To by mohlo omezit zejména podnikání v zemědělství. Dotklo by se například pěstování kukuřice, slunečnice, brambor a řepy.
Už nyní si místní stěžují na to, že na život v ochranném pásmu doplácejí.
„Želivka (tak místní nazývají vodní nádrž Švihov – pozn. red.) nám tady nedala vůbec nic. V ničem nepomohla, pouze tu život zkomplikovala a ztížila,“ říká Milan Jelínek, starosta Šetějovic, které leží na pomezí Kraje Vysočina a Středočeského kraje.
„Protože jsme ve druhém ochranném pásmu, od sedmdesátých let se tady nepostavil jediný barák. Už tu žijí prakticky jen důchodci,“ povzdechl si.
I proto se proti prvnímu návrhu na rozšíření II. ochranného pásma, s kterým přišlo Povodí Vltavy už na jaře letošního roku, zvedla vlna odporu. Státnímu podniku vadí zejména intenzivní zemědělská činnost na přítocích Želivky. Proto chce přísnější ochranu rozšířit na další území o celkové rozloze 9 682 hektarů.
„Hlavním důvodem revize stávajícího ochranného pásma je zejména nárůst koncentrací pesticidů a jejich metabolitů pocházejících ze zemědělské činnosti, v podzemní a v povrchové vodě na přítocích i ve vlastní vodárenské nádrži. Metabolity těchto pesticidů nejsou ve vodě odbouratelné, a nelze je tedy z vody eliminovat,“ zdůvodňuje Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. Vodní nádrž Švihov pitnou vodou zásobuje asi 1,3 milionu lidí.
Drtivou většinu plochy v plánovaném rozšíření ochranného pásma zaujímá zemědělská půda – celkem 9 532 hektarů. Zemědělci by zde po změně nesměli například hnojit čistírenskými kaly a močůvkou nebo pěstovat širokořadé plodiny na svazích, to by se týkalo zejména kukuřice, slunečnice, brambor a řepy. Na 780 hektarech by podmínky byly ještě přísnější, mohla by tam růst jen tráva.
„Respektujeme právo na čistou vodu. Na druhé straně jsou zde oprávněné požadavky obcí a hospodařících subjektů. Chceme, aby lidé, kteří v této lokalitě žijí, mohli hospodařit. Zemědělství na Vysočině je významný zaměstnavatel a zaměstnanost v tomto resortu nesmí být ohrožena,“ bojí se dopadů Martin Hyský, krajský radní pro oblast zemědělství.
Pouze dočasný ústup?
Povodí Vltavy od svého plánu couvlo a návrh vyhlášky na rozšíření II. ochranného pásma v dubnu stáhlo. Jenže podle zemědělců jde pouze o dočasný krok.
„Dle dopisu, který jsme od ministra zemědělství Mariána Jurečky obdrželi 11. července, a některých mediálních výstupů, bude návrh předložen znovu, v nezměněné podobě, jakmile bude vyřešena forma a výše náhrad,“ tvrdí Josef Blažek, předseda Agrární komory Pelhřimov. Na náhrady za omezení užívání zemědělských pozemků v ochranných pásmech vodního zdroje mají jejich majitelé ze zákona nárok. Podle Blažka však náhrady nejsou tím jediným, o co farmářům jde.
„Naším zásadním požadavkem však bylo a je i kompletní přepracování dokumentace ochranného pásma a její řádné projednání se všemi dotčenými. Dle nám dostupných informací však v současné době nebyly provedeny žádné zásadní kroky k přepracování návrhu,“ tvrdí šéf pelhřimovské Agrární komory.
Nyní čeká na obě strany další kolo jednání, které proběhne v dubnu. Všichni zúčastnění přitom dopředu vyhlašují, že doufají v rozumnou shodu.
„Máme připraveno několik bodů a témat, které je třeba před schválením k oboustranné spokojenosti a prospěchu věci vyřešit. Chceme je však nejprve projednat na komisi jmenované k této věci hejtmanem Kraje Vysočina a s Povodím Vltavy,“ dodal Blažek.
