Nový dopravní terminál by měl po několika etapách vzniknout v prostorách nynějšího vlakového nádraží Jihlava-město.
„Víme, že město Jihlava má v plánu mít autobusové nádraží jinde, ale přesto jsme nějak pocitově vyhodnotili, že v dnešní době budou peníze potřeba na něco jiného a že by autobusové nádraží v Jihlavě zase dál čekalo na nějakou rekonstrukci, a tak jsme to už nevydrželi a halu jsme opravili,“ řekla k investici za 20,5 milionů korun Kateřina Kratochvílová, předsedkyně představenstva ICOM transport.
Firma vlastní v České republice celkem čtrnáct autobusových nádraží, z nichž právě jihlavské je podle Kratochvílové tím největším. „Všechna ostatní naše nádraží už zrekonstruována byla,“ řekla Kratochvílová.
Letos firma investovala také 22,5 milionu korun do revitalizace nádraží v Dačicích. V příštím roce chystá investice do nádraží v Jindřichově Hradci. Předloni podobně vložila tři miliony do Moravských Budějovic a v roce 2018 to bylo sedmnáct milionů korun do autobusového nádraží v Humpolci.
Ano, jsem ve střetu zájmů, připouští Beke
Pozoruhodným paradoxem je, že architektem designových proměn všech nádraží ICOM transport včetně toho v krajském městě je jihlavský radní David Beke (ODS), který je stále architektem a současně také politikem, jenž zaštiťuje všechny dopravní změny v krajském městě. A tedy i vizi o přestěhování autobusového nádraží ze stávajícího umístění asi o půl kilometru vedle.
„Ano, za designem aktuální haly autobusového nádraží ICOM transport v Jihlavě stojí architekt David Beke,“ sdělila Michaela Doležalová, mluvčí ICOM transport.
Beke sám MF DNES řekl, že firmě autobusová nádraží navrhuje. „Já se k tomu asi nemohu vyjadřovat, jsem ve střetu zájmů, protože já firmě ICOM ty autobusáky navrhuju,“ připustil Beke.
Podle něj je většina nádražních budov patřících ICOMu už opravená. „Tato poslední čekala na opravu, a protože těch let, než k tomu stěhování dojde, je ještě před námi řada, Kateřina Kratochvílová rozhodla, že do toho těch dvacet milionů korun dá a na těch asi pět let ho ještě vylepší,“ řekl Beke. Jeho spolupráce s ICOM transport je prý dlouhodobá.
S pozemkem zatím firma nemá žádné záměry
Kratochvílová řekla, že strategii města na přestěhování autobusového nádraží respektuje.
„Je to rozhodnutí města a my se tomu budeme muset přizpůsobit. Naší firmě zůstane v centru města pozemek o rozloze hektar a půl,“ podotkla Kateřina Kratochvílová.
S pozemkem podle ní nyní firma nemá žádné záměry. „Jsme si vědomi, že má svou hodnotu. Budova nádraží může v budoucnu sloužit třeba komerčním účelům. Stěhování autobusového nádraží je nějaká budoucnost, s níž počítáme a uvidíme, jak budou na realizaci toho stěhování peníze. Zatím není ani pevný termín, že by se kvůli tomu například měnily jízdní řády,“ zmínila Kratochvílová.
„My jsme s primátorem Petrem Ryškou paní Kratochvílové řekli, kdy by ta etapa se stěhováním autobusáku do centrálního dopravního terminálu nejdříve přišla na řadu. Myslím, že tam bylo pět až sedm let,“ dodal Beke.
Největší změnou v nové hale kromě nového designu je přesun občerstvení do přízemí, kde je lépe přístupné cestujícím. Hala byla poněkud zmenšena, funguje tam kancelář informací, sociální zařízení či klasická úschovna zavazadel. Kompletní obnovou prošly také prostory pro řidiče a dispečery a část budovy, kde je ubytovna zaměstnanců s padesáti lůžky.
Možná je smíšená 18 metrů vysoká zástavba
Jihlavské autobusové nádraží má třicet vozových stání, denně vypraví asi 600 spojů. Z toho 15 procent jsou dálkové. „Za posledních deset let registrujeme nárůst spojů asi o 20 procent. Kraj objednává více dopravy, a co skončil covid, také dálkoví dopravci opět jezdí víc,“ řekl ředitel autobusové dopravy ICOM transport Miroslav Bartoška. Firma zaměstnává v rámci celé republiky 1 400 řidičů, z nich asi tři stovky jsou pracovníci z Ukrajiny.
Jak se jeví budoucnost prostoru autobusového nádraží z pohledu úřadů? Podle oficiálních informací zatím firma ICOM transport nepředložila žádnou konkrétní studii na jeho budoucí jiné využití. „Stavební úřad se tím zabývá až ve fázi, kdy se záměr začíná povolovat. My jsme se tím nezabývali,“ řekl šéf jihlavského stavebního úřadu Michal Jarco.
„Na tu lokalitu se dělal zatím jen odhad kapacity, co by se tam vešlo, ale není to konkrétní návrh. Žádná studie se tam ještě nedělala, plány vlastníka my zatím neznáme. Nekonzultovali s námi žádný záměr například s vazbami na městské pozemky,“ řekla Kateřina Bezděkovská z Útvaru městského architekta.
Ani jihlavský úřad územního plánování zatím neřešil žádnou studii o budoucím využití autobusového nádraží. „Nyní je tam možné využití definováno jako hodně univerzální. Dá se tam udělat smíšená zástavba pro polyfunkční stavby a soubory staveb. Připouští se tam výstavba obytných domů, nějaký obchod, možná je i drobná lehká výroba. Ale ne velké nákupní centrum s odbytovou plochou větší než tisíc metrů čtverečních, spíše budovy s bydlením, obchody a službami. Ty budovy mohou být až do výšky 18 metrů,“ přiblížila Pavlína Razimová z Úřadu územního plánování.
