Když jsme seriál o českých hrách plánovali, přišlo nám téma nejlepších erotických scén tuzemské produkce jako skvělý nápad, nakonec jsme se však při hledání zdrojových materiálů docela zapotili. Co se týče výroby klasického porna, patří sice naše krásná země mezi absolutní světovou špičku, za to herní branže je až překvapivě cudná. Jen mizivý podíl z více než 3200 českých her, které eviduje databáze Visiongame, obsahuje nějaké zobrazení erotiky, a tak je následující výčet poměrně skromný.
Většina erotiky v českých hrách pracuje s nadsázkou a humorem, jako například v adventuře Horkém létě.
Na druhou stranu, všechny jsme samozřejmě nehráli, a tak je docela možné, že nám nějaký skrytý poklad zůstal utajen. Ono se totiž jen ze samotných názvů nedá moc usuzovat: Slibně znějící Večerníček pro ne(v)hodné děti nemá žádnou grafiku, Achtung die Kurve neodkazuje na nejstarší povolání na světě, ale na německý výraz pro zatáčku, v Pussywalk parodující Zemana sice doslova létá „kunda sem, kunda tam“, ovšem nic erotického na tom není a ani Polepšovna pro čarodějky není gotické S/M porno, jak jsme tajně doufali. Každopádně, pokud v následujícím přehledu bude něco důležitého chybět, budeme jedině vděčni, když nás obohatíte v diskusi pod článkem.
Nejvíce retro erotickou hrou, na kterou si lze vzpomenout, je textovka Playboy (neplést se zahraniční budovatelskou strategií Playboy: The Mansion). Po grafické stránce se příliš neliší od první erotické hry vůbec Softporn Adventure (viz náš článek), protože také neobsahuje žádnou grafiku, a všechnu erotiku si tak musíte domyslet z textového popisu. Jenže Soft Porn vyšel v roce 1981, zatímco Playboy v roce 1994, tedy ve stejné době, jako třeba první díly sérií System Shock, Need for Speed nebo Tekken, takže už ve své době šlo o totální retro. Přesto se u nás dočkalo takřka kultovního statusu a několika pokračování.
Podstata hry Playboy v kostce, veškeré „erotično“ si musíte jen představovat na základě textového popisu.
Nešlo ani tak o adventuru, jako spíš o manažerskou simulaci, jen místo peněz jste zde hromadili „zářezy“. To však nebylo tak jednoduché, každá dívka měla nějaké požadavky, a tak bylo potřeba udržovat se v dobré fyzické kondici a vydělávat peníze. Vlastně šlo o podobný princip, jakým funguje třeba série Persona – vyvážit soukromý a společenský život tak, abyste dosáhli maximálního výkonu. Playboy (který samozřejmě jméno slavného pánského časopisu využíval „načerno“) byl distribuován zdarma jako shareware, pokud jste ale zaslali 100 Kč na adresu jistého Petra Říhy z Tetčic, slíbil vám na disketě poslat editor dívek.
Playboy dostal v průběhu let několik dalších pokračování, a to i od jiných autorů, přibyla i nějaká ta grafika a ovládání myší, na základním principu hry se ovšem nic zásadního neměnilo.
Adventura 7 dní a 7 nocí je teprve druhou českou PC hrou, která se prodávala komerčně.
V roce 1994 vznikla i point and click adventura 7 dní a 7 nocí, která si v míře šovinismu s Playboyem v ničem nezadá. Hlavním hrdinou je soukromý detektiv Venca Záhyb, který dostane od milionáře Jonatana Smihte (to není překlep, ale prý slovní hříčka) úkol ohlídat panenství jeho sedmi plnoletých dcer. Jenže Venca se obratem vsadí s kamarádem v hospodě, že během týdne všech sedm dívek „přefikne“. Po Oslím Ostrovu (viz minulý díl našeho seriálu), jde teprve o druhou komerčně prodávanou PC hru v tuzemské historii, kvalitativně však nejde o žádný výrazný posun. Použitá grafická pozadí připomínají experimentální vodovkovou tvorbu mé pětileté dcery, humor přes úpornou snahu hláškovat za každou cenu prakticky neexistuje a nesmyslnost použitých hádanek dodnes nenašla pokořitele.
Pro představu vkládám citaci z našeho dobového návodu: „jděte do své kanceláře a použijte mrtvého psa na elektrickou zásuvku – uděláte z něj magnet. Jděte na farmu, prozkoumejte studnu, do vědra vložte psa, dvakrát zatočte s rumpálem a z vědra vytáhněte předmět a psa. Celou tuto akci (včetně zmagnetizování psa!) ještě čtyřikrát zopakujte.“
Inspirací byla určitě hra Leisure Suit Larry, ale rozdílů bylo mnoho.
Kromě dehonestace zvířecích ostatků proslulo 7 dní a 7 nocí hlavně svojí legendární souložící mezihrou, ve které bylo potřebě k ukojení partnerky střídavě klikat na tlačítka myši. Až po letech jsme se od vývojáře Jardy Koláře dozvěděli, že nešlo o rychlost, ale o rytmus. O hře se často mluví jako o „českém Larrym“, není to však úplně přesné. Zatímco Larry je sexuální loudil, Venca je typický macho. Další podstatný rozdíl je ten, že první díl Larryho je skvělá hra, zatímco 7 dní a 7 nocí není.
Za stovky korun jste získali jen primitivní logickou hru pro dva a hrstku obrázků v mizerném rozlišení.
Obskurní dílo nazvané Leo – žhavá čísla spatřilo světlo světa v roce 1996, a i když tedy vzhledem k názvu nešlo očekávat zázraky, přesto musel být každý kupující zklamán. Za pár stovek totiž dostal jen jednoduchou logickou hříčku, ve které postupně odhaloval jednu z ani ne dvacítky fotografií svlečených prsatic. Své opovržení nad ní vyjádřil i legendární redaktor Andrej Anastasov, pozdější majitel domény sex.cz, který odsoudil nedostatečný masturbační potenciál a čtenáře vyzval k upálení slečny Johanky, protože si na fotografii ponechala spodní prádlo. Nic nevyjadřuje stav tuzemské herní novinařiny poloviny 90. letech lépe, než tato recenze.
Abychom učinili historii zadost, musíme zmínit ještě Perverse Doom, českou modifikaci legendární střílečky od id Software. Jde o ryze amatérský produkt, kde jeho tvůrci nahradili některé textury pornografickými obrázky, ale i tak hra nesměla chybět schovaná v počítači žádného tehdejšího puberťáka. Více než mizerně nakreslenými zbraněmi jako penisová brokovnice nebo motorová dildopila je dnes Perverse Doom zajímavý svým ozvučením. Mutujícím hláskem nadabované drsňácké hlášky jako „Chcípněte, vy svině,“ nebo „Zhebnětéééé“ mají potenciál vykouzlit úsměv na tváři ještě dnes.
Pubertální modifikace Perverse Doom nesměla chybět na počítačích tehdejších puberťáků.
Spoustu sexuálních narážek lze najít i ve většině ze sedmi dílů série Život není krásný, pod níž je podepsaný známý kontroverzní raper a držitel Českého slavíka Řezník, alias Marty. Vzhledem k jeho reputaci se však domnívám, že by bližší popis tamních scén neřkuli snad doslovná citace, neprolezla přes naše editory, a tak se o ní raději ani nebudu pokoušet. Mimochodem Marty v roce 2018 vybral na crowdfundignovém portálu HitHit přes 400 tisíc korun na tvorbu pokračování a ještě před rokem se zaklínal, že s výrobou stále počítá. Tak uvidíme…
Sexy prší je minihra na mobily inspirovaná hrou Polda.
Pak už je to však těžší… jisté prvky erotiky lze najít v adventurních sériích Horké léto a Polda, ale moc sexy to není. V Horkém létu navštíví hlavní hrdina vykřičený dům a v Poldovi sexshop, kromě pár pubertálních hlášek z toho ovšem moc není. A to kupodivu ani v mobilní odbočce Poldy nazvané Sexy prší, což jsou prostě svlékací kartičky s mimořádně ošklivě nakreslenými slečnami.
A tak se raději přesuňme do novověku. Snad vůbec první erotickou scénu, která zobrazuje sex, jakožto vyústění milostného vztahu dvou lidí a nejen jako zdroj pubertálních vtípků, najdeme v české Mafii. Nic hanbatého vidět není, přesto byla tato scéna v nedávném remaku ještě výrazně utlumena a obě postavy zůstaly oblečené.
Ve hře Kingdom Come se souloží poměrně často, povinné to však není.
Výrazně více erotiky najdeme i v další Vávrově hře Kingdom Come: Deliverance, kde si hlavní hrdina Jindra může dokonce partnerky vybírat. Kromě lehkých děvčat za úplatu může skončit v posteli i s manželem zanedbávanou šlechtičnou Štěpánkou, primární milostná linka ovšem patří mlynářově dceři Tereze. Zdejší scény jsou graficky bohatší než v Mafii, kdo však touží po opravdových čuňárnách, musí se obrátit na moderskou scénu, která rychle přispěchala se svlékací modifikací.
Historická hra 1428: Shadows over Silesia má dokonce scénu skupinového sexu.
Zatím poslední českou hrou se sexuálním podtextem vzniklou u nás je povedené RPG 1428: Shadows over Silesia (naše recenze). Za to poměrně výživně, kromě obcování s démony, zde najdeme i skupinový sex, vzhledem k velmi stylizované grafice ovšem ani tady o moc erotickou podívanou nejde.
V našem výčtu jsme patrně na něco důležitého zapomněli, i tak však lze říct, že navzdory silné vývojářské scéně u nás jsou erotické motivy výrazně upozaděny. Není to škoda?
