Všechno špatně. Tak by se dal jednoduše shrnout aktuální stav kůrovcové kalamity na Vysočině. Lesnatý kraj může během krátké doby přijít o kus své jedinečnosti. Podle odborníků se tady situace vyvíjí aktuálně nejhůře z celého Česka.
„Je to čím dál horší. Není až takový problém napadené dřevo včas vytěžit. Spoléhat však můžete jen na vlastní síly, určitě to nejde zvládnout dodavatelsky, protože všechny firmy mají spoustu práce. Pokud nemáte svoji techniku, jste bez šancí,“ míní Jaromír Bořil, jehož rodina vlastní třináct hektarů lesa v okolí Vepřové na Žďársku.
Jako příklad uvádí svého příbuzného, který se kvůli dlouhodobé neschopence do lesa nedostane, proto už mu úřady hrozí pokutami. „Přesto nemůže nikoho na zpracování dřeva sehnat,“ říká Bořil k situaci některých malých vlastníků.
Na jaře doufali lesníci v pomoc počasí. Jenže horké a hlavně suché léto situaci ještě zhoršilo, stromy jsou oslabené a kůrovce nestačí zalévat svojí mízou. A je tu hotová apokalypsa.
Z kalamity je přírodní katastrofa, míní odborníci
„To už není kalamita, ale spíše přírodní katastrofa. Týká se to hlavně Třebíčska, Jihlavska a Velkomeziříčska. Rozhlédněte se z okna, protože za dva roky už takové lesy neuvidíte,“ obává se po leteckém mapování kraje Jaroslav Doubek, vedoucí žďárského odboru životního prostředí.
Jak bojovat s kůrovcemDříví se chemicky ošetřuje postřikem. Státní podnik Lesy ČR využívá i českou metodu fumigace, při které se naskladněné klády překryjí fólií, neprodyšně uzavřou a dovnitř skládky se vhání ekologicky šetrný insekticidní plyn, jehož molekuly prostupují dřevem a hubí při tom všechna vývojová stadia lýkožrouta neboli kůrovce (vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince). Účinné jsou i speciální hlavice na harvestory, které přímo odkorní zpracované dříví a zabrání dalšímu množení brouka. „Stále sledujeme a podporujeme výzkum i biologický způsob hubení kůrovce, tedy využití přirozených predátorů kůrovců, například hlístic,“ říká Jiří Groda z Lesů ČR. |
Apeluje na vlastníky, aby co nejčastěji navštěvovali les, napadené dřevo rychle pokáceli a chemicky ošetřili. „Řešit situaci odvozem z lesa dnes už nestačí,“ tvrdí Doubek.
Jenže malým vlastníkům, kterých je na Vysočině hodně, komplikují boj s kůrovcem paradoxně i platné zákony.
„Chemické ošetření nemůžu udělat sám, přitom taková asanace stojí dost peněz a toho člověka musíte sehnat. Potřebujete i potvrzení, že je dřevo ošetřené, aby vám nehrozila pokuta,“ poukazuje Bořil.
Za komplikaci to považují i úředníci. „Bohužel naše legislativa je nastavena tak, že chemické látky neprodají těm, kdo nemají atest 2. stupně. S chemickým ošetřením musí malým vlastníkům pomoci jiní,“ potvrzuje Doubek. Soudí, že je nešťastné, že stát zatím nevytvořil podmínky pro zpracování kalamity, když už se několik let řeší velký problém na severní Moravě.
Podle Lesů ČR se ve státních lesích na Vysočině od ledna do července tohoto roku vytěžilo 303 500 kubíků kůrovcového dříví. Pro srovnání: loni to bylo za celý rok 216 tisíc, o rok dříve celkem 77 tisíc metrů krychlových.
A situace v kraji graduje, příští rok bude podle prognóz ještě mnohem horší. Odhady lesníků zmiňují pět milionů kubíků kůrovcového dříví. Souše nechávají lesníci dočasně stát, těží jen čerstvě napadené smrky.
Nabídka dřeva je trojnásobná, zpracovatelé ho odmítají
„Když se před sto lety sázely na Vysočině smrky, bylo to s ohledem na tehdejší klimatické podmínky v pořádku. Dnes hynou. Oslabené suchem je likviduje kůrovec, s nímž by si zdravé stromy běžně poradily,“ uvedl Jiří Groda, ředitel pověřený vedením Lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
Trh je kvůli velké asanaci aktuálně přesycen dřevem a ceny klesají. „Velké objemy dřeva musíme odříkat, nabídka je až trojnásobná, ale nejsme schopni víc zpracovat ani naskladnit,“ reagoval na dotaz MF DNES Tomáš Havlík, manažer nákupu dřeva ze ždírecké pily Stora Enso.
Ceny kůrovcového dříví spadly na cenu zhruba 900 korun za kubík smrkové kulatiny, zatímco zdravá hmota si podle manažera cenu drží na úrovni 1 900 až 2 000 korun. „Pokud nemáte dlouhodobě navázané vztahy, nový odbyt neseženete. Kapacity jsou omezené,“ upozorňuje Havlík.
Co další velký hráč na trhu, jihlavský výrobce dřevotřískových desek Kronospan? „Nabídka je vyšší, než jsme schopni zpracovat, nicméně dříví stále vykupujeme,“ reagoval Rostislav Habán z Kronospanu. Cenu podle něj nelze paušalizovat.
Pro vlastníky lesů mohou být výkupní ceny likvidační. Když výnosy klesají na polovinu, asanace jim ani nepokryje náklady. „To, že vlastníci kůrovcové dřevo neprodají, je problém ekonomický. Je potřeba hledat pomoc státu, ten je zatím bohužel liknavý, aby přišel s nějakou masivní pomocí,“ kritizuje Havlík.
Sdružení vlastníků lesů požaduje kompenzace tři tisíce na hektar
Po rychlé a účinné pomoci státu volá i Sdružení vlastníků obecních lesů spojující 620 členů, kteří se starají o více než patnáct procent výměry lesů v Česku.
„Aby se zabránilo nejhoršímu scénáři vývoje v lesích, je nezbytná kompenzace za ztrátu zpeněžení dříví ve výši cca tři tísíce korun za hektar,“ uvedl předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) a starosta Pelhřimova František Kučera.
„Rychlá pomoc většinou znamená nižší náklady. Následky toho, co zanedbáme nyní, se nám v budoucnu mnohonásobně prodraží,“ míní.
Stát by podle SVOL měl pomoci i s vývozem dřeva do vzdálenějších zemí, hodně se totiž těží i v sousedním Rakousku nebo Německu.
Vláda připravuje novelu, ministerstvo rozšíří povolení postřiků
Podle ministerstva zemědělství už vedení resortu požadavky vlastníků řeší. „Výrazné zhoršení odbytu dříví, které je však nezbytné vytěžit a asanovat, dopadá na celý středoevropský region. Zachování ekonomické životaschopnosti vlastníků lesa a lesních podniků je přitom nezbytné pro zajištění celospolečenských funkcí lesa a k efektivnímu zvládání kůrovcové kalamity,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.
Resort dokončuje přípravu novely nařízení vlády, která umožní rozšířit příspěvky na hospodaření v lesích zejména o podporu umělé obnovy dřevinami odolnějšími k suchu, přirozené obnovy či využívání přípravných dřevin na kalamitních plochách.
Ministerstvo minulý týden zaslalo Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) žádost o povolení použití některých postřikových přípravků proti kůrovcům pro neprofesionální uživatele. Už nyní mohou drobní vlastníci lesů bez odborné způsobilosti k ochraně lesa využít dva přípravky, krajské úřady mají za úkol šířit tyto metodické informace dál.
Majitelé lesů se spojili, chtějí ochránit Žďárské vrchy
Pomyslnou hranicí kalamity na Vysočině je dálnice D1. Na severu Vysočiny už vznikla jakási „domobrana“ před dalším šířením kůrovce. Síly spojili správci a zástupci velkých vlastníků - a to soukromých, obecních, církevních i státních - z oblasti Žďárských vrchů.
„Dali jsme se dohromady s okolními hospodáři, abychom si vyměnili informace a poslali si navzájem lidi, když někdo bude potřebovat pracovní síly,“ říká Constantin Kinský.
S téměř šesti tisíci hektary lesa zahrnujícího i tři národní přírodní rezervace (Žákova hora, Dářko a Radostínské rašeliniště) je tento potomek šlechtického rodu největším soukromým vlastníkem v kraji.
„Krátkodobé řešení krize je technicky jednoduché, stačí pečlivě odstranit napadené dříví, to děláme mnoho let. Jenže ve státních lesích chybí potřební lidé, takže se kontaminují ostatní lesy epidemií, která se už těžko zvládá jak lidsky, tak i finančně,“ upozorňuje Kinský.
Co odborníci říkají o současné kůrovcové kalamitě?„Je to zdvižený prst. Kůrovce známe dobře, bohužel státní lesy mají špatný systém. Vše je na objednávku. Objednat dřevorubce, odvoz, jen úřadují. Kůrovec přitom musí být potlačen v zárodku. Jak ukáže hajný, musí druhý den nastoupit dřevorubec s pilou. Také se musíme starat o to, aby voda byla v lese a v krajině. Nejen lesáci, ale i zemědělci. Poukazujeme na velké lány, ale ono se v tom pokračuje. Mizí ornice, mokřady, nebudujeme další přehrady, neobnovujeme mnoho rybníků. Všichni křičí, že je sucho, ale nic jsme proti tomu 20 let neudělali. Když se projdete po lese, vidíte, že břízy ztrácí listí, buky či javory jsou zaschlé, to není jen problém smrku.“ - Ladislav Slonek, bývalý děkan Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně „Je to historická kalamita a katastrofa. Kůrovec se dostal na místa, která tři generace našich lidí nepamatují. Jsem rozzlobený. Sucho je akcelerátor, ale příčinou je lidská blbost a neschopnost českého státu. Lesní zákon nebyl vymyšlen na podporu lesnictví, je to výsledek lobbistických tlaků. Potřebujeme, aby všichni aktéři počínaje státem v lese rychle pracovali tak, aby se napadené dřevo dostalo co nejdříve z lesa, a zachránili jsme tak jeho životaschopnost. Pevně věřím, že vláda přijde s potřebnou pomocí na ochranu přírodního bohatství, jako se to děje například v Bavorsku už od jara.“ - Constantin Kinský, největší soukromý vlastník lesů na Vysočině „Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství. Nemluvím o desítkách let, ale o současnosti. Odhadujeme, že likvidace kůrovcové kalamity jen v kraji přijde na pět miliard korun, odhadem odborníků desetkrát více na území celé České republiky. Vláda by měla začít hledat rezervy, z nichž budeme moci vlastníkům lesů hradit náklady na odtěžení i na novou výsadbu a péči o les. Tento problém přestal být záležitostí pouze vlastníků lesů. Čelem se k němu musí postavit vláda.“ - Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina |
