Čtvrtek 2. července 2020, svátek má Patricie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. července 2020 Patricie

Kůrovec maže turistům cesty a orientačním běžcům podrobné mapy

  11:44aktualizováno  11:44
Turisté zkoumají, jak jim kůrovcová kalamita poškodila v lesích značení. Místy si budou muset pomoci zatloukáním kůlů. Ještě větší škody však mizející lesy napáchaly orientačním běžcům, kteří musejí za desetitisíce korun předělávat speciální mapy používané při závodech.

Značkaři se do terénu ve velkém vydají na přelomu dubna a května. Jen na Vysočině se loni 121 značkařů staralo o více 3 200 kilometrů značených turistických tras. Na řadě pokácených stromů se dlouhá léta nacházely barevné značky. | foto: Archiv MAFRA

Martin Pesler z Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku se při svých procházkách po lese neustále dívá, co bude po zimě potřeba opravit, přetřít nebo úplně vyznačit znovu. Je totiž předsedou krajské komise značení vysočinského Klubu českých turistů.

Fotogalerie

„Značky na některých místech úplně zmizely. Poměrně často jsem se ale setkal s tím, že nám lesáci kácejí nad značkami. Na řadě míst tak zůstávají vysoké pařezy se značkami,“ popisuje situaci Pesler.

Lesáci kácejí stromy napadené kůrovcem už několik měsíců. Sám Pesler má nejlépe prozkoumané lesy na Havlíčkobrodsku. Tam není situace natolik závažná jako například na Jihlavsku nebo na Třebíčsku. I přesto však ví, že jej čeká při jarním značení více práce než v předchozích letech.

„Pár lokalit u Havlíčkova Brodu, které budou potřeba udělat přednostně, mám zmapováno. Jsou to příměstské lesy, kam se hodně chodí, a právě tam nám na několika místech značky skutečně zmizely. Bohužel je napadený i druhý les, který je hned vedle,“ líčí Pesler.

Turisté vyčkávají. Kde je les dnes, už nemusí být za týden

Letos budou značkaři více než jindy používat značkařské kolíky nebo zatloukat kůly, na něž značky umístí. Do terénu se masově chystají vydat na přelomu dubna a května. Dřív to prý, i kvůli počasí, nemá cenu.

„Navíc tam, kde je dneska les, za týden už být nemusí,“ pronáší předseda krajských značkařů. Ti se v loňském roce na Vysočině starali o 3 206 kilometrů značených turistických tras, vyvěšují a obnovují 4 257 směrovek a tabulek, 103 turistických vývěsních map a 326 ocelových a dřevěných směrovníků.

Pokud značkaři přímo v terénu narazí na závažnější změny, jejich zpráva se dostane i do společnosti Trasa. To je firma, jejímž zřizovatelem je celostátní Klub českých turistů. Má na starosti tisk turistických map.

Rozsáhlé změny v krajině se v mapách, které Trasa vydává, objeví se zpožděním. Řadu podkladů pro mapy totiž Trasa kupuje.

„Jestli si myslíte, že se v nějakých podkladech objeví to, že před čtvrt rokem byl někde les a teď už tam není, tak takhle rychle to nejde. Republika se letecky snímkuje dva roky. A teprve potom se změny objeví v podkladech. Pokud nám však nějaký místní zpracovatel řekne, tady nám vykáceli les, tak to samozřejmě upravíme,“ říká Josef Nosek, ředitel společnosti Trasa.

Zmapování kilometru čtverečního pro běžce vyjde na 16 tisíc

Kdo však nemůže na aktualizaci map čekat tak dlouho, jsou orientační běžci, kterým se právě rozběhla sezona. Mapy, které jsou pro tento sport potřeba, jsou specifické a velmi podrobné. Jejich měřítko je i 1:5000 - tedy jeden centimetr na mapě je v reálu 50 metrů. Navíc v mapě je zakreslená celá řada podrobností, jako jsou vývraty, průseky, rýhy nebo jednotlivé výrazné stromy a kameny. Jde o důležité body, podle nichž se běžci řídí.

„Tyto mapy dělají profíci. Vše musí být přesné. Cena mapování jednoho čtverečního kilometru se pohybuje okolo 16 tisíc korun. Pro závod na krátké trati potřebujete zmapovat minimálně tři kilometry čtvereční, na delší klasiku pak alespoň sedm kilometrů čtverečních,“ popisuje Radek Cícha z třebíčského oddílu.

Jelikož kvůli vysoké podrobnosti orientační mapy rychle zastarávají, snaží se je oddíly využívat co nejrychleji a v rozmezí maximálně dvou let na nich pořádají tři i více akcí. Drobné změny do nich dokážou zanést jejich vlastní mapaři.

Jenže změny způsobené kůrovcovou kalamitou „zničily“ i mapy například rok staré. Právě třebíčský oddíl loni v květnu nedaleko Rudíkova pořádal mistrovství oblasti na nové mapě.

„Závod se uskutečnil a s úspěchem. Ale pak kůrovec do konce roku 2018 sežral zbytek, odhadem 60 až 70 procent lesa. Nová mapa posloužila pro jediný závod a dále je nepoužitelná,“ popsal trable Cícha.

Sázejte stromy, ale ne všechny, vyzývá Jihlava

Veřejné sázení stromů uspořádali i v Třebíči. O víkendu přišlo do Libušina...

Veřejné sázení stromů uspořádali i v Třebíči. O víkendu přišlo do Libušina údolí pomoci 120 lidí. Na oblíbené výletní lokalitě, která musela být takřka kompletně vykácena, obyvatelům města záleží. Nově zde bylo zasazeno na tři tisíce stromků, přibýt má ještě dalších pět tisíc.

Jak co nejrychleji osázet holiny způsobené kácením kvůli kůrovcové kalamitě, to je problém, který začali řešit i jihlavští městští radní.

Podle náměstka primátorky pro oblast životního prostředí Víta Zemana je situace nejhorší na severním okraji města směrem k pávovské průmyslové zóně.

„Vzniká nám tím další problém, že veškeré znečištění z dálnice a z průmyslové zóny nám nebude mít co zachycovat. Dá se proto očekávat, že se to na ovzduší v Jihlavě začne časem projevovat,“ myslí si Zeman.

Jihlava tak usiluje o to, aby se lesy na území města a po jeho okrajích co nejrychleji obnovily. Problém je však prý v tom, že například Správa městských lesů (SML) nemá dostatek lidí na to, aby dokázala vykácené prostory osázet novými stromy. „Proto vítáme aktivity od lidí, kteří začali sami sázet stromy. Je možné, že do budoucna budeme odměňovat tuto činnost,“ předestřel Zeman.

Vedení města však varuje před bezhlavým vysazováním. Proto vyzývá všechny dobrovolníky, aby předtím, než vyrazí do lesa, konzultovali svoji činnost s lesníky nebo s magistrátním odborem životního prostředí.

„Les má svoje pravidla a nelze v něm vysázet úplně všechno. Před tím, než znovu začneme řešit novou výsadbu, měli bychom si sednout nad mapu a zamyslet se, zda chceme mít v lese opět samé smrky,“ podotkla primátorka města Karolína Koubová.

Podle ní má SML dostatek sazenic, které už její pracovníci začali umisťovat do terénu. Horší situace je prý se sazenicemi pro městské parky.

  • Nejčtenější

Prodavačky obelstily automat na výkup lahví, vydělaly na něm desetitisíce

Sedmdesát tisíc korun vydělaly pracovnice jednoho z jihlavských obchodních domů v automatu na výkup lahví. Vedoucí...

Déšť zvedal hladiny řek v Česku. Voda hrozila na východě Čech i na Vysočině

Hladiny řek se v pondělí kvůli dešti zvýšily hned v několika krajích. Třetí povodňový stupeň platil během dne na...

Farmář hospodaří jako před sty lety. Když vede kravky, lidé ho filmují

Každý den vstává Karel Vrzáček ráno v pět, spát chodí před desátou. Když se chystá orat nebo sekat trávu, zapřáhne...

Při nehodě na D1 na Vysočině zemřeli dva lidé, tvořily se dlouhé kolony

Dva lidé zemřeli při nehodě na D1 na Vysočině. Na 138. kilometru ve směru na Prahu dodávka narazila do kamionu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Aspoň budu mít co vyprávět, říká překážkář Svoboda o rvačce se zloději

Premium Před pár dny si překážkář z Budišova na Třebíčsku Petr Svoboda zašel v Praze do jednoho z tamních železářství. A když...

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

  • Další z rubriky

Středověké hornické městečko díky virtuální realitě po staletích ožilo

Jedné neděle v sychravém září roku 1269 se kaplan Dětřich vydal sbírat bylinky. U lesa však narazil na zraněného...

Lipnice se jen těžko vzpamatovává z kulišáren, přesto plánuje kanalizaci

Rozvoj Lipnice nad Sázavou, nejmenšího města na Vysočině, v posledních letech ustrnul. Ale i když radnice stále ještě...

Sluneční zátoku rychle požírá kůrovec, Foglarovci nabízejí lesníkům pomoc

Premium Sluneční zátoka umírá. Zvláště mezi skauty oblíbená lokalita u řeky poblíž Ledče nad Sázavou je masívně napadena...

Za pád taženého kluzáku mohl nezkušený pilot, v daném typu seděl poprvé

Loňskou tragickou nehodu na letišti v Havlíčkově Brodě způsobila chyba pilota kluzáku, uvedl ve vyšetřovací zprávě...

Najdete na iDNES.cz