Poměrně velká krabice obsahuje přilbu, dva pohybové ovladače a dvě základové stanice. Je potřeba vyčlenit si prostor alespoň 1,5 × 1,5 metru, ideálně však více. Čím více se totiž přiblížíte k maximu (5 × 5 metrů), tím kvalitnější zážitek vás čeká.
Velká krabice s HTC Vive
Před hraním je třeba „vykolíkovat“ volný prostor.
Dále je třeba umístit obě základové stanice tak, aby na ně bylo ze všech míst ve vyhrazeném prostoru vidět. Vysílají totiž do prostoru laserové paprsky, které zachytí senzory v přilbě a pohybových ovladačích. Nastavení na počítači je otázkou chvilky. Pomocí jednoho z ovladačů se „vykolíkuje“ prostor, který musí být volný od podlahy ke stropu.
| Dispej | OLED |
|---|---|
| Rozlišení | 2160 x 1200 |
| Obnovovací frekvence | 90 Hz |
| Zorné pole | 110 stupňů |
| Senzory | AKcelerometr, gyroskop, laser pro určování pozice a přední kamera |
| Grafická karta (minimum) | GTX 970 / Radeon R9 280 |
| Procesor (minimum) | Intel Core i5-4590 |
Jako v Matrixu
Ovladače nyní leží uprostřed ohraničeného prostoru. Nasazuji si na hlavu přilbu a ocitám se v něčem, co připomíná tréninkovou místnost Matrixu. Na zemi ve virtuální realitě vidím ony dva ovladače, skláním se tedy a beru je do ruky. Reakce jsou okamžité a přesné, je to jako pohybové ovládání na steroidech, jen ve virtuální světě.
Pohybové ovladače
Na doporučení nejprve zkouším Tilt Brush od Googlu, což je kreslení v prostoru. Zkouším nakreslit pár čar, vytvořit mráčky a vše zasypat hvězdičkami. Vybrat si lze i z několika prostředí. Z obrázků ani videí to není patrné, ale procházet se volně mezi tím vším je zážitek. Připadám si jako kouzelník v pohádce, který máchá kouzelnou hůlkou.
Přilba na hlavu
Nejvíce času nakonec trávím u hororové akce The Brookhaven Experiment, v níž se na vás ze všech stran valí zombíci. Jeden z ovladačů se promění v baterku, druhý v pistoli. Iluze je dokonalá, protože mám pocit, že v ruce skutečně svírám zbraň. Je to hlavně díky designu ovladače, kdy ukazováček je na spoušti, zatímco palec se dotýká multifunkčního dotykového trackpadu s hmatovou odezvou. Na boku ovladače jsou ještě tlačítka, ve hře se pomocí nich přebíjí.
Stojím v potemnělém parku, v pozadí vidím hořící panelák. Najednou slyším kroky. Otáčím se kolem dokola a snažím se pomocí baterky objevit jejich původce. Pomalu si to ke mně šine načervenalý zombík. Na doporučení ho nechám přiblížit a sejmu jednou ranou do hlavy. V druhé vlně už přitvrzuje. Přiznám se, že když jsem se jednou náhle otočil a nade mnou stál s otevřenou pusou dvoumetrový prohnilec, lekl jsem se. Ne tedy tak, že by se o mě pokoušel infarkt, jak lze vidět na některých přehnaných videích na YouTube, ale cukl jsem sebou.
Základová stanice a dva pohybové ovladače
Že jsem ve hře, mi celou dobu připomínala i mřížka, která se objeví vždy, když se ve vymezeném prostoru přiblížíte k jeho hranici. Díky ní nebudete narážet do zdí a věcí v místnosti. Čímž se znovu vracím k úvodu, že čím více prostoru máte, tím lepší bude váš zážitek.
Na stejném principu je založena i vesmírná akce Space Pirate Trainer, v níž po vás střílejí drony, které sestřelujete pistolí. Rozdíl je v tom, že gestem, jako kdybyste si chtěli vyndat přes rameno něco z batohu, aktivujete štít. Tím můžete vykrývat střely. Líbil se mi ještě minigolf, kdy jednoduše mácháte ovladačem a stisknutím tlačítka se teleportujete k pozici míčku.
Pravděpodobně nejlepší aplikací, která demonstruje možnosti HTC Vive, je Job Simulator: Office. Zní to sice hrozně nudně a nepředpokládám, že u hry strávíte více než pár minut, přesto stojí za vyzkoušení. Můžete se volně pohybovat ve své „kóji“, uvařit si kávu, přilít do ní mléko, zapnout počítač a podobně.
Hlava nebolela
Pokud jde o komfort, přilbu jsem měl na sobě hodinu a byl jsem trochu nevyspalý, přesto mě ani nebolela hlava, ani se mi nedělalo špatně. Důležité je mít ji na hlavě ve správné pozici, jinak se obraz rozostří. Takže je třeba pevně dotáhnout pás. Trochu mi vadil propojovací kabel, který vedl z přilby do počítače a po němž jsem šlapal.
HTC Vive
Kamenem úrazu je zatím cena. V Česku se bude sada prodávat za 26 tisíc korun. Konkurenční Oculus je sice levnější, ale HTC Vive má už v základním balení opravdu parádní pohybové ovladače, zatímco Oculus jen klasický ovladač pro Xbox One. Pohybové vydá až samostatně na podzim. Hlavním rozdílem je tak (volitelná) možnost pohybovat se s HTC Vice ve vymezeném prostoru, což například při leknutí, kdy instinktivně uděláte krok zpět, působí přirozeně.
Zatím se zdá, že čas virtuální reality skutečně klepe na dveře. Technologie tu je. Netuším, jestli se HTC Vive chytí hned, v další generaci s lepší cenovkou a vylepšeními, nebo zda propadne a HTC zkrachuje. Jistou paralelu lze spatřit v pohybovém ovládání, které zazářilo s vydáním konzole Wii v roce 2006 a pak postupně zapadlo. Mít však přebytečných 26 tisíc korun, šel bych do koupě Vive už dnes.
