RECENZE: Biomutant ukazuje Zemi bez lidí a baví skvělými souboji

Biomutant je vystavěn na troskách lidské civilizace, ale bez lidí. Hráči se v tomto akčním RPG chopí ozbrojeného chlupáče, který se vypraví zachránit, nebo zatratit svět.

Jak asi bude vypadat svět za desetitisíce let? Budou tu stále lidé, nebo je nahradí něco jiného? Toto je téma, které nám vývojáři servírují často. Fallout, Rage nebo Horizon, každý nám ukázal trochu jinou verzi postapokalyptické vize budoucnosti. Všechny měly ale něco společného. Člověka. Mrcha jedna odolná. Držel se na živu zuby nehty. Jenže jak by vypadal svět bez lidí?

Velké chundelaté dobrodružství

Země už se vzpamatovala z mnoha šlamastyk. Přežila nějaké to velké vymírání, tu a tam ji pošimral šutr o velikosti stadionu nebo paprsky gamma. Člověk je ale pro Zemi ranou zatím největší. Neustálé plundrování přírody a její ždímání nelze dělat donekonečna. Vůle přírody přežít je téměř nezlomná, vůle člověka už tolik ne. Ve světě Biomutanta je lidský rod jen matná vzpomínka v historii planety, jeho odkaz ale žije dál. Prakticky na každém kroku lze najít nějaký pomník civilizace Homo sapiens sapiens – vraky aut, elektrické vedení nebo celá města, která si už džungle vzala zpátky.

Lidstvo je sice pryč, ale některá zvířátka, posilněná radiací a genetickými experimenty, se naučila jeho zvykům. Začala se chovat jako lidé. Těžko říct, zda to je dobře, nebo špatně. Místo zubů začala používat zbraně a rozvinula se v obří civilizaci. Biomutant je variace na kultovní Planetu opic. Zvířátka nemají na růžích ustláno. Jen těžko se na Zemi hledá místo, které by nebylo nějak poničené ekologickými katastrofami: radiace, místa bez kyslíku nebo oblasti, kde mrzne, až praští.

Zvířata si doposud uměla poradit. Strom života ozdravil celý svět. Jenže teď Strom umírá, žerou ho Světožrouti, obří monstra s neskutečným apetitem. V době nejtěžší přichází bezejmenný hrdina, biomutant s temnou minulostí. Rozhodne se zachránit Strom, nebo ho nechá napospas? Jaká další velká rozhodnutí leží v jeho tlapkách? Toto svérázné akční RPG vás chytne a nepustí.

Rozhodnutí ve hře bude halda. Jedno velké čeká na samém začátku hry – jaký váš biomutant bude. Svého mutanta můžete profilovat několika směry. Udělat si typického tanka, který se ohání zbraní na blízko, Ramba s bouchačkami nebo ovládnout psionické síly. Každá statistika nějak ovlivní i váš vzhled. Rozvoj postavy je dostatečně flexibilní, v průběhu hry si lze postavu směřovat všestranným směrem a rozšiřovat tak její repertoár dovedností, perků i útoků.

Každá akce má svou reakci

Vaše činy budou mít váhu. Nejen v rámci příběhu, ale i vaší reputace. Pokud budete konat dobro, vaše aura bude zářit jako vánoční stromeček v obchoďáku. Za špatné činy budete temnější a temnější. Ne vždy je ale dobré být svatost sama. Pokud z vás bude chlupatá verze Ježíše, nebo naopak Antikrista, ne každý s vámi bude chtít kamarádit. Sympatie postav se odvíjejí od vaší aury, ale i činů, které jste vykonali v minulosti. Vždyť každý hrdina má svou minulost. Ta biomutanta je temná, plná krve a sebeobětování. Ale ne vše je takové, jaké se na první pohled zdá, a hranice mezi dobrem, zlem a spravedlností jsou hodně rozmazané.

Biomutant

Biomutant

Díky flashbackům do mládí biomutanta si vytvoříte vazby na spoustu postav, které během dobrodružství potkáte, a to, jak jste se k nim chovali v mládí, se odrazí na jejich vztahu k vám. Systém dobra a zla ale není v Biomutantovi jen jako jakýsi morální aspekt, ale regulérní herní mechanismus. PSI schopnosti jsou pevně navázané na vaši auru. Na zvládnutí těch největších magických schopností budete potřebovat pořádnou nálož buď dobrých, nebo zlých skutků. 

Zní to komplikovaně, ale zas tak složité to není. Nejsnáz si nasbíráte kladné nebo záporné body chytáním divokých zvířátek. Buď je můžete ochočit, nebo jim lupnout vazem, ale kdo by dokázal zabít nevinnou futuristickou veverku? Má aura byla po pár hodinách zachraňování veverek bělejší než bílá a většině postav se z mé dobroty v srdci až zvedal žaludek.

Náš polidštěný chlupatý hrdina je ale i mutant, schopný vstřebávat genetický materiál a tím získávat nové schopnosti. Samotný název a koncept snadno vnukne představu, že Biomutant je něco jako ideový nástupce Evolva. V něm jste si své bojovníky mutovali genetickým materiálem, který jste vstřebali z nepřátel. Ovlivňovalo to nejen vaše schopnosti, ale značně i vzhled a barvu.

Biomutant tak daleko nezachází, absorpcí materiálu vašemu mutantnímu pandovi nenaroste škorpioní ocas ani blanitá křídla. I když hlavním zdrojem biologického materiálu budou přerostlé kudlanky. Hra sice připomíná svou atmosférou hry jako Giants: Citizen Kabuto nebo Armed and Dangerous, ale jejich divokosti zbraňového arzenálu a schopností se ani zdaleka nepřibližuje. Nic jako žralokomet tu nehledejte.

Schopnosti nejsou příliš světoborné. Na protivníky můžete například zvracet zelený sliz, vytvářet houby, na kterých lze skákat, nebo se třeba zahalit do velké ochranné bubliny. Ve schopnostech se mohli autoři trochu rozšoupnout. I tak je ale hra pořádně trhlá. Vkusně kombinuje nadsázku a dramatičtější momenty. Při hraní jsem měl pocit, jako když koukám na nějaký korejský horor, kdy nevím, zda to, co vidím, má být vtipné, nebo tragické. Humor je založen hlavně na faktu, že jste polidštěné zvíře obklopené lidskými artefakty, kterým úplně nerozumí. Jeden příklad za všechny je zabírání bodů pro rychlé cestování – hrdina pomočí sloup, aby si označkoval teritorium.

Schopnosti sice nejsou kdovíjak originální, ale hravé ano. Hra nabádá ke kombinování schopností v rychlém sledu. Plynule přecházíte z boje na blízko ke střelným zbraním a speciálním schopnostem a naopak. Řetězit komba takzvaného wung-fu se hodí i kvůli zpřístupnění silnějších útoků, které se aktivují až po vykonání speciálních pohybů. Úzká specializace jen na jednu zbraň se nedoporučuje. 

Biomutant

Biomutant

Ne na každého platí stejná taktika. Silnější nepřátelé mají například štít, kterým odrazí střely, nebo jsou pro jistotu opancéřovaní celí, a tak na ně budete chtě nechtě muset útočit zbraní na blízko. U Biomutanta platí, že čím víc mechanismů se do hry dostane, tím jednodušší jejich dílčí části jsou. Žádný komplikovaný strom dovedností tu není a každá třída zbraní má jen pár speciálních útoků k osvojení.

Někde vývojáři ubrali, ale jinde zase přidali. Zbraní je nepřeberná škála. Jejich rozmanitost ještě umocňuje detailní a propracovaný crafting. Z nalezených částí si vyrobíte zbraň od rukojeti po čepel nebo od pažby po hlaveň. Pokud se vám poštěstí a narazíte na legendární loot, můžete si zbastlit naprosto zkázonosné dělo, které má obrovský damage a ještě působí značné elementární poškození. Různě vylepšovat lze i části oblečení, plně zapadající do koloritu postapo světa. Hrdinu byste si klidně mohli splést s Mad Maxem. Kdyby měl Mad Max ocas.

Zachránit, nebo zničit svět – to je, oč tu běží

Ve výčtu nesmí chybět různá pohybovadla: upravitelné mechy, vodní skútry nebo mounti. Na obsahu autoři rozhodně nešetřili, ani na rozmanitosti biomů. Mapa světa není velká, ale různých zákoutí a míst k šmejdění tu je na desítky hodin. Svět je na dnešní dobu trochu moc statický. Interakce tu jsou jen s předem danými prvky, není tu ani pořádně zničitelné prostředí. Hlavní interakce je formou jednoduchých logických puzzle. Biomutant nepatří mezi obrovská RPG. Příběh lze v klidu dohrát za dvacet až třicet hodin, ale kromě hlavní dějové linie má i myriádu vedlejších úkolů. Autoři se ale mohli víc zamyslet nad konzistentností. Spousta questů je zbytečně rozvleklá.

V mnoha případech jsou dílčí úkoly od sebe nesmyslně daleko – na druhém konci světa, nebo zatím nedostupné. Hra je i není openworld, do některých míst je vyžadováno speciální vybavení. To získáte splněním jiného vedlejšího úkolu. Nejednou se mi stalo, že jsem začal plnit vedlejší quest, abych po dvou hodinách zjistil, že k jeho dokončení potřebuji splnit ještě nejméně dva vedlejší úkoly jiné. Najednou jsem měl deset rozdělaných úkolů a nevěděl, kam dřív skočit, abych mohl pořádně pokročit dál.

Jisté oblasti jsou nebezpečné: zóny mrazivé, horké, radiační, bez kyslíku atd. Bez speciálních obleků, které získáte jen plněním vedlejších questů, se tam moc dlouho promenádovat nebudete. Pokud hádáte, že obleky jsou v oněch zamořených zónách, většinou byste měli pravdu. Na takových místech se nalézají i další úkoly, které skýtají obrovské odměny. Zdá se trochu škoda, že zóny autoři vytvořili jen jako bonusový obsah. Pro dokončení hry není jejich návštěva nutná.

Zamrzí také, že hra příliš nerozvíjí historii zdecimované země. Sice jste uprostřed epického příběhu, kde vám na bedrech leží osud celého světa, ale vše působí komorně. Ale i v tom spočívá kouzlo volby. Budete trávit desítky hodin prozkoumáváním světa, jehož existence visí na vlásku, potáhnete ve jménu zvoleného kmene do krvavé války o území, nebo se vydáte co nejrychleji spasit, nebo zatratit svět? A stojí za to vůbec svět spasit? A kdo má právo o takových věcech rozhodovat?

Roztomilí a smrtící

Zdejší fauna je stejně tak roztomilá, jako nebezpečná. Monstra jsou jako z výlohy s hračkami pro děti do tří let. I ničitelé světa – obří světožrouti, hlavní bossové hry. Grafika hýří zářivými barvami a skvěle sedí do konceptu hry. 

Biomutant

Biomutant

Originální je i způsob vyprávění příběhu. Celou hrou vás provází vypravěč. Komentuje většinu dění a překládá rozhovory NPC do angličtiny – pokud by jí hovořila kočka (výrazy jako skwap – šrot, chaga chaga – vláček nebo flush stool – záchod jsou na denním pořádku). Inteligentní zvířata mluví unikátním žvatlavým jazykem, který se liší druh od druhu. Dodává to hře ještě pohádkovější feeling. Nelze si stěžovat ani na UI, které je přívětivé a dobře se ovládá i na gamepadu.

Bajka pro dospělé

Biomutant je moderní bajka, kterou by asi Ezop stěží vymyslel. Obsahuje obří lasery, raketomety, zvířátka s páskou přes oko a armageddon na horizontu. Poselství bajky ale zůstává, klade velký důraz na rozhodnutí a konsekvence z nich plynoucí. Hra se nebojí originálních nápadů, klidně by snesla i víc těch šílených.

Hráče čeká zajímavý svět a spousta netradičních, vtipných charakterů a nepřátel. Svět, který si přímo říká o to, abyste ho prozkoumali do posledního kamínku. Někdy je ale Biomutant až zbytečně rozvleklý. Jde o klasické akční RPG. Co ho dělá tak poutavým a nezapomenutelným, je zasazení a téma.