Čína v roce 2019 zavedla opatření, která měla za úkol omezit závislost dětí na videohrách. Hráči, kterým je méně než osmnáct, tam mohou hrát maximálně tři hodiny týdně, a to ještě jen na hodinu denně během pátků, sobot a nedělí a nikoliv mezi desátou večer a osmou ráno (viz náš článek).
Čínský trh je specifický, skvělý Genshin Impact však uspěl i na západě.
Každý hráčský účet je pak navázán na unikátní identifikační číslo, propojené s národní databází, a aby nebylo snadné ho obejít, využívá i technologii digitálního rozpoznávání obličejů. Další regulace pak zasáhly i streamování, mladí Číňané už například nemohou posílat oblíbeným tvůrcům žádné „spropitné“ (viz náš článek).
Ve vědeckém měsíčníku Nature Human Behavior vyšla analýza dopadů nařízení za prvního pololetí jejich platnosti, ze kterého vyplývá, že požadovaný efekt se nedostavil.
Na základě telemetrických údajů o více než sedmi miliardách hodin hraní poskytnutých od provozovatelů nejúspěšnějších her, nebyly zjištěny žádné věrohodné důkazy o celkovém snížení výskytu intenzivního hraní po zavedení regulace. Že by tedy opatření neměla žádný efekt?
Takový Elden Ring si v Číně nejen nekoupí, ale ani se na něj nepodívají u streamerů.
To nelze jednoznačně říct. Všechna data nasbíraná z hraní totiž byla anonymizována, takže vědci neměli možnost zjistit, na kolik se hraní omezilo v příslušné demografické skupině. Vzhledem k tomu, že k celkovému poklesu však nedošlo, se nabízí teorie, že se mladí lidé naučili přísné zákazy obcházet a dále hrají stejně, jak byli zvyklí, jen k tomu využívají účty dospělých.
Samozřejmě je nutné počítat s tím, že dopady opatření bude potřeba dále vyhodnocovat za využití komplexnější metodiky, zároveň se však ukazuje efekt, na který například odborníci na drogovou problematiku upozorňují dlouhodobě. Že jednoduchá řešení v podobě pouhých restrikcí nejsou účinná a pokud stát chce omezit patologické jevy ve společnosti, bude muset vyvinout větší snahu.
