Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vyhlásila výběrové řízení, ale stávající nájemkyně Rýchorské boudy Alena Dušková se už do něj nepřihlásila.
Boudařka si ztrátový podnik pronajala na jaře 2013, o provozování boudy s restaurací, bufetem, 15 pokoji a 45 lůžky tehdy nikdo příliš nestál. Dušková nezištně pomáhala nemajetným matkám s dětmi.
Letos v zimě se Rýchorská bouda dostala do kritické situace, kdy kvůli dlouhodobé uzávěře boudařka neměla na elektřinu. Díky sociálním sítím se ale na provozní náklady začali skládat lidé.
Správa KRNAP vyhlásila výběrové řízení na konci února. Uzavření nájemní smlouvy podmínila celoročním provozem stravovacího zařízení, alespoň po 250 dní v roce. Minimální roční nájemné činí 350 tisíc korun bez DPH. Jediným hodnoticím kritériem byla výše nájemného.
Správci parku už vyhodnocují nabídky
„Lhůta pro podávání nabídek skončila a v současnosti je vyhodnocujeme,“ uvádí mluvčí správy parku Radek Drahný a dodává, že se přihlásilo několik zájemců. Nový nájemce by měl boudu převzít od května.
Alena Dušková se do soutěže ani nepřihlásila. Podmínky považuje za nesplnitelné:
„Skončila mi nájemní smlouva a rozhodla jsem se do dalšího výběrového řízení už nejít. Je to otázka nájmu a nemyslím si, že by Správa KRNAP měla určovat, kolik dnů v roce bude podnik otevřený. To by si měl rozhodnout provozovatel podle svých zkušeností.“
V bezprostředním okolí Rýchorské boudy není žádný lyžařský vlek. Kolem vede páteřní běžkařská trasa Krkonošská magistrála. Zimní sezona je tu přesto výrazně slabší než letní.
„Když vím, že v zimě tady není přes týden ani noha, proč bych měla mít otevřeno. Celé roky jsem měla otevřeno v pátek a o víkendech, protože občas někdo přijde,“ poznamenává.
Ve výběrovém řízení před osmi lety obdobné podmínky nebyly, ochranáři tehdy byli ochotni boudu pronajmout za symbolický korunový nájem. Podle Drahného není podmínka celoročního provozu ničím neobvyklým: „Chceme, aby bouda byla otevřená a byly zachovány služby pro turisty.“
Koronavirová krize dostala Rýchorskou boudu na dno. I to sehrálo při rozhodování roli. Alena Dušková v polovině prosince na Facebooku zveřejnila zprávu, že kvůli dlouhodobému uzavření už nemá ani na zaplacení povinných záloh. Informace vyvolala velkou vlnu solidarity. Ještě ten den začali lidé z celé republiky zasílat peníze na provozní náklady. Včetně těch, kteří na boudě nikdy nebyli.
Ztráty jdou do statisíců
Prosperitu boudy tisíc metrů nad mořem zajišťují zájezdy škol. O ně provozovatelé loni i letos přišli. Ztráty jdou do statisíců korun.
„Přišli jsme o hromadu svých peněz. Roční provozní náklady jsou 800 tisíc, na kompenzacích jsme dostali 150 tisíc. Vždycky jsem tvrdila, že z Rýchorky mě odnesou nohama dopředu a že tady mám domov, ale covidová doba nás velice zasáhla. Budoucnost je nejistá a nejsem třicetiletý střelec, abych si brala půjčku na boudu, která není moje,“ přiznává Alena Dušková. Měsíční náklady na provoz jsou podle ní 60 až 70 tisíc korun.
Přitom v minulosti sama často nezištně pomáhala druhým. Před dvěma lety nabídla bezplatný pobyt nemajetným matkám samoživitelkám. Facebookový příspěvek tehdy sdílelo přes pět tisíc lidí, zájem projevily desítky matek a hned druhý den po zveřejnění výzvy byly všechny pokoje obsazené. Boudařka před časem také spoluzaložila spolek Hory dětem, který se zaměřuje na pomoc samoživitelům. Dětem rodičů, kteří si to nemohou dovolit, zprostředkovává školy v přírodě nebo výlety na hory.
Na osm let na Rýchorské boudě bude rodačka z Karlových Varů i přes obtížné poslední měsíce vzpomínat v dobrém.
„Člověk si má v paměti uchovat to hezké, to těžké odsunout někam do pozadí. Převzít boudu před osmi lety pro mě byla výzva. Povedlo se nám ji rozchodit, cestu si sem našla spousta nových lidí. Těší mě, že jsme tu měli pět let kobyly a bez dotací jsme obhospodařovali louky. Myslím si, že se je podařilo dát do kupy. Na tohle všechno budu vzpomínat jenom v tom nejlepším,“ vypráví.
Půlroční hledání nájemce
Správa KRNAP provozovala na Rýchorské boudě od roku 1986 do roku 2013 ekologické středisko. V posledních letech ho státní organizace každoročně dotovala až téměř třemi miliony korun. Kvůli úsporným opatřením se objekt před osmi lety rozhodla pronajmout. Provozovatele ochranáři hledali půl roku. Alena Dušková boudu otevřela v květnu 2013.
Rýchorskou boudu v nejvýchodnějším cípu Krkonoš vybudoval v roce 1926 stavitel Wagenknecht z Trutnova za milion korun. Pohostinské zařízení se 45 lůžky přešlo v roce 1946 pod správu Klubu českých turistů. O čtyři roky později ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Správa KRNAP objekt získala v roce 1976. Mezi lety 1980 a 1985 investovala do rozsáhlé rekonstrukce osm milionů.
Rýchorská bouda patří k nejizolovanějším boudám v Krkonoších. Nedaleko se nachází významná přírodní rezervace Dvorský les se zakrslými a pokroucenými buky. Příroda v okolí boudy je lidskou činností dotčena jen velmi málo. Jedním z tamních symbolů jsou květnaté louky s orchidejemi a hořci.
„Rýchory jsou ještě pořád pravé hory. Je to tu divoké a málo komerční. Lidé se sem nejezdí předvádět, ale jdou nahoru s bandaskou na borůvky klidně v teplákách zastrčených do ponožek,“ charakterizovala tuto část Krkonoš Alena Dušková v seriálu MF DNES o horských boudách. Jeden z dílů byl věnován právě Rýchorské boudě.
27. května 2018 |
