War Front: Turning Point

Válečná RTS schopná konkurovat Company of Heroes? V jistém smyslu ano. War Front rozhodne má co nabídnout, především pak alternativní historii se spoustou vtipných okamžiků i dosud nevídané jednotky!

Přiznám se, že zprávy, obrázky a videa týkající se další z řady válečných RTS od Digital Reality, tentokrát s názvem War Front, šly tak nějak mimo mě. Ani demo jsem se nevrhl pořádně ozkoušet. A divíte se? Vždyť Digital Reality mají pověst dobře fungující manufaktury na RTS se stále stejným tématem. Ano, tušíte správně, co pár měsíců vyhodí na trh nějakou tu strategii s tématem 2. světové války. Ať už to byl D-Day, Battle of Bulge či relativně nejpovedenější Desert Rats vs. Afrika Korps, tak nás věru jejich další výtvor nelákal. Nakonec jsem vyfasoval recenzi a po hodinách testování překvapeně zjistil, že War Front rozhodně stojí za to a předčasné soudy se naštěstí ukázaly být mylné.

Jedenáct misí za každou stranu je otázkou zodpověditelnou za nějakých patnáct hodin

Na rozdíl od vážného pojetí předchozích titulů z této stáje, je War Front prezentován s příjemnou nadsázkou, která není vůbec na obtíž. Jde o to, že skutečná historie tu hraje pramalou roli. Autoři si vytvořili dějiny vlastní, které sice mají určité styčné plochy s těmi reálnými, ale v případě potřeby klidně překročí i nepsané hranice historické fabulace. Prostě se připravte na alternativní historii, jež je navíc hodně odlehčená a vtipná. V singleplayeru vyprávěný příběh je hráči představován formou nápaditých in-game sekvencí, kde hlavní roli hrají především charaktery jednotlivých hrdinů. Ti se špičkují, mají vtipné průpovídky a dokáží tak hrůzami války proplout jakoby nic. Vězte, že barvitě vykreslená alternativní historie vás bude bavit. Je to sice stále 2. světová, ale taková mnohem příjemnější.

Singleplayer se skládá ze dvou kampaní. Buď se do hry pustíte za Američany nebo za Němce. Abyste si příběh plně vychutnali, vyplatí se projet si obě, jelikož se na různých místech protínají a doplňují. Leckdy tak třeba za Němce vidíte něco z odlišné perspektivy než coby velitel Amíků. Jedenáct misí za každou stranu je otázkou zodpověditelnou za nějakých patnáct hodin, což není moc, ale na druhou stranu ani málo. Zvláště vezmete-li v potaz, že War Front je strategií hodně intenzivní, nesnažící se herní dobu uměle prodlužovat.

Na první pohled se War Front drží ustálených tradic žánru. Na rozdíl od současného trendu válečných strategií se připravte na výstavbu základny i těžbu (jediná surovina je olej, který se ihned mění na peníze), a to prakticky v každé misi. Ačkoliv některé začínají pochodem s omezeným množstvím jednotek, bývá pravidlem, že skrz síť dynamicky měnících se úkolů nakonec stejně dojdete na plácek, kde čeká buď stavební stroj nebo aspoň základna, v níž si ho lze vyrobit. Často však přijdete k už částečně hotovému a zbývá tak jen mírně doladit infrastrukturu a vyrobit dostatečný počet tanků, letadel, artilerie, vojáků atd. Nikdy není třeba se s výstavbou handrkovat příliš dlouho, obvykle je za pár minut hotovo a může se jít na plnění úkolů. Ty jsou rozděleny na hlavní, vedlejší a bonusové, přičemž první jmenované je k dokončení mise nutné splnit. Bývá jich hned několik a na zásadě naskriptovaných událostí se vyvíjejí. Vedlejší jsou dobrovolné, nezřídka je ovšem splníte ani nevíte jak. Design úrovní je totiž kvalitní, tudíž není nutné pochodovat k úkolům mapou tam a zpátky. Nepovinné zakázky leží vždy tak nějak na cestě. Ve většině případů se jedná o výpomoc spojeneckým jednotkám, jež se pak odmění proviantem. Úkoly jsou variabilní a zajímavé, takže se nebojte stále stejných schémat „znič nepřátelskou základnu“, ačkoliv i na taková narazíte. Autoři však většinou prokázali více důvtipu, i když musíme přiznat, že destrukce je hlavní a mnohdy je pouze zahalená v matoucím hávu.

Jde o to, že skutečná historie tu hraje pramalou roli. Autoři si vytvořili dějiny vlastní, které sice mají určité styčné plochy s těmi reálnými, ale v případě potřeby klidně překročí i nepsané hranice historické fabulace.

Zbývá dodat, že mapy jsou menších rozměrů, takže se všude dostanete v cuku letu. Místa, kde se něco děje nebo má dít, jsou navíc jasně označena, čímž pádem hned víte, kam své síly vrhnout. Často na prolomení nepřátelské obrany nestačí jen jedna vlna útoku. Potom oceníte rychlost výroby jednotek, která se záhy postará o novou armádičku. Mluvíme tu o desítkách jednotek, občas se na bojišti střetnou i stovkové armády.

War Front se nebojí ani výstřelků v oblasti designu a funkcí jednotek. Zpočátku vás zarazí akorát vojáci s jetpackem, kterých zpočátku využívají Němci a narazíte na ně i v prvních misích za Američany. Pak je dlouhou dobu klid a válka probíhá konvenčními prostředky, jako jsou reálné tanky. Až v závěrečných fázích kampaně se vám rozkryjí možnosti neokoukaných technologií typu mechové, tanky, co se dokáží zahrabat, případně disponující zmrazovací zbraní. Nesmíme zapomenout ani na hrdiny, například německý drsoň Hellmann se svým raketometem je skvělý. Každý hrdina má čtyři vylepšovatelné schopnosti, které si aktivuje s tím, jak mu rostou zkušenosti. Ty se zvyšují i řadovým jednotkám, ale zde nejde o nic moc významného, obzvláště když si ty nejlepší ani nemůžete vzít do další mise. V těch masách jednotek se navíc jedna s maličko lepšími vlastnostmi okamžitě ztratí, takže není třeba nad ní truchlit.

Velký potenciál War Frontu skýtá i multiplayer. Zde se do hry dostává třetí frakce – Rusové. Ti v kampaních hrají velkou roli, ovšem jen jako nepřátelé, vlastní tažení nemají, což je trochu škoda, protože na síti či ve skirmishi rychle zjistíte, že jde dost možná o nejzábavnější stranu. Každopádně jsou všechny tři partaje dobře vyvážené, tedy aspoň co jsme měli možnost posoudit z několika desítek odehraných her.

Klady a zápory

Vtipně pojaté
Originální jednotky

Chybí kampaň za Rusy
Část kampaní je hodně tradiční

899 Kč
České titulky

Ty jsou, stejně jako v singleplayeru, poměrně rychlé a hlavně zábavné. Ani graficky se War Front nemá zač stydět, přestože by jednotkám slušelo více polygonů a v noci je hra poněkud nepřehledná. Zvuky i hudba si pak zaslouží pochvalu absolutní. Zmiňme ještě featurku, kterou se autoři hodně chlubí, ale která nemá moc praktický význam. Můžete se přepnout do střílen, které si postavíte a z FPS pohledu kosit nalétávající stíhačky, ovšem efektivnost je tak možná ještě nižší.

Zbývá dodat, že mapy jsou menších rozměrů, takže se všude dostanete v cuku letu.

Z recenze je jasně patrné, že se nám War Front: Turning Point hodně líbil. Sice se stále jedná hlavně o válečnou strategii, ale autoři se snažili o zahrnutí zábavných i originálních prvků a nám nezbývá než konstatovat jejich opodstatněnost, jež jedině zvyšuje celkovou kvalitu hry. Příznivci strategií by tak s tímto titulem neměli šlápnout vedle.