Redakce iDNES.cz vybrala ze staveb, které byly od začátku minulého století na Vysočině zbourány nebo přestavěny, šest zástupců.
Výsledky ankety Co vám nejvíc chybí? najdete zde |
Barokní zámek Plandry
Plandry je zaniklý zámek, který stával ve stejnojmenné obci nedaleko Jihlavy. Barokní stavba, která byla postavena v roce 1734, měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. Stavbu obklopoval hospodářský dvůr, anglický park a dva rybníky.
Barokní zámek Plandry na Jihlavsku
Celý areál byl v roce 1945 zkonfiskován a v následujících letech ho zcela zdevastovalo zemědělské družstvo. Zámek byl rozdělen na byty a kanceláře, byl odstraněn vstupní portál, vyměněna okna, a sklep sloužil jako septik pro močůvku.
V roce 1990 byl zámek ve zcela havarijním stavu. O rok později byl celý areál prohlášen kulturní památkou, se změnou majitele v roce 1996 byla ale památková ochrana ze zámku sejmuta. Barokní budovu pak strhly bagry.
Pivovar v Třebíči
Tradice vaření piva sahá v Třebíči až do patnáctého století. Poslední pivovar byl ale na dnešním Komenského náměstí postaven až o čtyři století později, v roce 1882. Pod názvem I. Parní pivovar a sladovna, registrované družstvo s ručením omezeným se postupně rozšiřoval. V roce 1913 se tu uvařilo 15 tisíc hektolitrů piva.
Pivovar v Třebíči.
V roce 1948 byl třebíčský pivovar znárodněn. V té době se zde vyrábělo lahvové pivo 7, 10 a 12 stupňů. Od ledna 1961 pak přechází pivovar jako závod 10 do nově utvořeného podniku Jihomoravské pivovary společně s pivovarem v Dalešicích.
V roce 1967 se závod v Třebíči ruší. Výroba se postupně omezuje a o stárnoucí zařízení se nikdo příliš nestará. V roce 1972, tedy po devadesáti letech provozu, je pivovar v Třebíči nakonec uzavřen. Budovy byly zbourány a pivovar nahradil prodejní dům.
Židovská synagoga v Jihlavě
S přibývajícím počtem židovských obyvatel v Jihlavě v devatenáctém století bylo nutno vybudovat židovskou synagogu. Stavba byla zahájena v roce 1862 a 9. září 1863 byla jihlavským rabínem Joachimem Jakobem Ungerem zasvěcena.
Synagoga byla vystavěna v neorománsko-maurském stylu. Maurský styl patřil v 19. století ve stavbě synagog k velmi oblíbeným. V roce 1896 bylo do synagogy zavedeno plynové osvětlení a v roce 1921 také elektřina.
Stavba nakonec sloužila jen necelých sedmašedesát let. 30. března 1939 byla vypálena nacisty. Jako organizátor byl označen Emanuel Sladek, který byl na konci války zatčen a v roce 1947 popraven.
Ostatní ankety najdete zde |
Místo bývalé synagogy dlouhá léta sloužilo jako tržiště. Synagogu od roku 1992 připomínala pouze pamětní deska umístěná na blízkých hradbách. V roce 2008 se začalo s úpravou prostranství, při kterém byly odhaleny základy synagogy.
Soubor domů Krecl v Jihlavě
Blok středověkých domů, obvykle označovaných termínem "špalíček", stával na Masarykově náměstí. Konkurenci měl u nás pouze v proslulém chebském a částečně v brněnském malém špalíčku. Existoval už koncem 13. století, vznikl tedy prakticky ve stejnou dobu jako náměstí.
Soubor historických domů Krecl na Masarykově náměstí v Jihlavě.
Krecl sloužil coby zázemí okolnímu prostoru, vyhrazenému trhům a obchodním aktivitám. Postupně se stal i jakousi pamětí města, protože právě před ním se odehrávaly všechny důležité historické události.
Špalír vzácných středověkých domů neudolal čas. Musel ustoupit monstróznímu konzumnímu pomníku normalizace, Prioru, který stojí v centru Jihlavy dodnes.
Likvidace Kreclu se neodehrála najednou. První odstřel zazněl 23. dubna 1974 pod pláštěm tmy, konkrétně v 0:30. Zničena byla většina komplexu vyjma dvou nejvzácnějších rohových domů. Ani ty ale nakonec nedostaly šanci přežít a celkový zánik památky byl dovršen v prosinci následujícího roku. Další tři roky trvalo, než byl položen základní kámen Prioru.
Obec Zahrádka
O vesničce Zahrádka u Ledče nad Sázavou píší kroniky už roku 1219. V době první republiky měla obec až 1 200 obyvatel. Dnes ji připomíná jen chátrající kostel svatého Víta na samém břehu Želivské přehrady a stará kašna.
Vesnice Zahrádka, která v sedmdesátých letech ustoupila stavbě Želivské přehrady.
Zahrádka nebyla zničena za války, její konec se datuje až do sedmdesátých let dvacátého století. Zahrádka je totiž jednou z několika obcí a osad, které musely v ustoupit budování přehrady Švihov nebo také jinak nazývané Želivské přehrady.
Ortel nad obcí vláda vynesla v roce 1969. Obyvatelé museli odejít do sedmi let a tento odchod byl pro mnohé velice těžký. "Smířený s tím nebyl nikdo. Lidé se bránili, nechtěli, aby k tomu došlo. Uskutečnila se spousta jednání, ale marně," vzpomínala jedna z obyvatelek Jana Kašparová.
Panelový dům v Havlíčkově Brodě
Necelé tři desítky let. Tak dlouho vydržel na svém místě mezi Havlíčkovým a Smetanovým náměstím v Havlíčkově Brodě panelový dům.
Třípodlažní panelový dům s osmnácti byty byl dostavěn v roce 1982. Tehdejší projektanti ho totiž umístili tak nešťastně, že zastavěli historickou Havlíčkovu uličku spojující Havlíčkovo náměstí se Smetanovým.
Zmizel tím výhled z hlavního náměstí až na Letnou, kde sídlí nemocnice. Obcházet dům museli i chodci. Navíc socialistický panelák v klasické šedožluté barvě ostře kontrastoval s původními domy podél náměstí a Horní ulice.
"Už od samotného postavení byl dům vnímán v odborných kruzích jako velmi vážná urbanistická závada," konstatoval radní Libor Honzárek.
Chybu architektů minulého režimu se nakonec havlíčkobrodské radnici podařilo napravit loni v listopadu. Poté, co město zajistilo obyvatelům domu náhradní bydlení, se do něj zakously obří čelisti bouracího bagru a srovnaly jej se zemí.
Demolice panelového domu byla ojedinělá nejen na Vysočině, ale i v celém Česku. Kromě Sokolova, kde podobný dům musel ustoupit rozšíření chemičky, k tomu ostatní samosprávy nenašly odvahu. V Brodě se navíc bouralo čistě z estetických důvodů.
