|
Enclave
Výrobce: Starbreeze Stud.
Vydavatel: Swing! Ent.
Datum vydání: 2003
homepage
|
Před dávnými časy vznikla prasklina dělící zemi na dvě části – jedna se radovala ze slunečních paprsků, druhou prostoupila temnota. Zatímco obyvatelstvo žijící na straně světla prosperovalo a těšilo se hojnosti, zpustošená půda, závist a zloba na konci opačném dávala tušit příchodu špatných časů. Nyní, o století později, se brána mezi světy uzavírá – nadchází osudová bitva mezi rytíři světla a přisluhovači temnoty. První publikované informace se nesly v duchu oznámení, že pod tajuplným názvem Enclave, jež vystihuje i nastíněný "příběh", si máme představit akční 3D RPG. Také se sluší podotknout, že primárně hru autoři vyvíjí (už ji vydali) pro X-Box, o PC verzi se rozhodlo posléze. Z publikovaných materiálů vyplývá, že však i na PC verzi se dočkáme několika změn, zejména kvůli vybalancování obtížnosti, tudíž hratelnosti. Uvidíme, raději se zaměřme na něco hmatatelnějšího, tedy první
dojem z hratelné ukázky.
Hráč si zprvu volí, ke které straně se přikloní, posléze hra vyrukuje s nabídkou povolání. V
demoverzi se na straně světla nabízí klasický bijec. Následně se otevře obrazovka, ve které si za přidělené peníze nakoupíme výbavičku. Volíme z několika druhů mečů, sekery, brnění... nicméně na penězích do začátku tvůrci nijak nešetřili, tudíž si lze rovnou pořídit ty nejlepší věci. Následně se ocitáme ve hře, aby se proti hráči okamžitě rozběhla rozzuřená stvůra s palcátem. Boje probíhají celkem primitivně – jedním tlačítkem myši se lze schopně krýt, druhým se mlátí. V kombinaci s klávesnicí hrdina používá něco chvatů. Na první pohled si nelze nevšimnout pohledného grafického zpracování, gotické stavby budov i prostředí. Atmosféra sedí. Marně však hledám nějakou klávesu pro inventář či statistiky, poněvadž nic těchto parametrů zde nenalezneme. Vskutku – nevím, možná se jedná o nepřítomný aspekt hratelné verze – nicméně jsem na přítomnost RPG prvku nenarazil. Enclave spíše budí
dojem slušné 3D akční řežby, možná trochu ve stylu
Rune.
Bloudění po příjemně architektonicky vystavěné úrovni a bitvy s nepřítelem se však hráči tohoto žánru rychle omrzí, poněvadž prakticky nenabízí nic nového. Sek, úhyb, sek... záchrannou brzdu před pádem do propasti by mohlo představovat interaktivní prostředí, což se snaží trošičku naznačit i demoverze – padající kamení, trámy, odjištění vozíku naloženého výbušninou... případně solidní příběh a chytrý design úrovní. Naštěstí si sami tvůrci uvědomili, že pouhé a víceméně tupé mlácení se rychle omrzí – pokud by takováto činnost představovala hlavní náplň hry – a tak se zapracovalo na vícero povoláních. Po dohrání úrovně za bijce se totiž zpřístupní povolání vraha, respektive vražedkyně, za kterou už se hraje docela jinak.
Primární zbraň vražedkyně představuje luk či kuše s několika typy šípů. Mezi nimi si lze snadno přepínat, změna se projeví okamžitě v kompaktním inventáři v levé části horní obrazovky. V pravé se zase zobrazuje
počet nasbíraných penízků v úrovni a stav hojivých lahviček. Tím se dostávám k soubojům, které už vyžadují o něco větší zručnost, než obyčejné máchání mečem. Dejme tomu, že klasický pěšák bez štítu nepředstavuje nijak valný problém – hráč jednoduše zamíří a vystřelí. Nicméně ne všichni si počínají jako hlupáci. Rytíři s ohromnými štíty neváhají využívat předností defensivního prostředku a umně se za ním skryjí. Šíp vypálený do štítu samozřejmě s protivníkem neprovede zhola nic. Možná jej ještě více popudí, což nelze příliš považovat za úspěch. Vražedkyně si proto musí správně nadbíhat, vyčíhat okamžik, kdy rytíř kontroluje situaci a teprve posléze vystřelit. Bohužel, tak zní ideální případ. Protivník, vědom si své přesily, samozřejmě nestojí jako trouba na místě a okamžitě vás pronásleduje. V případě luku lze střílet i několika šípy naráz – za cenu doby, kterou se nabíjí, ovšem do houfu nepřátel se šípová sprška hodí dokonale. Tohle už baví lépe... Atmosféře také celkem prospívá ukládání po záchytných bodech.
V plné verzi se můžeme těšit na dvanáct dost různých charakterů s rozličnými zbraněmi a schopnostmi (obr zní dobře...). S jedním zvoleným si posléze vybereme cestu osudu a zabojujeme si až v pětadvaceti úrovních – vevnitř i venku v nádherných sceneriích. Zbraní by mělo být také dost... zbývá si tedy počkat, jestli se z Enclave vyklube pěkná ale rutinní 3D řežba, nebo pěkná a chytlavá 3D řežba.
Před dávnými časy vznikla prasklina dělící zemi na dvě části – jedna se radovala ze slunečních paprsků, druhou prostoupila temnota. Zatímco obyvatelstvo žijící na straně světla prosperovalo a těšilo se hojnosti, zpustošená půda, závist a zloba na konci opačném dávala tušit příchodu špatných časů. Nyní, o století později, se brána mezi světy uzavírá – nadchází osudová bitva mezi rytíři světla a přisluhovači temnoty. První publikované informace se nesly v duchu oznámení, že pod tajuplným názvem Enclave, jež vystihuje i nastíněný "příběh", si máme představit akční 3D RPG. Také se sluší podotknout, že primárně hru autoři vyvíjí (už ji vydali) pro X-Box, o PC verzi se rozhodlo posléze. Z publikovaných materiálů vyplývá, že však i na PC verzi se dočkáme několika změn, zejména kvůli vybalancování obtížnosti, tudíž hratelnosti. Uvidíme, raději se zaměřme na něco hmatatelnějšího, tedy první 
dojem z hratelné ukázky.
Hráč si zprvu volí, ke které straně se přikloní, posléze hra vyrukuje s nabídkou povolání. V demoverzi se na straně světla nabízí klasický bijec. Následně se otevře obrazovka, ve které si za přidělené peníze nakoupíme výbavičku. Volíme z několika druhů mečů, sekery, brnění... nicméně na penězích do začátku tvůrci nijak nešetřili, tudíž si lze rovnou pořídit ty nejlepší věci. Následně se ocitáme ve hře, aby se proti hráči okamžitě rozběhla rozzuřená stvůra s palcátem. Boje probíhají celkem primitivně – jedním tlačítkem myši se lze schopně krýt, druhým se mlátí. V kombinaci s klávesnicí hrdina používá něco chvatů. Na první pohled si nelze nevšimnout pohledného grafického zpracování, gotické stavby budov i prostředí. Atmosféra sedí. Marně však hledám nějakou klávesu pro inventář či statistiky, poněvadž nic těchto parametrů zde nenalezneme. Vskutku – nevím, možná se jedná o nepřítomný aspekt hratelné verze – nicméně jsem na přítomnost RPG prvku nenarazil. Enclave spíše budí 
dojem slušné 3D akční řežby, možná trochu ve stylu Rune.
Bloudění po příjemně architektonicky vystavěné úrovni a bitvy s nepřítelem se však hráči tohoto žánru rychle omrzí, poněvadž prakticky nenabízí nic nového. Sek, úhyb, sek... záchrannou brzdu před pádem do propasti by mohlo představovat interaktivní prostředí, což se snaží trošičku naznačit i demoverze – padající kamení, trámy, odjištění vozíku naloženého výbušninou... případně solidní příběh a chytrý design úrovní. Naštěstí si sami tvůrci uvědomili, že pouhé a víceméně tupé mlácení se rychle omrzí – pokud by takováto činnost představovala hlavní náplň hry – a tak se zapracovalo na vícero povoláních. Po dohrání úrovně za bijce se totiž zpřístupní povolání vraha, respektive vražedkyně, za kterou už se hraje docela jinak.
Primární zbraň vražedkyně představuje luk či kuše s několika typy šípů. Mezi nimi si lze snadno přepínat, změna se projeví okamžitě v kompaktním inventáři v levé části horní obrazovky. V pravé se zase zobrazuje 
počet nasbíraných penízků v úrovni a stav hojivých lahviček. Tím se dostávám k soubojům, které už vyžadují o něco větší zručnost, než obyčejné máchání mečem. Dejme tomu, že klasický pěšák bez štítu nepředstavuje nijak valný problém – hráč jednoduše zamíří a vystřelí. Nicméně ne všichni si počínají jako hlupáci. Rytíři s ohromnými štíty neváhají využívat předností defensivního prostředku a umně se za ním skryjí. Šíp vypálený do štítu samozřejmě s protivníkem neprovede zhola nic. Možná jej ještě více popudí, což nelze příliš považovat za úspěch. Vražedkyně si proto musí správně nadbíhat, vyčíhat okamžik, kdy rytíř kontroluje situaci a teprve posléze vystřelit. Bohužel, tak zní ideální případ. Protivník, vědom si své přesily, samozřejmě nestojí jako trouba na místě a okamžitě vás pronásleduje. V případě luku lze střílet i několika šípy naráz – za cenu doby, kterou se nabíjí, ovšem do houfu nepřátel se šípová sprška hodí dokonale. Tohle už baví lépe... Atmosféře také celkem prospívá ukládání po záchytných bodech.
V plné verzi se můžeme těšit na dvanáct dost různých charakterů s rozličnými zbraněmi a schopnostmi (obr zní dobře...). S jedním zvoleným si posléze vybereme cestu osudu a zabojujeme si až v pětadvaceti úrovních – vevnitř i venku v nádherných sceneriích. Zbraní by mělo být také dost... zbývá si tedy počkat, jestli se z Enclave vyklube pěkná ale rutinní 3D řežba, nebo pěkná a chytlavá 3D řežba.
