Čínské politické vedení se snaží tamní videoherní trh přísně regulovat. Většina omezujících nařízení, které země v posledních letech přijala, byla zaměřena na samotné uživatele, především ty z řad dětí.
Postupně jim byl osekáván čas, který u hry mohly strávit, až na tři hodiny týdně, a to ještě jen na hodinu denně během pátků, sobot a nedělí a nikoliv mezi desátou večer a osmou ráno (viz náš článek). Výrazně omezeno bylo i sledování streamovacích služeb. K prosazování těchto opatření byly využívány nejmodernější technologie jako třeba strojové rozpoznávání obličejů. Jak se však ukázalo, žádný zásadní pozitivní dopad to nepřineslo, a tak se pozornost úřadů obrátila na samotné videoherní společnosti.
Po několik měsíců například přerušily vydávání oprávnění, bez nichž žádná nová hra v Číně nesmí fungovat, zcela pak zakázaly některé zavedené obchodní praktiky z oblasti mikrotransakcí. Hry pak také nově musely zobrazovat vyskakující okénka, snažící se uživatelům jejich konání „rozmluvit“.
Pravidla byla oznámena v prosinci loňského roku a tentokrát se reakce trhu projevila prakticky okamžitě. Jenže asi ne tím způsobem, jakým si asi autoři nařízení představovali. Tamní oboroví giganti Tencent a NetEase zaznamenali propad hodnoty o více než 80 miliard dolarů (necelé dva biliony korun), což má samozřejmě dalekosáhlé důsledky.
Možná to je ten hlavní důvod, proč původní text opatření zmizel ze stránek Národní správy tisku a publikací (NPPA), kde byl dosud uvedený. Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že se teď text nařízení přepracovává, a to možná velmi výrazně.
Trhy tuto situaci ovšem vnímají optimisticky a obě společnosti hned zaznamenaly šesti, respektive sedmiprocentní nárůst hodnoty akcií. Že by se v blízké době k lepšímu změnila i situace pro samotné hráče, je ovšem krajně nepravděpodobné.