Batllefield 2: Modern Combat (dále jen B2MC) je nejnovějším přírůstkem do oblíbené série takticko-akčních her, zaměřených na hru pro více hráčů. Jestli je vám jeho název jakkoliv povědomý, tak vězte, že jste měli příležitost se s ním seznámit již na sklonku loňského roku, kdy debutoval na současných konzolích. Mohli bychom si tedy naivně myslet, že v EA došli k závěru, že šlo o natolik povedený titul, který by zasloužil řádný face-lift v podobě vydání pro X360. Pravdou však je, že B2MC pro Xbox a PS2 žádnou díru do světa na rozdíl od svých PC bratříčků neudělal. Vydání pro v současnosti jedinou next-gen platformu tak od začátku zapáchá snahou o komerční zvrat ve prospěch konzolového Battlefieldu, namísto obohacení začínající platformy o řádně kvalitní titul. Na rozdíl od Ubisoftu nám totiž EA dodnes nenaservírovali žádný next-gen only titul a B2MC se tak může setkat ze strany hráčů s pochopitelnou skepsí. Odhoďte tedy všechny případné předsudky stranou a mrkněte se společně s námi na B2MC podrobněji.
Postupem času se společně s novými misemi do kampaně zpřístupní i řada vedlejších úkolů.
Na první pohled a bohužel ani na druhý se oproti původní verzi nezměnilo zhola nic. Veškeré položky z menu jsou totožné se starší verzí. Žádná speciální vylepšení, nové mise a ani herní módy. Před spuštěním hry se mi honila hlavou otázka, zda může
konkrétně u B2MC prospět zlepšení technické stránky také té herní.
Přestože B2MC nepopře svoje zaměření na hru pro více hráčů, tak k mému překvapení si vývojáři dali viditelně hodně práce i s režimem kampaně. Jeho struktura má zdravý základ a dokáže udržet hráče v očekávání věcí nadcházejících. Na rozdíl od jiných her orientovaných na hru více hráčů se sólovou kampaní, jsou totiž mise v B2MC strukturované tak, že se žádný úkol vícekrát nápadně neopakuje. Žádný capture the flag s boty, doplněný stupidním příběhem o novodobé válce, vás v žádném případě nečeká. Laicky by se tak za jedinou přímou podobnost, co se módu jednoho a více hráčů týče, dala označit bitevní pole, chcete-li levely, které v nezměněné podobě figurují v obou režimech. Jinak je náplň obou módů natolik odlišná, že by oboje šlo s lehkou
nadsázkou nazvat odlišnými hrami. Základem povedeného singleplayeru totiž není nic menšího, než podařená náplň úkolů, která
vás svojí rozmanitostí nejenom příjemně překvapí, ale jako samostatného hráče naplní pocitem dobře vložené investice při zakoupení hry. Nemalou zásluhu na tom má i přítomnost několika rozdílných zaměření jednotlivých vojáků.
Ničení nepřátelských objektů, ochrana spřáteleného konvoje, rozmisťování bomb na teroristické ponorky, či fotografování nezmapovaného teritoria helikoptérou, to je jen malý výčet úkolů, které vás v kampani pro jednoho hráče čekají. Mise jsou dlouhé a obsahují vždy několik cílů ke splnění. Všechny z nich jsou k splnění celé mise povinné, žádné sekundární dobrovolné vás nečekají. Bohužel je však jejich obtížnost silně nevyvážená. Zatímco některé mise splníte bez problémů na první pokus, čeká vás s obtížnějšími z nich hotové peklo. Dosti záleží i na počtu přiřazených jednotek. Pokud dostáváte k dispozici neustále další a další jednotky, není problém dohrát ani tu nejtěžší misi, bez větších komplikací. S omezeným počtem vojáků se však boj často zkomplikuje a nejednou zůstanete proti početné převaze sami s poslední jednotkou a budete se zuby, nehty snažit změnit vývoj
bitvy ve svůj prospěch, většinou bezúspěšně. Velkou měrou se na nevyvážené obtížnosti podepsala i absence záchytných checkpointů. Po zlikvidování všech vlastních jednotek je totiž hráč peskován neadekvátně krutým restartem mise.
Online hra nabízí tvorbu klanů, možnost výběru specifických turnajů, bitvy, za které jste odměněni hodnostmi, atd.
Naštěstí se ale oproti PC hráčům dočkali konzolisté alespoň jedné znatelné pomoci, v podobě efektního hot-swapu. Díky němu se pomocí stisknutí tlačítka X můžete přemístit na jakoukoliv vámi označenou jednotku, libovolně vzdálenou od vaší momentální pozice. Užitečnost hot-swap funkce je při rozlehlosti levelů v B2MC neocenitelná. Díky ní se během několika vteřin můžete z nepřáteli ostřelovaného snipera přemístit do tank ovládajícího inženýra a vysvětlit palebnou silou nepřátelům, kdo je tady pánem. Ano, přítomnost dnes tolik módních ovladatelných vozidel se nevyhnula ani B2MC. Jejich použití je však mnohdy natolik
klíčové, že spíše než o módnosti lze hovořit o jejich účelnosti. Jeepy, tanky, vrtulníky, humvee, lodě i obojživelná APC. Dle hesla na
zemi, ve vzduchy i po vodě se bitvy v B2MC odehrávají úplně všude. Interiérů je ve hře sice poskrovnu, ale komu by to při možnosti hot-swapem přelétat celé levely během několika vteřin vadilo. Vezmeme-li v úvahu, že při ovládání vojáků není možné přepínat kameru z pohledu první na třetí osobu, stává se přítomnost této funkce u ovládaní vozidel velmi cennou. Já osobně jsem při ovládání vozidel přepínal kameru do pohledu třetí osoby pokaždé. Hra se poté totiž stává jednoznačně přehlednější, byť pocit zapojení do válečné vřavy tak trochu vyprchává. Bohužel se ovládání vozidel jako takové nijak zvlášť nepovedlo. Vozidla reagují
často opožděně a například při letu vrtulníkem máte spíše pocit, že ovládáte nadmutou velrybu, než helikoptéru.
|
Hratelnost jako taková je vcelku bezproblémová, jediné co její obstojnou úroveň neustále shazuje je již zmiňovaná nevyváženost obtížnosti. Herní postupy mají svůj logický základ a jediné, nad čím zůstal můj rozum stát, byla nemožnost pohybovat se po žebřících. Hra reagovala, jako by byly žebříky obyčejná neinteraktivní kulisa. Podivné.
Postupem času se vám společně s nově odemknutými misemi do kampaně zpřístupní i řada vedlejších úkolů. Ty jsou rozděleny na závody s vozidly, hot-swap běh a speciálně mise s konkrétní zbraní. Sáhodlouze se o nich rozepisovat opravdu cenu nemá, protože obsahují přesně to, co byste od nich podle názvu očekávali.
Multiplayer je ve hře typu B2MC kapitolou samou pro sebe. Umožňuje bitvy až 24 online hráčů najednou, byť jsem při hraní po
Xbox Live nikdy na takové množství hráčů nenarazil. K dispozici je několik klasických módů jako deatmatch, capture the flag, conquest atd. Dále nabízí online hra i spoustu možností jako tvorbu klanů, možnost výběru specifických turnajů, bitvy, za které
jste odměněni hodnostmi, atd. Některé mapy jsou přítomny sice jen v některých módech, ale i tak je jich ve hře přítomno něco okolo 16. EA se navíc dušovali, že do několika týdnů zpřístupní ke stáhnutí mapy další a to dokonce zcela zdarma. Oproti původním verzím je online hra o něco málo stabilnější, připojování k serverům rychlejší a celkově je multiplayer po Xbox Live uhlazenější. K online multiplayeru tedy výraznějších výtek opravdu nemáme, což si o offline hře více hráčů říci nedá. Ono se o ní vlastně nedá říci vůbec nic, protože B2MC ani žádný offline multiplayer neobsahuje. Žádný splitscreen a ani dokonce hra po LAN. Hanba!
Záměrně jsem si slovo o technické stránce B2MC nechal až na závěr. Z výše uvedeného by se vám mohlo zdát, že je X360 verze
v podstatě totéž, co o něco starší sourozenci pro Xbox a PS2, což zhruba z 90% opravdu je. Jak jste zajisté uhodli, tak hlavní
tahák B2MC pro X360 není nic jiného než řádně vylepšená grafická stránka. Té se dostalo opravdu viditelné práce. Detailnější textury, více částicových efektů (výbuchy na sněhu vypadají famózně), stoprocentní viditelnost bez distanční mlhy. Stopy po
kulkách nemizí a dokonce i nábojnice zůstávají na zemi ležet déle, než byste čekali. Pálíte-li například z takového stacionárního kulometu, může se vám dosti pravděpodobně stát, že pod sebou budete mít více nábojnic než Charlie Sheen ve Žhavých Výstřelech! Hot-swaping vypadá taky daleko lépe než na starších konzolích, a celkově tak lze grafická vylepšení označit jako podařená a to i díky podpoře vyššího rozlišení. Bohužel však technická stránka nemůže opravdovým next-gen hitům typu GRAW od Ubisoftu konkurovat. Nevadí, i tak je ale na co koukat.
|
Vylepšený grafický kabát
Nevyvážená obtížnost| Battlefield 2: Modern Combat | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
