RECENZE: WarioWare: Get It Together! je pořádná nálož vtipných mikroher

Máte jen pár sekund na to, abyste se zorientovali, co se po vás chce, a hned to realizovali. Více než dvě stovky hříček pobaví zejména dva hráče, na své si ovšem díky dalším režimům přijdou i sólisté či celá rodina.

Série WarioWare sice nemá tak zvučné jméno jako Mario či Zelda, nicméně fandové vědí své. Vypečená kolekce více či méně vtipných mikrohříček konečně přichází i na Switch a pokud máte s kým hrát, čeká vás spousta úžasných herních seancí.

Základ hry je stále stejný: v rychlém sledu absolvujete série mikrohříček. Máte jen pár sekund na to, abyste pochopili, co máte dělat, a pak to také udělali. Budete tak třeba vyndavat meč z pochvy, otáčet kohoutkem, aby se pustila voda, trhat chlupy z nohy či uhýbat před ptačími exkrementy.

Vaše první kroky by měly vést do příběhového režimu, který můžete absolvovat sami, nebo ve dvou. Asi netřeba říkat, že druhá možnost je mnohem zábavnější. WarioWare vždy využíval možností konzole, takže na Wii to byly skutečné pohyby, zatímco u DS či 3DS stylus foukání do mikrofonu. To u Switche odpadá. Ale nevadí. K ovládání všech her vám bude stačit analogová páčka a jedno jediné tlačítko. Ale nebojte. I tak se občas zapotíte.

Wario se tentokrát podívá do vlastní hry, v níž musí spolu se svými kamarády zatočit s herními chybami. Respektive takto, kamarády postupně osvobozujeme a oni rozšířující naši partu. Celkem jich je dvacet, o těch pěti posledních mi zakazuje mluvit embargo. Je až neuvěřitelné, jak vám rychle přirostou k srdci, byť vám je představí jen pár dialogů, případně přepálené video.

WarioWare: Get It Together!

Z herního hlediska je důležitá jiná věc. Každá postava se totiž ovládá jinak. Takže zatímco Wario si po scéně poletuje a stiskem tlačítka provede rychlý přísun vpřed, který funguje jako útok, pohyb takového 9-Volta je úplně jiný. Ten jezdí sem a tam na svém skatu a pří stisku tlačítka provede útok jo-jem směrem k obloze. Ke každé postavě náleží zábavný tutorial, který vám každou představí v akci. Do party si samozřejmě vyberete ty, co vám sedí nejvíc.

Ale i tak je to záhul. Musíte si zorientovat, co se po vás v mikrohře chce a zároveň vzít v potaz pohybové možnosti postavy, kterou vám hra z vaší party vylosovala. Po sérii mikroher následuje boss battle, což není vždy nutně boss, ale i komplexnější minihra, která zabere víc času a dá víc práce. Například jsme ovládali zvedací most: cílem je nechat proplout lodě v řece a projet auta po mostě. Nikdo z nich nemá pud sebezáchovy, takže pořád pluje, repsektive jede dál. Do toho nás otravovali holubi, kteří si sedali na zvedací mechanismus mostu.

Tematické okruhy miniher

• Intro Games
• Thats's Life
• Fantasy
• High Tech
• Nintendo Classics
• Nature
• Sports
• Food
• Culture
• Anything Goes

Příběhový režim je sotva na pár hodin a dá se říct, že teprve pak hra doopravdy začíná. Budete totiž mít odemknuté nejenom všechny postavy, ale také nové položky v menu Variety Pack a Wario Cup. Pohled do encyklopedie pak ukázal, že jsme po dohrání příběhu ještě téměř polovinu miniher neviděli.

Zastavme se u Variety Packu, pod nímž se ukrývá deset dalších režimů! A tady už se vyřádí celá rodina nebo parta přátel. Zatímco příběhový režim byl pro jednoho až pro dva, sedm z deseti režimů ve Variety Packu si mohou zahrát až čtyři hráči naráz. Děti si oblíbily Balloon Bang. V tom jeden hráč plní mikrohru, zatímco zbytek nafukuje balónek. Když hráč mikrohru splní, prostřídá se s dalším hráčem, když ne, zůstává. Cílem je prasknout balónek a nebýt v tu chvíli v roli hráče, který plní mikrohru.

WarioWare: Get It Together!

Poměrně taktická je varianta Sly Angle. Hráči postupně absolvují deset mikroher, přičemž vítěz si po každé vyhrané umístí na plochu vlajku. Cílem je vytyčit vlajky tak, aby vznikl co největší trojúhelník. Kdo má na konci největší plochu, vyhrál. Tento režim má několik zajímavých korekcí. V prvé řadě si hráči vytahují drapákem postavu, což je důležité, protože některé jsou pro danou úroveň vhodnější. Pokud vyhráváte, vybíráte si jako poslední. Dále se postupně objevují další políčka pro vlajky a když vám někdo překryje vaši plochu, máte smůlu. Ve výsledku moc zajímavá a taktická záležitost.

O něco akčnější je Puck‘er Up. V tom se hraje něco jako air hockey a kdo dá gól, hraje mikrohru. Pokud ji splní, získává body, pokud ne, rozdělí si je protihráči. Záludnost je v tom, že ostatní vám mohou při plnění mikrohry škodit. Tedy ne mohou, oni vám škodí, a ještě se vám u toho smějí.

Poslední otevřenou položkou v menu je Wario Cup. Tento režim je určen pouze pro jednoho hráče a obsahuje výzvu, která se po týdnu změní. Můžete si tak porovnat výsledky s ostatními hráči a získat nějaké herní penízky. Ty se hodí v příběhovém režimu, abyste při ztrátě všech životů mohli pokračovat dál. Dál pak pro nakupování věcí, které dáváte svým svěřencům a podle jejich kvality obdrží zisk zkušeností. K čemu? Můžete si přizpůsobit vzhled jednotlivých hrdinů. Například Wario může vypadat jako zombie Wario, nebo si odemknete nějaký artwork.

WarioWare: Get It Together!

WarioWare: Get It Together!

Trochu škoda je, že nelze hrát online. Kromě lokálního multiplayeru lze spojit dvě konzole v dosahu, což ovšem zabíjí fakt, že každý potřebuje mít svojí hru. Něco jako Download Play z DS/3DS by se šiklo, ale Nintendo už se na něj vykašlalo i u dílu Gold na 3DS. Příběh je celkem vtipný, děti se zasmály, nicméně všechny rozhovory jsem jim musel překládat. Při startu každé minihry vám hra také malinko napoví, například tím, že řekne „defeat“ či „light up“, což jsem musel také rychle překládat, aby se rychleji zorientovali. Po čase, až hry poznáte lépe, už to samozřejmě není nutné.

Celkově jsem se WarioWare: Get It Together! velmi spokojen. Super Mario Party byl náš lockdownový hit a nový WarioWare do našich rodinných herních seancí perfektně zapadl. Pokud pochybujete, rozhodně před případnou koupí zkuste demo. A ještě připomínám, že koncem října vychází Mario Party Superstars, pokud preferujete styl Mario Party.