Vyberte si sport přesně na míru. Vyhněte se extrémům

Pohyb nás udržuje v kondici, utužuje zdraví a díky sportování si udržujeme rozumnou váhu. Ne každý sport je ale vhodný pro všechny.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Aby nám sport místo zlepšení zdraví neškodilo, měli bychom při výběru své disciplíny mít na mysli pár důležitých věcí. V první řadě je to náš tělesný typ. Roli hraje i náš vztah ke kolektivním nebo individuálním sportům, někomu může vyhovovat parta, jiný prostě není týmový hráč. Zohlednit je třeba věk, zdravotní stav a aktuální kondici.

První zásada je mít o vybraném sportu dostatek informací, a to i o jeho rizicích. A určitě bychom se do sportování neměli pouštět hned, jakmile vstaneme ze židle.

„Před sportem se dobře rozcvičte a v jeho průběhu věnujte pozornost provozu na sportovišti. Vynechte nešvary, jako je telefonování, natáčení nebo focení v rizikových místech. Nakonec si dopřejte vhodný odpočinek,“ doporučuje fyzioterapeut Richard Jisl.

Nejčastějšími zraněními z letního sportování jsou odřeniny, řezné rány, pohmoždění a vykloubení horních a dolních končetin či podvrtnuté kotníky. Časté jsou i zlomeniny, poranění hlavy a otřes mozku, těm však jde do značné míry zabránit vhodným ochranným vybavením.

Pravidla bezpečného sportování

Sport nám má zdraví upevnit, ne brát. Musíme ale dodržovat pár věcí, abychom vyloučili riziko, že se zraníme: 

• Nesportovat při únavě nebo za fyzického či emočního vypětí.
• Vyhnout se alkoholu a jiným látkám zhoršujícím pozornost.
• Brát v potaz počasí a povětrnostní podmínky.
• Používat ochranné pomůcky (přilby, chrániče atd.).
• Nepřeceňovat se, například při túrách a cyklovýletech. Obtížnost zvyšovat postupně.
• Věnovat sportovní aktivitě v jejím průběhu plnou pozornost.
• Sportovat spíše pro radost než výkonnostně. Sport má bavit, ne stresovat. 

Nebezpečné jsou jakékoli extrémy. Při individuálních sportech hrozí přetížení, jednostranné obtíže, poranění nebo dlouhodobá únava, či dokonce nemoc. U kolektivních sportů hrozí poranění sebe nebo protihráče, protože při únavě se zhoršuje koordinace a odhad. 

Nejspolehlivějším a nejjednodušším ukazatelem je sledovat, jak se cítíme druhý až třetí den po sportování. Dlouhodobější zvýšení klidové tepové frekvence může znamenat zvýšenou únavu, pak je nutné zvolit lepší formu odpočinku.

Sport nás dobije energií a posílí. Přispívá k dobrému trávení a kvalitnímu spánku. Jestliže na pohyb nejsme zvyklí, chce to trochu odhodlání. To se ale bohatě vyplatí.

Tělesné typy jsou různé

V zásadě existují tři hlavní tělesné typy, ale většina z nás není stoprocentně žádný z nich, naše těla jsou více či méně typu smíšeného. Něco ale bude téměř vždy převažovat. 

• Astenický typ (také označovaný jako ektomorf) je štíhlý, vysoký, se slabým svalstvem. Má dlouhé nohy a ruce a úzký hrudní koš. Ektomorfové mají velmi rychlý metabolismus, co snědí, okamžitě spálí. Netrápí se sice s dietou, protože většinou mohou sníst opravdu všechno, ale pokud chtějí být za svalovce, každé kilo svalové hmoty si musejí poctivě vydřít. 

• Atletický typ (mezomorf) je obvykle svalnatý a silný, má velký hrudní koš, široká ramena a celkově štíhlou postavu. Není náchylný k žádným významným onemocněním. 

• Pyknický typ (endomorf) má zakulacenou postavu s velkým břichem nebo boky. Má sklony k nadváze. Jestliže nechce být obézní, musí zvážit každé sousto a zároveň se i více hýbat.