Na stavbě se vystřídalo až čtyřicet lidí. A po více než sedmi letech se podařilo dílo téměř dokončit. Už zanedlouho se bude Havlíčkův Brod pyšnit jedinečným unikátem, který nebude k vidění široko daleko.
Během prvních měsíců příštího roku se ve vestibulu Staré radnice, v rohové místnosti s velkými okny na náměstí a do Svatovojtěšské ulice, objeví model širšího centra Havlíčkova Brodu. V rámci výuky ho od září 2008 pro město stavěli studenti a učitelé zdejší střední školy stavební. Umístění modelu už schválili brodští radní.
Model je velkým unikátem. Věrně zachycuje podobu města z období těsně po druhé světové válce. „Záměrem bylo ukázat centrum před asanací z dob socialismu. Hlavně sídliště Na Louži, Smetanovo náměstí a oblast severně od něj. Podobu po druhé světové válce jsme volili i proto, že z té doby se ještě dají sehnat fotografie,“ popisuje učitel Jan Ruml, vedoucí projektu.
Všechny budovy totiž musely vypadat stejně jako v minulosti, přitom mnoho z nich už dnes nestojí. „Studenti pracovali ve dvou skupinách. Jedna zpracovávala domky v počítači a sbírala podklady v archivech a v muzeu. Druhá dělala na samotném modelu,“ popsal Ruml.
Kašnu a morový sloup museli vytisknout na 3D tiskárně
Práce to byla vskutku mravenčí. Model má rozměry téměř dva krát čtyři metry. Jsou na něm stovky budov, stromů, soch a dalších památek. Nechybí ulice, zatravněné zahrady či barevné záhonky květin. Vše je v měřítku 1:250 vyrobeno z tvrdého, třímilimetrového papíru a s nalepenou vytisknutou „fasádou“ domů.
Čistě ruční práce, tedy až na dvě výjimky - kašnu a morový sloup na Havlíčkově náměstí. „Vtom měřítku jsou strašně malé, nešlo je vytvořit ručně. Nakonec jsme je museli vytisknout na 3D tiskárně,“ poznamenal vedoucí projektu.
Každý detail musel odpovídat skutečnosti. Studenti se probrali stovkami fotek, radili jim historici, pamětníci i třeba architekt David Hromada. Všechny fotky se skenovaly, centrum města se skládalo i v počítačovém programu. Ne nadarmo byla práce na modelu dlouhodobou maturitní prací studentů čtvrtého technického lycea.
Maketa centra města ohraničená z jihu řekou Sázavou, na severu klášterem a na východě a západě parkem a Beckovského ulicí je těsně před dokončením. Chybí poslední nedodělky, třeba dva mosty přes Sázavu nebo sochy v parku. V jednom místě je třeba doplnit barvy a záhonky na zahradě.
Přibližně v půlce února by autoři měli dílo přestěhovat na Starou radnici. „Trochu se toho děsíme, to bude nejsložitější,“ podotýká Ruml.
Model je nyní umístěn v jedné z učeben stavební školy. Není rozložitelný, musí se přenášet v celku. „Postavený na bok projde těsně dveřmi, už jsme to zkoušeli. Ale to byl ještě bez domků. Uvidíme, co to udělá, když to poneseme s nimi, jestli to někde nepopraská. Máme už vyzkoušené, že to musí nést šest lidí. Je to opravdu hodně těžké, jen lepidla je v tom několik kilogramů,“ vysvětluje Ruml.
Ledečsko by chtělo maketu zaniklé Zahrádky
Model si u stavební školy nechalo vypracovat samo město, za jeho dodání jí také zaplatí sumu v řádech stovek tisíc korun. Objednalo si ho v době, kdy vznikal digitální model starého Brodu. Zejména radní Tomáš Hermann byl iniciátorem myšlenky, aby model nebyl jen v počítači, ale aby byl postaven i fyzicky a lidé si ho mohli prohlížet.
„Už jsme s podobnými maketami měli zkušenosti z minula, i když ani zdaleka ne s tak rozměrnými. Dělali jsme například vzkříšení Ležáků nebo model části Velkého Meziříčí,“ říká ředitel školy Ladislav Fiala.
V drobné nadsázce se dá říct, že dokončením modelu Brodu na jeho škole skončí jedna éra. Zda se učitelé se studenty okamžitě pustí do dalšího díla, zatím není jisté. Město má další nápady, například podobnou maketu z období Karla Havlíčka Borovského nebo baroka. A ozývali se i další zájemci.
„Třeba nás kontaktovali z Ledečska, že by chtěli postavit maketu zaniklé obce Zahrádka, která musela ustoupit Želivské přehradě,“ dodává ředitel.
„Ale taky je možné, že si dáme chvilku pauzu. Tento projekt byl opravdu hodně náročný,“ s úsměvem podotýká Ruml.
