Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

  12:52aktualizováno  12:52
Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného ústavu bramborářského. Test souvisel s plánovaným omezením používání postřiků nad vodní nádrží Švihov.

Pokusné pole u Křelovic na Pelhřimovsku. Rozdíl při využívání postřiků je na něm dobře vidět. Levá půlka pole je bez obvyklého ošetření, pravá půlka je ošetřena běžnými přípravky proti plevelu. | foto: Kraj Vysočina

Kvůli větší ochraně vodní nádrže Švihov (nazývaná také Želivská přehrada - pozn. red.), která je zásobárnou pitné vody pro více než jeden a čtvrt milionu obyvatel včetně většiny Prahy, stát do budoucna počítá se změnou obdělávání polí v povodí řeky Želivky na Pelhřimovsku.

Snahou je, aby zemědělci na polích používali jinou a slabší chemii, nebo se od ní úplně oprostili. Deště totiž látky splavují do řeky a do přehrady.

Fotogalerie

Podmínky, které budou muset farmáři v budoucnu splnit, na svých experimentálních polích modeloval Výzkumný ústav bramborářský z Havlíčkova Brodu. Zjistil, že pokud skutečně budou muset zemědělci takto postupovat, sníží se úroda brambor na polovinu a plodina velmi citelně podraží.

„Na většinu z - pro vodohospodáře schůdných a povolených - herbicidů  plevel nereaguje, nebo je jejich účinnost extrémně nízká. Brambory trpí suchem, neboť přerostlý plevel jim konkuruje, v některých místech je zřejmé napadení mandelinkou a hlodavci,“ popsal výsledek pokusu Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského.

S dražšími českými bramborami se trh ještě víc otevře dovozu

Petr Laštovička ze šlechtitelské stanice Selekta Pacov odhaduje, že ze současného výnosu kolem pětatřiceti až čtyřiceti tun brambor na hektar v budoucnu při zohlednění všech státem navržených omezení sklidí ze stejné výměry stěží polovinu.

Brambory na Vysočině

  • V Kraji Vysočina je v současné době zhruba třetina českých polí osázených bramborami, více než osm tisíc hektarů.
  • Zemědělci na Vysočině pěstují především pozdní odrůdy brambor.
  • Cena pro velké řetězce se při prodeji konzumních brambor pohybuje kolem 3 až 4 korun za kilogram.
  • Při takzvaném prodeji ze dvora je cena brambor na Vysočině v relaci 6 až 9 korun za kilogram.

„To bude mít dopady na cenu českých brambor, také na jejich dostupnost a trh se tak ještě více otevře bramborám ze zahraničí,“ obává se Laštovička.

S obavami sleduje jedno z plevelem zarostlých pokusných polí u Křelovic na Pelhřimovsku i předseda společnosti Senagro Senožaty Jiří Nevosád.

„Pěstování brambor je pro nás, stejně jako pro desítky dalších družstev v regionu, základem rostlinné výroby. Je otázkou času, jak dlouho si takto povedeme,“ strachuje se.

Že je pěstování brambor bez chemie téměř nemožné, připouští i Ludmila Pospíšilová z ekofarmy v Holubí Zhoři u Velké Bíteše. 

„Používáme takzvanou kyblíkovou metodu, při níž mandelinky a plevel sbíráme ručně do kyblíku. To je ale pro větší plochy nemožné,“ přiznává.

Podle farmářky se brambory umí se škůdci a plevelem samy vypořádat, musí k tomu ale mít vhodné podmínky. „Když je dostatek vláhy, brambory si poradí. Při letošním suchu to ale nezvládly a i u nás je úroda špatná, hlízy jsou prolezlé,“ říká. I na mandelinky už prý dnes existují stroje.

Metabolity pesticidů nelze z vody eliminovat, tvrdí povodí

S plánem na rozšíření II. ochranného pásma kolem vodní nádrže přišel státní podnik Povodí Vltavy (více o záměru čtěte zde). Rozšířit ho chce o téměř 100 kilometrů čtverečních. Z toho přes 95 procent této rozlohy zabírají orná půda a pole, na nichž hospodaří zemědělci. Na 768 hektarech by přitom mohla růst jen tráva.

Testovací pole

Zkušební pole na Pelhřimovsku patří Výzkumnému ústavu bramborářskému z Havlíčkova Brodu. Odborníci a vědečtí pracovníci na nich v praxi ověřují odolnost nejčastěji používaných odrůd proti plevelům, škůdcům a ve finále hodnotí dopady pokusné regulace na obvyklý výnos. V současné době jsou to jediná pole podobného zaměření v Česku.

„Hlavním důvodem revize stávajícího ochranného pásma je zejména nárůst koncentrací pesticidů a jejich metabolitů pocházejících ze zemědělské činnosti v podzemní a v povrchové vodě na přítocích i ve vlastní vodárenské nádrži. Metabolity těchto pesticidů nejsou ve vodě odbouratelné, a nelze je tedy z vody eliminovat,“ zdůvodnil už dříve mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Proti rozšíření ochranného pásma však protestují obce, jichž by se omezení dotklo. A samozřejmě farmáři. Na jejich stranu se postavil i Kraj Vysočina.

„Respektujeme právo na čistou vodu. Na druhé straně jsou zde oprávněné požadavky obcí a hospodařících subjektů. Chceme, aby lidé, kteří v této lokalitě žijí, mohli hospodařit. Zemědělství na Vysočině je významný zaměstnavatel a zaměstnanost v tomto resortu nesmí být ohrožena,“ bojí se Martin Hyský, krajský radní pro oblast zemědělství.

Nejčtenější

Staal gratuloval Nečasovi: Za rok budeme v Carolině slavit Stanley Cup

Martin Nečas (vpravo) slaví se spoluhráči ze Charlotte triumf v Calder Cupu.

Mise s názvem AHL 2018/19 došla v případě hokejisty Martina Nečase svého naplnění. Bývalý útočník Komety Brno pomohl...

Jihlava marně navrhovala opakovaní baráže. Neumožňuje to soutěžní řád

Jihlavští fotbalisté smutní, v baráži s Karvinou postup do nejvyšší soutěže...

Otevřenou výzvu fotbalové Jihlavy, která po baráži o první ligu žádala odstoupení Jozefa Chovance a Martina Wilczeka z...

Volič testoval komisi, objevil chybu a podal návrh na neplatnost voleb

Ilustrační snímek

Výsledky voleb do Evropského parlamentu rozporují dva voliči z Vysočiny. Podle nich pochybily při sčítání přednostních...

Jihlavský šéf: Jsou hranice, kde „diplomatická“ cesta není dostatečná

Nový výkonný ředitel Jihlavy Jan Staněk

Fotbalová Jihlava pokračuje po kontroverzní baráži o první ligu ve veřejné kritice, klub v dalším prohlášení navrhl,...

V Telči zapsané v UNESCO prodávají historickou bránu vedoucí k náměstí

Historickou stavbu v Telči dobře znají kromě místních i turisté z celého světa....

Nebývá obvyklé, že by se prodávaly brány k náměstím. Navíc ve městech, jejichž historická jádra jsou zapsána na seznamu...

Další z rubriky

Letní festivaly budou bezhotovostní, lákají na stálice české pop-music

Zkouška hudební skupiny Kryštof na koncert k 25 letům od založení kapely, který...

Sice žádné zářivé zahraniční hvězdy, za to plno stálic české a slovenské populární hudby. Takové letos budou letní...

Příprava stavby obchvatů začala, dočkat se mají Budějovice i Jaroměřice

Protihlukové stěny na jihovýchodním obchvatu Chebu končí v Hájích zároveň s...

Města v jižní části Vysočiny si mohou pomalu dělat naděje na vybudování obchvatů. Projektanti už brzy začnou kreslit...

Obnovený park od podzimu čeká, než vyroste tráva. Otevře se až nyní

Úpravy části havlíčkobrodského parku Budoucnost už jsou hotové několik měsíců....

Už několik měsíců je hotovo. Dělníci dávno zmizeli, stejně tak stavební stroje. Přesto je nově upravená část...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz