Práce je dneska hodně a člověk se musí ohánět. Většina z nás to dělá s vidinou volného víkendu, kdy hodí všechny starosti za hlavu a konečně se trochu uvolní – fyzicky, ale hlavně psychicky. Je to taková odměna za všechnu tu dřinu a odříkání, které pracující část populace provází od pondělka do pátku.
Jenomže existuje jistý zlomek lidstva – a není rozhodně nikterak nepatrný – který má volno v podstatě jenom v sobotu. V neděli ho totiž ničí strach z toho, co ho zase další týden čeká, a to mu bere veškerou chuť i motivaci volno si užít.
Stává se to od raného dětství, kdy dítě ničí myšlenky na školku či školu, a mnohdy to pokračuje až do dospělosti. A to je vážně škoda.
Dlouho se mělo za to, že stavy, které se obecně nazývají nedělními strašáky, jsou jen výplodem lidské fantazie a patří spíše do kategorie pohádek. Ale dnes vědci tento stav pokládají za skutečný psychický problém, který potřebuje důkladnou péči, protože jinak se ho nezbavíte. Neodejde sám ani vás nenechá na něj zapomenout. Máte ho totiž ve své hlavě a tam může nadělat pěknou neplechu.
„Nejenže si s ním člověk neodpočine ve volnu tak, jak by měl. Ale dokáže vyústit až v paralyzující děs, pocit úzkosti a odmítání vnějšího světa,“ varuje psychologický poradce Alex Klein.
Hrozí i naprostá změna osobnosti
Podle zmíněného odborníka je sice pravdou, že v pondělí se ve chvíli, kdy lidé usednou za stůl ve své kanceláři, vše vrátí do normálu, ale jejich psychiku to každý konec týdne podkopává a může se stát, že se nakonec stanou zcela jinými osobnostmi, než jakými byli dřív.
Jak poznat, že se vás to týkáKdyž na vás padnou chmury, je těžké se jim vyhnout. Nedělní splín a sklíčenost se projevují psychicky i fyzicky. Mezi duševní vjemy patří:
Pak jsou tu ale také projevy fyzické:
|
Není to jen o tom, že se vám v neděli prostě nechce do práce. To je normální. „Jedná se o situaci, kdy vám vaše pocity nedovolí zařadit se do jakékoli aktivity bez toho, aby vás užíraly. Trápíte se a často nemáte ani chuť k jídlu, natož abyste se zasmáli,“ popisuje to specialista. Pociťujete něco podobného na sobě? Je načase zakročit.
Jako první byste měli vědět, že se není za co stydět. „Nedělního strašáka poznalo aspoň někdy za život na 80 procent pracujících lidí,“ uvádí se v nedávném výzkumu serveru LinkedIn s tím, že současný trend práce z domova tyto pocity paradoxně ještě posílil.
„Lidé nezvyklí na homeoffice směšují domácí prostředí s pracovním a nedokážou mezi nimi rozlišit. A tak se vlastně už v neděli cítí jako v zaměstnání, ale s tím stresujícím rozdílem, že v něm ještě nesmějí nic udělat,“ vysvětluje zdroj.
Odhalte příčinu své nechuti k pondělí
Abyste toto změnili, je třeba si hned v začátcích odpovědět na jednu zásadní otázku: je to ve mně, nebo v práci, kterou dělám? Nedělní splíny může způsobit jednoduše fakt, že prostě nenávidíte to, co děláte.
„Může to být danou činností jako takovou, ale také pracovním prostředním, v němž se člověk nachází, vztahy s kolegy nebo šéfem a schopností reagovat na konflikty, které přinášejí,“ říká terapeutka Amanda Stemen.
V takovém případě je skutečně nutné zamyslet se nad tím, jestli vám to za to stojí. Nabídek práce je dneska poměrně dost. Možná pokud odhodíte počáteční hrůzu z jejího hledání, vyřešíte problém rychle a poměrně snadno.
Zábava musí býtI s vědomím, že se v neděli nebudou cítit dobře, si lidi často ty zábavnější věci, na které se těší, naplánují všechny jenom na sobotu. Tím pádem ale zůstanou v neděli bezprizorní anebo sami s činnostmi, které je neuspokojují, jako je třeba úklid nebo vyvařování rodině na celý týden. Toho se musíte zbavit. „Právě ve chvíli, kdy neděli nesnášíte, je potřeba, abyste se jí intenzivněji věnovali,“ nabádá psychologický poradce Alex Klein. Zařaďte si do ní vždy aspoň něco, z čeho můžete mít radost. Krátký výlet na kole, sraz s kamarádkou, výlet s rodinou… cokoli, co vás odvede myšlenkově ode dne, který právě nastal. Chvíle stresu tak vědomě upozadíte. Pak zjistíte, že se objevují až večer a nakonec odejdou úplně. |
Nenávist k práci ale není paradoxně jediným nejčastějším důvodem tohoto problému. Stejným procentem je na vině i fakt, když to, co děláte, milujete až příliš. To vás může stresovat tím, že chcete podat ten nejlepší výkon a netušíte, zda jím uspokojíte nároky.
„V tu chvíli už to hraničí s takzvaným emotivním workoholismem,“ varuje odbornice a dodává, že pak je potřeba skutečně rozebrat svůj přístup k práci. „Je až s podivem, jak obrovské procento lidí se upnutím na tuto oblast zbavuje nějakého problému v soukromí. Nebo nad ním jen zavírá oči. Jeho odhalení a odstranění pak často zažene i zmíněné chmury,“ nabízí cestu, jak z toho ven.
Další častou chybou je organizace víkendu. Někdo ho vyplní totálním nicneděláním, které ale není v lidské přirozenosti. „Jeden den ho tělo i mysl možná potřebuje. Ten druhý ale začne hlava pracovat a upne se na to, co je nejjednodušší – tedy práci,“ tvrdí Amanda Stemen.
Mnohem častější je ale podle ní opačný případ. Lidi přes týden nestíhají a pak si všechny své aktivity nacpou právě do dnů volna.
Jejich program čítá starost o domácnost, vaření pro rodinu, setkání s přáteli, sportovní aktivity, výlet a kdo ví, co ještě. „Už v neděli ráno je napadne, že se to nedá stihnout a zachvátí je panika z toho, že selhali. Začnou nenávidět nadcházející pracovní týden jen proto, že jim prostě krade čas,“ tvrdí odbornice.
Ideálním řešením je udělat kompromis. Vymyslet si prostě víkend tak, abyste něco dělali, ale přitom měli i čas na vlastní relax. A aktivity, které nestihnete, si třeba po kouskách rozdělili do dalších dnů.
Poslední častou příčinou tohoto neuspokojujícího stavu je myšlení ve stylu „co když“. V současné době přemrštěných nároků na sebe sama je to velice častý stav. Lidi se už v neděli ptají sebe sama: co když nestihnu všechnu práci, co mám v pondělí? Co když selžu? Co když si toho všimnou kolegové nebo nedej bože šéf? Základem tohoto strachu z pondělka je fakt, že historicky si lidé plánují nejvíc schůzek, jednání a porad právě na pondělí, maximálně úterý.
Objem práce pak směrem k víkendu po malých částech odebírají. A to je ničí. Zkuste to pro tentokrát jinak. Zařiďte si pondělí méně náročnější a rozložte si práci z něj do jiných dnů. Třeba to pomůže. A uvidíte, že i to málo vám pak bude stačit k nedělnímu štěstí.
Zkuste to s filmemVědecké výzkumy ukázaly, že abyste se nedělní večer vyhnuli splínům, je dobré si pustit film, díky němuž na něj zapomenete. Podle nich nefunguje dobrodružství, romantika ani třeba horory nebo thrillery. Nejúčinnější jsou v tomto ohledu příběhy ze života nebo takové, které by ze života klidně mohly být. Na špici se tak objevuje Dobrý Will Hunting – oscarový příběh o životě dvacetiletého matematického génia v reálném světě. Hlavní roli tam ztvárnili kamarádi Matt Damon (52) a Ben Affleck (50), kteří k němu také napsali scénář a otevřeli si dveře do Hollywoodu. Hned za ním sekunduje podobně laděná Čistá duše s Russellem Crowem (58) o dalším nadaném milovníkovi čísel a rovnic. |
