Když letos v březnu Square oficiálně oznámilo, že po šesti letech bojkotu opět začíná vyvíjet hry pro Nintendo platformy, vzbudilo to samozřejmě mezi komunitou RPG pozitivních GameBoy hráčů patřičný ohlas. Už bylo přece jen trapné sledovat, jak už i na ryze minoritním Bandai Wonderswanu je možné prohánět po obrazovce postavy ze světa Final Fantasy a na mnohem pěknějším GBA pořád nic... První z tak dlouho očekávaných FF her sice není "klasické" RPG, ale i tak je to pěkná ukázka toho, o co jsme za ty léta všichni přišli...
Final Fantasy Tactics Advance (FFTA) je RPG tahová strategie, vycházející ze stejnojmenného počinu Square pro PlayStation. Nicméně vyjma názvu a vzdálené grafické podoby nezůstalo na GBA z původní hry nic. Je tu zbrusu nový příběh, zásadním způsobem se změnila pravidla a celá hra více než co jiného od prvního pohledu připomíná konkurenční Tactics Ogre. Stejně izometricky vrstvená hrací plocha, stejně cool animované malinkaté a přitom detailně vykreslené postavičky, stejně minimalisticky
provedené efekty kouzel, stejně dokonalá hudba (kdybych už chvíli nehrál Fire Emblem dokonce bych řekl, že nejlepší hudba na GBA). Zřejmě už prostě nebylo v rozumných mezích GBA technicky co zlepšit a tak se ve Square zaměřili především na vylepšování hry samotné. A podařilo se jim to náramně.
Gran Grimoir je starobylou knihu, která dává svému držiteli sílu změnit obraz celého světa. A nemusí to ani dělat vědomě, stačí se jen trochu ve spánku zasnít. A tak se městečko Ivalice změní jedné noci ve svět stejného jména a chlapec jménem Mewt (neplést s Pokémonem Mew :-)) se v něm stane neomezeným vládcem. Spolu s ním je do imaginární představy přenesena i jeho rodina a kamarádi. A jedním z nich jste i vy. Samozřejmě, to přece není vůbec špatné, z ničeho nic se zjevit ve fantaskním světě ze své oblíbené hry, plném roztodivných bytostí, zvláště, když tu vy sám vystupujete v roli skoro nepřemožitelného hrdiny s magickými schopnostmi. Přesto si ale vaše postava uvědomuje, že patří
do jiného, byť podstatně nudnějšího světa, a že není úplně správné na všechno zapomenout, podlehnout líbivému mámení a prožít v něm zbytek života. Dobře gradovaný příběh postupného procitání z krásného snu a hledání důvodů, proč vlastně Mewt takový svět vytvořil, útočí citově hlavně na mladší hráče, ale možná ukápne slzička i někomu z nás starších...
Ale než se dostanete na samotný konec vyprávění, proč si pobyt ve světě FFTA trochu neužít? Hned na začátku si založíte vlastní klan, seznámíte se s pravidly místních zápasů a začnete nabírat do klanu bojovníky. Ti zpravidla přicházejí náhodně po každé splněné misi a můžete jich mít až 24. Tolik jich v reálu vůbec potřebovat nemusíte, protože do boje jich stejně můžete poslat najednou maximálně šest, ale je dobré, že si na velkém počtu náhradníků můžete vyzkoušet i ta povolání, které jinak hrát nechcete. Před každým soubojem můžete detailně prozkoumat terén, podívat se, kde stojí nepřátelé, co jsou zač, jaké mají schopnosti i výstroj,
a podle toho si naplánovat taktiku a vhodně poskládat svoji družinu. Ta pak vyrazí na malý výsek mapy, zobrazený v tradičním izometrickém nadhledu, a pokusí se splnit cíl mise - což je v 99% misí pobití všech nepřátel nebo zneškodnění jejich vůdce. Všechny postavy a monstra na hrací ploše se po zahájení hry střídají na tahu v závislosti na své rychlosti, buší do sebe zbraněmi, sesílají na sebe kouzla, a všemožně se snaží si ublížit. Narozdíl od PSX verze u FFTA jsou všechny akce prováděny okamžitě. Krom klíčových misí, které popostrkují děj kupředu, si můžete dovolit dokonce i prohrát nebo vzdát se, jen nesmí nikdy umřít vaše hlavní postava - to pak následuje nemilosrdný nápis Game Over.
Postavy ve FFTA se vyvíjejí na několika úrovních. Získáváním zkušeností v bojích postupují na vyšší levely a tím si vylepšují své základní statistiky jako je počet životů, many, rychlost apod. Současně se používáním konkrétních zbraní či jiných součástí výstroje učí "ability", typické pro své současné povolání. Po zvládnutí každé ability na mistrovskou úroveň už je
možné ji používat bez omezení. A s rostoucím počtem zvládnutých abilit se postavám otevírají nová, často velmi zajímavá povolání. Systém povolání je zatím asi nejpropracovanější ze všech FF her a navíc je vázán na rasu postavy. Takže například bojovnice z rasy Viera se sice nemůže stát nikdy ninjou, ale zato se jako jediná dokáže vyučit na rudého mága, vládnoucího neocenitelnou schopností sesílání dvou kouzel v jednom kole. Každá rasa (lidé, bangaa, nu mou, vieary a mooglové) má přesně vymezeno, jakým povoláním se může věnovat od samého začátku a k jakým se dokáží propracovat po zvládnutí určitého počtu abilit na mistrovské úrovni. Pro dokončení hry není nutné vyučit se všem povoláním, dokonce ani i jen většině z nich, ale i na tom je založena replayabilita FFTA - proč to po dohrání nezkusit znovu, s úplně jinak poskládanou partou? Každá postava může ovšem v boji používat pouze ability svého současného povolání, plus jednoho dalšího, které ovládá. Podobná možnost byla k vidění ve vícero hrách, ovšem až FFTA dělá poprvé z tvorby komplexních postav, ovládajících několik povolání, doslova nutnost. A to díky pravidlovým kartám (law cards).
Tuhle specialitu FFTA budete moci obdivovat skoro od samého začátku soubojů. Pro každý boj je vám přidělen rozhodčí. Nebo přesněji řečeno soudce. Pobíhá po hracím poli, občas přesune stranou překážející tělíčka padlých bojovníků, přiděluje soudcovské body (za ně pak je možné povolávat na pomoc mocné totemy) a především ostřížím zrakem dohlíží na dodržování pravidel. Na začátku hry se bojuje většinou bez pravidel, ale tohle pohodlí si v pozdějších fázích vychutnáte jen na některých "pirátských" lokacích, kam moc soudců nesahá. Jinak se pokaždé budete muset přizpůsobit často podivným zákonům, která na té které lokaci soudci vynucují. Ignorovat je nemůžete, protože za lehčí porušení pravidel podobně jako ve fotbale uvidíte žlutou kartu, opakované provinění nebo zabití protivníka unfair útokem vyústí v červenou kartu, odeslání postavy do vězení, a rovněž nějaký náhodně vybraný nepříjemný trest na konci boje. Porušovat pravidla se tedy rozhodně nevyplácí, zvláště pak, když vám Square pomocí nich chce dopřát možnost mnoha opravdu úchvatných soubojů, kdy musíte často dlouze přemýšlet koho do boje poslat a jak ho
pro něj vybavit. Karty s pravidly sice později budete moci sami přidávat, případně je rušit protikartami, ale i tak se častému taktizování nevyhnete. Právě pravidlové karty jsou myslím největší devizou FFTA oproti Tactics Ogre, kde jsem po pár hodinách hraní sklouzával do zažitého a trochu nudného stereotypu, ze kterého mne vytrhnul vlastně pouze závěrečný souboj.
Díky poměrně slušné AI se může každá mise a to zejména z počátku, kdy vás soupeř skoro pokaždé převyšuje lepšími abilitami, protáhnout klidně i na hodinu. Hra slibuje rovných 300 misí, což by představovalo v součtu opravdu úžasný čas, nutný k jejímu úplnému pokoření, ale je to bohužel tak trochu švindl - drtivá většina misí je "disposal", což znamená, že na její splnění vyšlete jen jednu postavu, která bude jednat samostatně. Tím počet skutečně hratelných misí klesne tak asi na 50, ale i tak můžete na jejich překonání klidně počítat zhruba se 100 hodinami čistého času. To je na dnešní dobu více než slušné a navíc FFTA je jednou z těch mála her, kterou lze opravdu dohrát tolika různými postupy, že vás to bude bavit i několikrát...
Největší slabinou FFTA jsou občas naprosto nezvládnutá menu pro práci s inventářem. Postupně získáte takovou spoustu různých zbraní, že jen prolistování seznamem od začátku do konce může zabrat pěkných pár vteřin (a tato operace vás navíc čeká docela často) - každá nově nalezená zbraň se totiž vesele zařadí až na konec seznamu. Možnost manuálně si poté přehodit jednu zbraň jinam v seznamu působí v té souvislosti spíše jako aprílový žertík. Přitom při samotném vyzbrojování postav se veškerá výzbroj i výstroj logicky filtruje podle možností zvoleného povolání, ale bohužel v klanovém menu to asi nikoho z programátorů použít nenapadlo. Stejně nedomyšlené jsou i některé další volby, kdy například při výběru zbraní vidíte jaké poskytují ability, ale už bohužel nikoliv jak ta která zbraň ovlivní vaše základní statistiky, což vás v pozdějších fázích hry zajímá o dost více. A pokud se staty chcete dozvědět bez toho, abyste si zapamatovávali o kolik se vám síla či rychlost změní, když zbraň uchopíte do ruky, můžete - ale opět jedině v tom děsivě dlouhém inventáři a s papírem a tužkou v ruce...
Přes drobné výhrady považuji FFTA za zatím nejlepší strategické RPG pro GameBoy Advance, především díky velmi rozumně nastavené obtížnosti, kvůli které může hra bavit i zkušenější hráče. Dokonalost technického zpracování bych si dovolil považovat dnes už za normu a nebýt pár docela hloupých chybek v AI a jisté rozpačitosti z dohrávání misí po dokončení příběhové části hry, byl by to skoro dokonalý počin. V každém případě je vidět, že od Square se ještě na GBA můžeme dočkat velkých věcí...
| Final Fantasy Tactics Advance | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
