Na magnetickém disku je stále co vylepšit
Vypadá to, že magnetické pevné disky z našich počítačů v nejbližších letech rozhodně nezmizí. Ačkoliv by se mohlo zdát, že klasický pevný disk založený na prastaré technologii již má jen málo výhod oproti ostatním paměťovým zařízením, opak je pravdou. I více než po 40 letech od doby, kdy se magnetický HDD začal používat, jsou výrobci stále schopni tuto technologii zlepšovat.
Pevný disk patří k nejpomalejším zařízením počítače a jeho rychlost je také jedním z důvodů, proč mají počítače tak bohatou architekturu, jak ji dnes známe. Při koupi nového počítače si dnes můžeme zvolit mezi levným klasickým diskem založeným na magnetické technologii a stále relativně drahým diskem SSD. Obě technologie mají přitom nesporné výhody i nevýhody.
Klasický pevný disk založený na magnetické technologii pracuje se systémem kovových ploten kruhového tvaru. Ke své práci potřebuje také poměrně těžký a hlučný motorek, od jehož otáček je poté odvislá rychlost výsledného disku. Řídící elektroniky je zde i dnes jen poskromnu a jedná se tedy především o čistý hardware, tedy železo.
SSD disk naproti tomu neobsahuje žádné pohyblivé části a veškerá data ukládá na křemíkové čipy. Uvnitř disku nalezneme řadič, který se stará o komunikaci s běžným diskovým rozhraním počítače a několik pamětí. Výroba paměťových čipů přitom není příliš náročná, jelikož jejich architektura spočívá pouze v tom, že se jedná o tzv. NAND pole.
Zdá se, že pokrok v oboru obou technologií jde svou vlastní cestou. Zatímco výrobci SSD disků řeší především otázky ceny a zvýšení kapacity, stará magnetická technologie se již dostala do stádia, kdy se vylepšují jen drobnosti. Pevné disky založené na technologii SSD mohou být však nesporně rychlejší.
Výroba SSD disků je závislá především na stupni miniaturizace, která pramení z používané výrobní technologie. Ačkoliv běžné procesory se dnes vyrábí maximálně 45nm výrobním procesem, pevné disky jsou již o krok dále. Při jejich výrobě dnes uplatňuje Intel 34nm technologii.
S rychlými pevnými disky začal Intel již před rokem, kdy představil dvojici pevných disků X18-M (80GB) a X25-M (160GB). Podle zástupců Intelu ale tyto disky pomalu zastarávají a tak přišla 34nm inovace v podobě řady s kódovým označením Postville. K dispozici bude výběr z 80GB, 160GB a dokonce 320GB varianty. Za zmínku zde stojí především rychlost sekvenčního zápisu, která je 90MB/s. Jako nemalý problém lze bohužel vnímat cenu, protože už nejlevnější 80GB varianta má stát přes pět tisíc.
Cena je doménou především magnetických pevných disků. Zde již není problém zakoupit pevný disk s kapacitou 2TB, kde jsou data doslova namačkána na čtyřech plotnách. Své 2TB pevné disky hojně nabízí například společnost Western Digital a v blízké době by se měla přidat i Hitachi. Jak se bude situace s růstem kapacity na pevných discích vyvíjet dále, není bohužel úplně jisté. Ještě před dvěma lety by totiž mnoho odborníků věřilo, že při zachování běžných rozměrů pevných disků, na 2TB kapacitu nikdy nedojde.
U magnetických pevných disků se výrobci již dávno nespoléhají na ukládání dat pouze na plochý povrch ploten, ale využívají mnoha triků. Výsledek dobře odráží velmi zajímavý kousek, který předvedl Samsung. Podařilo se mu totiž rozběhnout sériovou výrobu magnetických pevných disků s kapacitou 250GB. Na tom by jistě nebylo nic tak zvláštního, kdyby se nejednalo o disk s rozměrem 1,8". Se svou naprosto minimální hmotností dokáže konkurovat většině velkokapacitních pamětí. Jeho výhodou bude dlouhá životnost, jelikož magnetické disky netrpí omezeným počtem zápisů.
Podle informací přímo ze Samsungu je prodejní cena miniaturního 250GB pevného disku stanovena na 144 €. Pokud přihlédneme k tomu, že Samsung chce rozhodně konkurovat především flash pamětem, je to cena nanejvýš příznivá. Podle propočtů serveru Fudzilla by měl stát 256GB flash disk téměř dvojnásobek.
3D fotoaparát do dlaně pro každého
S technologií, která umožní pořizovat kvalitní obrazové záznamy ve 3D, přichází Fujitsu. Na trhu se má objevit velmi brzy její nový fotoaparát. Ten je stereoskopický a umožní snadno pořizovat trojrozměrné fotografie. K prohlížení výsledku nebudeme potřebovat žádný typ 3D brýlí. Namísto nich nám Fujitsu nabídne speciální displej.
Fotoaparát dostal označení FinePix Real 3D W1 a hned na první pohled je jasné, že se bude od klasického digitálu patřičně lišit. Zatímco tělo přístroje odpovídá modernímu kompaktu, snímací senzory a čočky jsou odlišné. Změnila se také řídící elektronika, protože udržet snímání 3D obrazu v mezích, kdy bude výsledek vypadat reálně, není vůbec jednoduché.
Fujitsu používá dvojici CCD senzorů s vysokou citlivostí a snímacím rozlišením po 5MPx. Ukázalo se, že hlavním problémem je optický zoom a ostření při přiblížení v 3D režimu. Díky tomu používá fotoaparát maximálně trojnásobné optické přiblížení a zbytek je řešen softwarově.
Součástí fotoaparátu je bohatá řídící elektronika. Ta má na starosti nejen snímání pomocí CCD senzorů, ale především se věnuje ostření. Za tímto účelem je ve fotoaparátu dokonce použit procesor z řady ARM. Samozřejmostí je stabilizace obrazu, která bude pravděpodobně pouze softwarová. Přímo ve fotoaparátu nalezneme slot na paměťovou kartu. Zvolen byl dnes asi nejpoužívanější typ karet SD, přičemž podporovány jsou i velké kapacity na SDHC.
Zvědaví můžeme být i na displej fotoaparátu. Fujitsu totiž tvrdí, že na něm bude možné prohlížet pořízené fotografie přímo v 3D režimu. Displej je malý, s úhlopříčkou 2,8" a 230 tisíci obrazovými body. Technické detaily k tomu, jakým způsobem budou 3D fotografie převáděny na zobrazení na tomto malém displej, však Fujitsu zatím nedodalo.
Stereoskopický fotoaparát nebude rozhodně pro každého. Profesionální fotografové u něj budou postrádat kvalitní optiku, pro laiky přitom může být až příliš drahý. Plán Fujitsu počítá s počáteční prodejní cenou kolem 600USD. Pokud se u nás vůbec dostane do prodeje, bude stát tedy kolem 11000Kč.
Kam se ztratily fůzní čipy?
Vcelku úsměvně vypadají poslední zprávy o fůzních čipech, které opět prozradily zdroje blízké AMD. Původně se mělo jednat o mocnou zbraň, na kterou Intel nebude moci najít rychlou odpověď. Nakonec vše ale nevyšlo, jak si AMD představovala a zatímco AMD nemá připraveno nic, Intel je v oblasti grafiky na procesoru už velmi blízko cíle.
AMD hovoří o příchodu fůzních čipů už dlouhá léta. Poprvé se o nich zástupci AMD zmínili již v roce 2005 a jejich příchod je plánován s přestávkami od roku 2008. Ještě nedávno AMD uváděla, že se fůzní čipy na trhu objeví v roce 2010. Podle serveru HKEPC je to ale nereálné a i zástupci AMD dodali, že se tak stane až v roce 2012.
Když dva dělají stejnou věc, není to vždy totéž a tak můžeme očekávat mezi procesory značné rozdíly. Zatímco Intel připravuje procesory Core i5 (Clarkdale), u AMD se pracuje na čipech s prozatímním kódovým názvem Swift. Rozdíl je především v tom, jak kvalitní grafická jádra dokáží oba výrobci nabídnout.
Výkon současných grafických jader Intelu totiž silně pokulhává. Je jasné, že v případě uplatnění na procesorech, se o žádnou herní grafiku jednat nebude a tato možnost zatím nepřipadá v úvahu ani v dohledné budoucnosti. Naproti tomu AMD má s výrobou výkonných grafických jader rozsáhlé zkušenosti.
Výsledek snažení obou společností bude nakonec nejspíše neslavný. AMD totiž čelí značným výrobním problémům a tak hodlá s výrobou fůzních čipů čekat, dokud se nepodaří zvládnout 22nm architekturu. Ta je z dnešního pohledu při výrobě procesorů opravdu stěží dosažitelná a tento plán si lze snadno vyložit, jako odsunutí vývoje procesorů s grafickým jádrem na neurčito.
Původně se očekávalo, že příchod procesorů Intelu s integrovaným grafickým jádrem donutí AMD vývoj fůzních čipů urychlit. AMD se ale zjevně necítí ohrožena a vlastně k tomu ani nemá důvod. Výkon konkurenční integrované grafiky totiž postačí pouze jako základní podpora kancelářských aplikací a pokud se Intelu nepodaří zázrak, nebude možná stačit ani na HD filmy. Optimistické předpoklady tak hovoří jen o tom, že by se AMD mohla vydat stejnou cestou jako Intel a v rychlosti spustit výrobu průměrných procesorů s kancelářskou grafikou.
Zdroje: AMD, CDRinfo, C-net, Digitimes, Fudzilla, Fujitsu, HKEPC, Intel, Samsung, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net
