Očekává se, že kůrovcová kalamita bude letos dále gradovat.
„Zdaleka nejsme v úvrati, co se týká šíření. Kdy obrat přijde, zda s parazitací, ochlazením, nebo vytěžením posledních atraktivních porostů, si netroufáme odhadovat,“ řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a regionální předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
„Jsme v situaci, kdy víme, že to úplně nezvládneme. Jde o to kůrovcovou kalamitu přežít, snažíme se najít společně cesty, jak to zvládnout,“ poznamenal.
V pátek se na žďárském zámku sešli už poněkolikáté vlastníci soukromých, obecních či církevních lesů, ale i zástupci těch státních. A to společně s úředníky a ochránci přírody.
Zdaleka ne všichni najdou odbyt pro své dřevo na velké pile Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. Odbyt hledají lesníci v okolních zemích, dřevo putuje na příhraniční pily v Rakousku, ale také až ke slovinským nebo italským hranicím či do Německa.
Kulatina z Vysočiny však končí také až v Šanghaji. „Cena je mnohdy lepší než v Rakousku. Odbyt do Číny je limitovaný jen kapacitou kontejnerů, které připlují do Evropy,“ uvedl Josef Kopečný z firmy Vysočinská lesní.
Ceny dřeva jsou na polovině, nedovolí zaplatit zalesnění holin
Na trhu s vlákninou aktuální situaci ovlivňuje odstávka ve velkých závodech v Jihlavě a ve Štětí. „Bohužel se to potkalo zrovna s tímto obrovským přebytkem dřeva. V našem případě se odbyt snížil na desetinu oproti dřívějšímu množství,“ porovnává Ladislav Hromádko, vedoucí lesního provozu firmy Kinský Žďár.
Lesníci upozorňují, že většinu faktorů sami neovlivní. „Ceny dříví jsou na 50 procentech období před rokem a půl. Nedovolují nám téměř ufinancovat náklady na zalesňování vznikajících holin,“ upozorňuje Jiří Svoboda. Chybí také pracovníci zejména v pěstební činnosti a docházejí sazenice.
Ministerstvo zemědělství pomohlo vyhlášením opatření obecné povahy, které platí od 3. dubna. Podle něj je nově možné odložit těžbu souší do konce roku 2022 a ve vybraných oblastech prodloužit lhůtu pro zalesnění na pět let. Podle ministerstva tak mohou lesníci svoje kapacity zaměřit na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce.
„Je to úleva pro zásadně zasažené vlastníky, kteří nedělají nic jiného než těží kalamitní dříví,“ uznává Svoboda.
Jinak je zástupce SVOL ke státním úřadům kritický. Na základě zkušeností z jiných zemí by lesníci v této situaci, která je po propadu cen ekonomicky ohrožuje, uvítali plošné dotace, jako dostávají zemědělci.
„Bavorští vlastníci dostali podporu šest tisíc eur na hektar, mají uvolněný režim při vzniku mokrých skládek, zaměstnávání cizinců, dostali výjimky na přepravu těžších a delších nákladů. My jsme v úplně v jiné pozici,“ kritizuje Svoboda.
Na Žďársku má kůrovec prostřeno, lesům může hrozit zánik
I když se loni na některých místech stačily vyrojit až čtyři generace obávaného lýkožrouta, situace přímo ve Žďárských vrších byla dosud relativně dobrá.
„Podstatná část našich porostů vznikla po živelné kalamitě v roce 1930. Jsou to z devadesáti procent smrkové porosty ve věku 90 let,“ upozorňuje Aneta Dvořáková ze Správy CHKO Žďárské vrchy.
„Kůrovec má prostřeno. Jestli se objeví v rozsahu jako v jiných okolních oblastech, nezůstane tu vůbec nic,“ obává se.
Kalamitu výrazně urychlilo loňské sucho. Například v dvousethektarovém Velkém Dářku, největším rybníce na Vysočině, chyběl metr vody. „To znamená dva miliony kubíků vody,“ upozorňuje Dvořáková. Kůrovec se tak snadno pustil i do okolních oslabených porostů na vysychajícím rašeliništi.
