Sedm a půl miliardy dolarů, za které byla Bethesda prodána, je spousta peněz i pro společnost velikosti Microsoftu. Jestli se tato investice vyplatila, ukáže až čas, minimálně z hlediska budování image šlo o správný krok, který ukázal, že by se Xbox v nastupující generaci konzolí rozhodně neměl podceňovat.
Otázkou ovšem je, jak Microsoft s novým týmem do budoucna naloží. Historie totiž zná mnoho případů, kdy navzdory spoustě vynaložených peněz zůstaly fanouškům jen oči pro pláč.
Electronic Arts jako pohřebiště talentů
A začít musíme u Electronic Arts, kteří se skupováním a následným zavíráním talentovaných studií nechvalně proslavili. Ne každého člověka se totiž podaří začlenit do organizační struktury mamutího korporátu a spousta zvučných jmen už dnes neexistuje, nebo je nuceno dělat jiné hry, než na jaké jsme od nich byli zvyklí. Označit Electronic Arts za ty špatné jednoznačně nejde, jak už to tak bývá, situace je daleko složitější.
Experimentální Spore se Electronic Arts nevyplatil.
Jako příklad si můžeme uvést společnost Maxis, autory slavných Sims a SimCity. Navzdory mnoha hitům na tom společnost nebyla v roce 1997 po finanční stránce zrovna nejlépe a odkoupení ze strany EA za 125 milionů dolarů ji de facto zachránilo. Pod jejich křídly pak vydali originální titul Spore, který byl vše, jen ne sázkou na komerční jistotu. Jenže experiment propadl, zakladatel Will Wright studio opustil a po průšvihu jménem SimCity se Maxis soustředí už jen na zlatou žílu jménem The Sims.
Mistři real-timových strategií z Westwood Studios měli ještě větší smůlu. Nepovedený čtvrtý díl Command & Conquer a střílecí odbočka Renegade se prodávaly tak mizerně, že studio, za které EA utratili 123 milionů dolarů, bylo už po pěti letech od transakce zavřeno. Stejný osud postihl i Pandemic (Saboteur), Visceral Games (Dead Space), Mythic (Dark Age of Camelot), Bullfrog (Magic Carpet) a mnohé další.
Nejzářivějším drahokamem v portfoliu EA jsou Bioware, za které EA v roce 2007 zaplatili 775 milionů dolarů. Loňský Anthem sice skončil fiaskem, nesmí se však zapomenout na to, že už pod křídly EA Bioware vyprodukovali takové klenoty, jako jsou Mass Effect nebo Dragon Age.
Zbrojení na konzolovou válku
Obří nákup Bethesdy je jen vyvrcholením dlouholeté snahy Microsoftu zajistit si pro nadcházející konzolovou válku co nejširší portfolio. A zatím je v tom dost úspěšný. V roce 2002 koupil za 375 milionů legendární studio Rare, které je nyní na koni díky překvapivě úspěšné onlinovce Sea of Thieves, daří se RPG specialistům z Obsidianu, jejichž Grounded a Outer Worlds se prodávají nad očekávání dobře.
Více než samotné studio Mojang je pro Microsoft důležitá licence na Minecraft.
Vyplatila se i obří investice do Mojangu. Dva a půl miliardy dolarů pro autora Minecraftu Markuse „Notche“ Perssona sice v roce 2014 vypadalo až nesmyslně přehnaně, díky nehynoucí popularitě tohoto fenoménu se dá celá transakce vyhodnotit jako povedená. Z původního studia už ovšem nezůstal kámen na kameni a Microsoft se dokonce snaží značku od jejího autora úplně odstřihnout (viz náš článek).
Ale abychom jen nechválili, i redmondský gigant několik oblíbených studií nemilosrdně „zaříznul“, i když je předtím s velikou slávou za desítky milionů dolarů nakoupil. Minulostí už jsou například Lionhead legendárního Petera Molyneauxa, kteří se proslavili například sérií Fable, nebo Ensemble Studios, autoři kultovní strategie Age of Empires. Obě značky sice stále žijí, na nových dílech však už pracují jiné týmy.
Všechny si vás koupíme
Epic v posledních letech roste i díky čínským penězům.
Nejaktivněji si v posledních letech vede čínský gigant Tencent, který skupuje vše, na co mu padne zrak. Právě oni mají na svědomí nejdražší akvizici v herním průmyslu vůbec, když v roce 2016 za 8,6 miliardy dolarů koupili finské Supercell, autory mobilních hitů jako Clash of Clans nebo Clash Royale.
Kromě toho jim patří i společnost Riot, provozující multiplayerové hity League of Legends a Valorant, či třeba norský Funcom (Age of Conan). Významný podíl mají i v Grinding Gear Games (Path of Exile), Platinum Games (NieR: Automata) a dokonce i v Epicu. Na vyhodnocení, jaký vliv má čínský kapitál na kreativitu zavedených studií, je zatím příliš brzy, zatím to však vypadá, že by z toho mohli hráči profitovat.
To samé se ostatně dá říct i o Microsoftu a Bethesdě. Pokud kreativní lidé dostanou volnou ruku při realizaci svých nápadů, může nám být vlastně jedno, pod jakou značkou hry vyjdou.
