Call of Duty - atmosférická akce

  12:00aktualizováno  6. listopadu 11:44
Call of Duty je atmosférická 3D střílečka z druhé světové války, při jejímž hraní se cítíte jako při sledování hollywoodského trháku. Co kromě báječné filmové atmosféry Call of Duty nabízí, vám prozradí naše recenze.

Call of Duty Bonusweb HIT Válečné konflikty patří mezi vděčná témata počítačových her - prakticky každá větší událost se dočká, dřív nebo později, svého zpracování. Příběhy z druhé světové války dnes v herním pojetí známe především coby členové elitních jednotek, komand, či jedinců, kteří hluboko za nepřátelskou linií provádějí nějaký super tajný úkol. To se ale mění s příchodem Call of Duty a ústředním motem, že válka není vyhrána jedním člověkem, ale vykoupena životy mnoha. Vžijeme se tak do role jednoho z mnoha... Právě na dokonalou filmovou atmosféru se chtějí autoři soustředit nejvíce. Předem můžeme prozradit, že se v žádném případě nejedná o taktickou akci, jako spíše střílečku – Rambo styl či určitou míru realismu určuje nastavení obtížnosti, čili si vybere dozajista každý.

Ohlašované tři kampaně autoři vychytrale spojili do jednoho tažení, což ale vůbec nevadí. Začínáme za Američany ve výcvikovém táboře, kde nás naučí, že s mířením přes pažbu lépe zaměříme, ale pohybujeme se o poznání pomaleji. Prozradí nám, že každá zbraň se hodí při jiných situacích, že jich uneseme jen velmi Call of Duty omezené množství, ukáží nám, jak umísťovat nálože... Nejdůležitější principy se potom týkají navigace, z čehož vychází i vlastní pojetí misí. Disponujeme určitými úkoly, přičemž na malé mapce nás vždy naviguje zlatá hvězdička. Z toho vyplývá docela jednoduché pojetí misí a relativně krátká doba potřebná k dohrání – nesoustředíme se totiž na zbytečnosti typ "co mám dělat" a "kde", naopak se zaměřujeme pouze na bitvu. A to je dobře.

Za pozornost dozajista stojí rozmanitost misí, poněvadž se dočkáme jak malých záchranných akcí, po ty středně velké, přičemž třešničku představují ty nejvíce atmosférické události druhé světové války. Onu rozmanitost však nelze udržet stále a tak přichází druhá deviza – a to opravdu dokonalé skriptování, které v žádném případě nepůsobí křečovitě. Díky skriptování se můžeme těšit na neočekávané události, měnící se cíle mise, ale především, že počáteční briefing nám sice řekne co máme udělat, ale zdaleka nás nepřipraví na to, co nás čeká – třeba přijíždějící náklaďák s posilami, tank razící si cestu skrze zeď... spojenci, kteří vyskočí na nepřátelský tank, otevřou poklop a hodí tam granát a Call of Duty podobně. K hutné atmosféře dále přispívají třeba dělostřelecké výbuchy, výsadek parašutistů na pozadí, ale i samotné chování vlastních vojáků.

Možná se ptáte, jak funguje herní mechanismus, když hráč zosobňuje pouze jednoho z mnoha? Nemohou tak spolubojovníci splnit misi sami? Nemohou. A co když nám je všechny postřílí, co pak? Nepostřílí. Tedy ne že by neumírali, ale v tomto případě zasahuje záchranná berlička, díky které se nám vlastní vojáci průběžně doplňují. Není to sice realistické, ale garantuji vám, že si toho v případě bitevní vřavy ani nevšimnete. Podle mého názoru ideální řešení. Obdobně si autoři vypomáhají i v tom, že spojenci bez hráče misi zkrátka nesplní. Misi si můžeme rozfázovat na mnoho záchytných bodů, ve kterých na hráče spojenci čekají. I když se zrovna krčí za zdí a probíhá přestřelka s nácky na opačné straně barikády, dokud hráč nepřijde a neudělá první krok, hra se nehne. To samé se ale týká i třeba ničení tanků, umísťování výbušnin.... Každopádně to velmi dobře funguje, sám jsem si připadal uvnitř dění víc než kdy jindy, což počítám za jasné Call of Duty plus.

Grafické zpracování může z některých obrázků působit jako slušné, ale rozhodně ne nejšpičkovější. Taková jsou fakta. Naštěstí během hry si ničeho takového nevšimnete, poněvadž stále něco bouchá, střílí se a hlavně všude ta spousta drobností a objektů. Škoda jen – klasická morbidní vložka – že mrtvoly už dále nijak nereagují na střelbu. Mluvilo se i o hudbě, která nehraje všude, ale když už, tak opravdu v těch správných momentech. Umělá inteligence mě příjemně překvapila na straně spojenců, protože se skvěle kryjí a vůbec se nechovají jako blázni (i když občas se nějaký ten případ najde). Obdobně či o trochu hůře, jsou na tom nepřátelé – tedy žádná revoluce, ale ani katastrofa, zkrátka příjemný nadprůměr. Náckové se kryjí, házejí granáty, utíkají před nepřátelskými a pokud se někde zašijete, snaží se k vám prostřílet. Jediný neduh spočívá, a to zřídkakdy, ve špatném vyhodnocení situace při výběru terčů. Jinak samozřejmě platí pravidla, že pokud vás nepřítel překvapí, případně vám dojde zásobník v nevhodnou dobu, zemřete velmi rychle. A nadávat za to můžete pouze sami sobě.

Call of Duty Povězme si ale něco více o misích. Povozíme se v autě, ze kterého budeme střílet na nacistické pronásledovatele. Často se chopíme těžkého kulometu a pustíme se do nerovné bitvy s přesilou. Vynikající mi přijdou obranné mise, ve které spojenci postupně vyklízejí pozice ohromné přesile a čekají na posily. Povozíme se v tanku, sestřelíme několik útočících letadel, vychutnáme si poslech německé propagandy z rádia, v bitvě o Stalingrad dokonce vybíháme proti dělostřelectvu a kulometným hnízdům beze zbraně :-). Prakticky v žádné misi se nebudete díky skvělému scénáři a skriptování nudit – autoři drží vysokou laťku a vyrovnaný dojem do samotného závěru.

(Petr Kárník) Call of Duty mě velice příjemně překvapilo. Na první pohled sice nezaujme nejnovější 3D grafikou, ale může se pyšnit velice nápaditými misemi a dokonalou atmosférou, která vás chytne a nepustí dokud celé dobrodružství nedokončíte. Hra je sice postavena na starém Quake 3 enginu, ale ten je tak překopaný, že samotný jeho tvůrce, John Carmack, ho oficiálně pochválil a vyslovil svůj obdiv nad tím, co z něj chlapíci z Infinity Ward vymáčkli. Za celou hru jsem se ani na chvíli nenudil a doslova jsem se sžil s hrou. Likvidoval jsem nepřátelské odstřelovače, ničil tanky, aby moji spolubojovníci mohli projít, zkrátka lahoda. Pro mě je Call of Duty jedna z nejlepších akčních her letošního roku a neváhám jí dát vysoké hodnocení. Bravo!

Výsledný dojem? Nebudu to zbytečně natahovat – skvěle připravenou a hodně atmosférickou hru jednoho hráče doplňuje hra více hráčů a je jasné, že se během krátkého času objeví mnoho herních modifikací, které hra podporuje. Nečekejte ale žádnou simulaci, jde "jen" o perfektně připravenou střílečku. Z mého hlediska, pokud vezmeme v potaz odložení her jako Far Cry, Doom 3 či Half Life 2, je Call of Duty horký kandidát na FPS roku. Bravo, skvěle jsem se pobavil.

Call of Duty Call of Duty

Call of Duty
Minimum: CPU 700, 128 MB RAM
Optimum: CPU 1300, 256 MB RAM
Multiplayer: ano
Další informace: dvě SP demoverze / screenshoty / trailer
Výrobce/distributor: Infinity Ward / Activision
Distributor v ČR: Cenega
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Strhující akční podívaná z druhé světové války
Hodnocení: Ondřej Zach - 90%, Petr Kárník - 90%
Autor:
  • Nejčtenější

Svět Fortnite vtáhla černá díra. Epic ukázal, jak se má dělat marketing

Jedna z nejpopulárnějších her dnešního světa je již více než dvanáct hodin mimo provoz. Není to kvůli technické chybě,...

Stahujte zdarma budovatelskou strategii Surviving Mars, čas máte do čtvrtka

Na Epic Store je až do čtvrtka 17. října zdarma ke stažení povedená budovatelská strategie Surviving Mars z roku 2018,...

Zahrajte si stovky dosových klasik zdarma přímo v prohlížeči

Nezisková organizace Internet Archive rozšířila svoji nabídku o další počítačové hry. Ty největší klasiky minulosti...

RECENZE: Miniaturní Pilgrims potvrzují genialitu českého studia Amanita

Nečekaně vydaná hříčka od kultovního studia Amanita se hodí spíše na mobily než na velké počítače, ovšem na jejím...

Výpadek Fortnite trval víc než den. Hráči se smáli i propadali hysterii

Sociální sítě plní tisíce příspěvků reagující na takzvaný Fortnite Blackout. Někteří hráči berou nucenou pauzu od...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

RECENZE: Might and Magic X je úžasný návrat strojem času o 15 let zpět

Málokdo se dnes odváží vyrukovat s tak hardcore retro titulem, jakým je desáté Might and Magic. Vzpomínky ožívají.

RECENZE: F1 2013 jsou parádní formule, ale doplácejí na roční vydávání

Nejenže je to jediná hra s oficiální licenci F1, ale navíc je opravdu dobrá. Jenže když vychází každý rok, je těžké to...

RECENZE: War Thunder je snem všech milovníků vzdušných bitev

War Thunder uspokojí více i méně náročné piloty. A nadchne technickým provedením.

RECENZE: Dex ukazuje budoucnost, v níž bez implantátů nemá cenu žít

Česká hra Dex zasazuje tradiční žánr do ne úplně tradičního prostředí. Mladá dívka s modrými vlasy zachraňuje svět před...

Najdete na iDNES.cz