyvrátit nebo zlomit při větrných podmínkách, které jsme uvedli do modelu. Tím řekneme, zda je strom bezpečný, nebo ne,“ shrnul Praus.
Výsledky budou známé za několik dní
Jak tři testované exempláře městské zeleně dopadly, v tuto chvíli ještě jasné není. Na výsledky analýzy si budou muset Žďárští několik dní počkat. Finální verdikt zahrnuje celou škálu možností – od zjištění havarijního stavu stromu, kdy se ihned doporučuje pokácení bez povolení, až po různé procentuální úrovně bezpečnosti, kdy je například možné riziko pádu ovlivnit různými opatřeními.
Zkouška tahem se podle Luďka Prause provádí v České republice u zhruba stovek listnatých i jehličnatých stromů za rok, přičemž lidí nebo firem, již se tímto testováním zabývají, jsou v tuzemsku spíše jen jednotky.
Žďárská radnice zkoušela metodu úplně poprvé, uplatňovat by ji však ideálně chtěla i nadále. „Není to úplný standard, který by se dal dělat u každého stromu, ale v případě významnějších míst to má rozhodně smysl,“ myslí si Hemza.
Že nejde zkoušku tahem využít u všech dřevin, potvrdilo i žďárské testování. Podrobena mu totiž měla být také lípa u kostela svatého Prokopa v centru města. Tam však nakonec kvůli vícero poškozením stromu provedena být nemohla.
„Jedna tahová zkouška vyjde na přibližně deset tisíc korun,“ doplnila finanční náklady mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.
