Logické rychlíky, zdá se, mají svá nejlepší léta za sebou. Od dob revolučního Tetrisu (jehož historie protíná i politické špičky tehdejšiho Sovětského Svazu a Japonského císařství) uplynulo už hodně vody. O překonání legendy se pokoušeli mnozí, i samotný Alexej Pažitnov, který Tetris v letech 1985 a 86 vymyslel. Ale dnes je tento žánr na ústupu a není se čemu divit, protože když se máte rozhodnout, zda za nelevný peníz pořídit například GTA: SA nebo nějakou pochybnou, graficky minimalistickou hříčku, volba je více méně jasná. Pro trpký lineup PSP her postrádajcí větší množství původních titulů jsou ale Lumines jako v poslední chvíli stažené kalhoty na WC. Úsměv od ucha k uchu.
Ve hře pro jednoho hráče na vás v hlavním Challenge módu čeká 24 hudebních témat rozdělených do 100 postupně přecházejících levelů.
Hry využivající interakce s hudebním doprovodem nejsou nic nového. Ať už fyzicky náročné typu Dance Dance Revolution, nebo čistě postřehové jako Frequency nebo doslova úchylné jako Vib Ribbon, všechny více nebo méně stojí a padají s audio stopou. Mizaguchiho dítko není výjímkou.
Tetsuya Mizuguchi, který má na svědomí Lumines, je znám svou posedlostí hudbou a zvuky, což nám dokonale předvedl před několika léty v Rez na PS2. Tentokrát upouští od akčního pojetí, inspiruje se Tetrisem a derivuje až na pouhou kostku. K tomu přidává něco ze své obsese, aby výsledkem potěšil hráče na celém světě. Koncept hry si s už zmíněným Tetrisem v ničem nezadá. Tam, kde v Tetrisu padá pět kostek různých tvarů, v
Lumines padá vždy jen dvoubarevná kostka rozdělená na čtyři samostatné části. Na rozdíl od tetrisovských ale kostky v Lumines
nedrží tvar, takže postupně kupící se hromada je neprodyšná a nevznikají žádná prázdná místa. Účelem hry je ze segmentů stejné barvy vytvoÍit minimálně 2x2 body velký čtverec, který se neodmaže hned, ale až po přejetí časové linky, která v nekonečné smyčce přejíždí přes hrací pole. Čas od času vám spadne kostka se speciálním segmentem, po jehož zakomponování do jednobarevné krychle se jako lavina odmažou všechny segmenty stejné barvy, které na sebe bezprostředně navazují.
S těmito pravidly jste schopni, pokud jste dostatečně rychlí a máte dobrý postřeh, vytvořit několikanásobná komba, která exponenciálně násobí zisk dosažených bodů. To je vše. A jak že toto může někoho bavit? Vaše snažení o překonání prvního stotisíce doprovází audio stopa rozložená do několika kanálů, které se spouští až s úspěšným odmazáváním kostek, a tak pružně reaguje na vaše konání. Krom toho veškerá manipulace s kostkou (rotace, posun, urychlení pádu) má své unikátní zvuky ladící s
hlavním hudebním podkladem.. S postupujícím levelem (různá rychlost pádu kostek a pohybu časové linky, obtížněji rozeznatelné barevné variace kostek) se mění motiv pozadí a s ním i hudební a zvuková složka. Kouzlo Lumines je v nesnesitelné touze
odemnknout vše, co se dá. A tato touha jde tak daleko, že se vám o barevných kostičkách bude s největší pravděpodobností i zdát, což se po obětování několika hodin spánku bude podobat spíš noční můře.
Graficky Lumines výkon PSP nijak neždíme.
Ve hře pro jednoho hráče na vás v hlavním Challenge módu čeká 24 hudebních témat rozdělených do 100 postupně přecházejících levelů. Dále můžete hrát proti AI na rozděleném displeji, kde máte za úkol urvat pro sebe jeho největší díl, a tak donutit CPU ke kapitulaci. V tomto módu na vás čeká 10 virtuálních soupeřů (a dalších 10 motivů po jejich poražení.) Dále se
budete bavit/trápit nad Puzzle módem, kdy nemáte za úkol kostky mazat, ale vytvořit z nich v čaasovém limitu určitý obrazec. Pro nadčlověky je připraven Time Attack, kdy musíte dosáhnout padesáti odmazaných kostek za minutu či sta za dvě minuty a tak dále. Všechna doposud odemknutá témata máte zpřístupněná v Single Skin módu, kde do úplného zmagoření nebo
vysvobuzujicího zahlcení hrajete ve vámi zvoleném levelu. Škoda, že tomuto módu nepřísluší žádná tabulka maximáloně dosažených bodů a smysl Skin módu je jen čistě “relaxační”. Multiplayer podporuje pouze Ad Hoc, tedy žádný on-line, ale kamaráda musíte mít v dosahu WiFi signálu PSP.
|
Graficky Lumines výkon PSP nijak neždíme, ale je s podivem kolik unikátních grafických stylů na téma “kostky” lze vymyslet. Rovněž grafická pozadí jsou různorodá a korespondují s použitým hudebním stylem. Ve většině případů je dynamicky rozanimované, ale vždy decentní a zřídka kdy ruší hru.
Stinnou stránkou tohoto titulu je bezesporu obtížnost. Ne že by byla rychlost pádu kostek neúnosná, ale jde o to, že ve hře neexistuje checkpoint. Ani v Challenge, ani v Puzzle a ani ve Vs módu. V praxi to vypadá tak, že po hodině a půl skládání kostek vám už jdou oči kolem, vaše soustředění klesá, a prostě začnete dělat úplně zbytečné chyby. Některé z nás to může vybudit k nadlidskému úsilí a tomu odpovídajícímu výsledku, některé to ale můžee dokonale otrávit natolik, že nad Lumines zlomí pomyslnou
|
40 hudebních motivů
Absence checkpointů
Lumines má stále mou pozornost, a ještě po dvaceti hodinách hraní v sobě cítím podobné nadšení jako u první hry. Zkrátka, Lumines dokázal z jednoduchého konceptu vytěžit maximum a svou univerzálností by byl vhodným startovním bundle titulem pro každého, podobně jako kdysi Tetris pro Game Boy.
|
| Lumines | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
