K Rýchorské boudě dojdou lidé, kteří se nemusí předvádět, říká boudařka

Seriál   10:19aktualizováno  10:19
Rýchorská bouda stojí nad Žacléřem ve východní části Krkonoš od roku 1926 a léta sloužila jako vzdělávací středisko ochranářů. Před pěti lety ji zachránila Alena Dušková, když si od nich ztrátový podnik pronajala. O tamním životě vypráví druhý díl seriálu iDNES.cz o (ne)známých krkonošských boudách.

Kdyby se před pěti lety Alena Dušková s manželem boudy neujala, možná by ji potkal podobný osud jako okolní a dnes zavřené horské hostince.

Z boudy ležící v tisíci metrech nad mořem, kde od 80. let fungovalo vzdělávací středisko ochrany přírody, se jim podařilo vybudovat životaschopný podnik navzdory tomu, že turisté se do odlehlého koutu nejvyšších hor ve velkém nehrnou.

Fotogalerie

Alena Dušková se ztrátové destinace, pro kterou Správa Krkonošského národního parku dlouhé měsíce marně hledala nájemce, ujala na jaře 2013. Od té doby je stavení se 45 lůžky nepřetržitě otevřené. Rodačka z Karlových Varů přišla do Krkonoš před dvaceti lety, původně provozovala horskou chatu ve Velké Úpě.

„Přiznám se, že Rýchory jsem vůbec neznala. Když jsem sem poprvé přijela, místo mně naprosto učarovalo. Rýchory jsou ještě pořád pravé hory. Je to tu divoké a málo komerční. Lidé se sem nejezdí předvádět, ale jdou nahoru s bandaskou na borůvky klidně v teplákách zastrčených do ponožek. Je jim jedno, jak vypadají,“ vykládá vystudovaná učitelka.

Když boudu převzala, musela klientelu budovat téměř od nuly.

„Byla pro mě obrovská výzva boudu rozchodit. Chvíli trvalo, než se to rozjelo. Hlavním přínosem jsou skupiny dětí, kteří sem jezdí na pobyty. Dnes už máme stálou klientelu. Učitelky si většinou rezervují pobyt na příští rok ve chvíli, kdy od nás odjíždějí,“ vysvětluje.

Součástí boudy je bufet pro výletníky, konají se zde také svatby. Takřka licencí Rýchorské boudy se staly domácí ovocné čaje a obří kynuté knedlíky s borůvkami, které boudařka vyrábí.

Společnost manželům Duškovým dělají zvířata. Kromě psů a koček před stavením volně pobíhá velšský poník a americký mini kůň, kterého boudařka ve zbědovaném stavu zachránila z množírny.

Rýchorská bouda

Za jeden milion korun ji v roce 1926 vybudoval stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení. Už v roce 1892 hned vedle stála Maxova bouda, dnes je na jejím místě vyhlídková terasa na východní Krkonoše. V roce 1946 Rýchorská bouda přešla pod národní správu Klubu českých turistů v Praze, o čtyři roky později ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Od roku 1976 patří Správě KRNAP, která zde vybudovala první školicí středisko ochrany přírody pobytového typu u nás. Mezi lety 1980 až 1985 ochranáři investovali osm milionů korun do rozsáhlé rekonstrukce. Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody zahájilo činnost v roce 1986. Od roku 2013 mají boudu v pronájmu manželé Duškovi.

Chata na rýchorském hřebeni je patrně jedinou v Krkonoších, možná i u nás, která vydává vlastní noviny. Alena Dušková s kamarádkou s tím začala v roce 2016, od té doby vycházejí každé tři měsíce a přinášejí novinky ze života na boudě, příběhy lidí spjatých s Rýchorami i povídání o krkonošských tradicích.

„Je to obdoba kroniky. Myslím si, že tohle jsou věci, které dělají boudu boudou.“

Slováci přivezli neznámý příběh

Prvními ubytovanými hosty na boudě, jejíž historie se začala psát v roce 1926, byli slovenští potomci lidí, kteří ji postavili. Ze Slovenska přivezli příběh, jenž zůstával regionálním historikům desítky let utajený.

Podle něj nechala postavit Rýchorskou boudu dcera služebné ze sousední bývalé Maxovy boudy.

„S pražským notářem si vzali do pěstounské péče dceru Editu, která údajně měla být dcerou žacléřského faráře a místní posluhovačky. Žili tu až do druhé světové války, na boudu se ale vztahovaly Benešovy dekrety a museli ji opustit. Edity a její matky se ujali lidé v Horním Maršově, kteří jim před válkou na boudě pomáhali,“ vypráví.

Slovenští potomci původních majitelů se loni do Krkonoš vrátili a Aleně Duškové věnovali obraz Rýchor.

Jen málokterá horská chata má ideálnější polohu než Rýchorská bouda. Nachází se v první zóně národního parku a zdejší příroda zůstává lidskou činností velmi málo poznamenaná. Jedním z poznávacích znamení oblasti jsou květnaté louky s orchidejemi a hořci.

Krkonošské boudy

Na horizontu se otevírají výhledy na hlavní krkonošské vrcholy i do sousedního Polska s působivě tvarovaným jezerem Bukówka, z turistické stezky kousek pod boudou se zase rýsují zaoblené kužely Vraních hor.

V Krkonoších asi nenajdete chatu, v jejímž blízkém okolí se nachází tolik magnetů pro turisty. Největší dělostřelecká tvrz u nás Stachelberg, stejně jako Dvorský les, který díky bizarně pokrouceným bukům láká fotografy i odborníky, leží na červeně značené Cestě bratří Čapků. V šest kilometrů vzdáleném Žacléři je jediný hornický skanzen ve východních Čechách, daleko to není ani do zaniklé sudetské vesnice Sklenářovice.

Ubylo pokory, tvrdí boudařka

Přesto na chatu proudy výletníků, snad s výjimkou letních prázdnin, nemíří. Přitom Rýchory patří mezi místa, která v zimě nedostatkem sněhu netrpí. Kolem boudy vede strojově upravovaná Krkonošská magistrála.

„Mohl by to být ráj běžkařů, ale na to, kolik tady je každou zimu sněhu a jak jsou upravené stopy, čekala bych větší množství lyžařů,“ poznamenává Alena Dušková. Konkurence východokrkonošských středisek je však značná a většina turistů dává přednost Peci pod Sněžkou, Velké a Malé Úpě.

Na Rýchorskou boudu, stejně jako na celý cestovní ruch, tvrdě doléhá krize na pracovním trhu. Rádi by sehnali pracovníka do bufetu, aby mohl být otevřený víc dnů v týdnu. Angažovat do odlehlého koutu Krkonoš zaměstnance je ale takřka nemožný úkol.

Když Alena Dušková srovnává dobu, kdy na horách začínala, se současností, nemůže si nevšimnout rozdílů.

„Dřív lidé na horách vzali za kliku a vstoupili do boudy s určitou pokorou. V současnosti přibývá těch, kteří otevřou a začnou s negacemi, mají různé výhrady. Je to zvláštní doba. Řekla bych, že na hory pronikly nešvary z měst,“ filozofuje provozovatelka.

Před časem na hlavní dveře zavěsila plakát s nápisem „Vítej člověče milý, kdož v srdci lásku k horám nosíš.“ Vydržel tam pouhé tři dny. Přesto by Alena Dušková neměnila.

„Život na Rýchorách mě naplňuje, mám ráda tu jejich nespoutanou divokost. Chci na boudě zůstat, dokud mi bude zdraví sloužit,“ uzavírá.

K Děčínské boudě patří nejvýše položená mléčná farma v Česku

Děčínská bouda leží 700 metrů od mezistanice lanovky na Sněžku pod Růžovou...

VIDEO Seriál Manželé Mlejnkovi před dvanácti lety navázali na tradici původních majitelů hostince na...

Husovu boudu proslavil výhled na Sněžku, ve větru se celý objekt houpe

Husova bouda se za 80 let téměř nezměnila, větší zásahy konstrukce neumožňuje.

VIDEO Seriál Neobvyklý název a také výhled z oken má Husova bouda, která se v nadmořské výšce 1065 metrů vypíná...

Horníky vystřídaly rodiny s dětmi, bouda Permoník vypadá jako mateřinka

Zuzana a Pavel Semerádovi proměnili hornickou ubytovnu v dětský penzion.

VIDEO Seriál Prosvětlené interiéry, veselé barvy v pokojích s pohádkovými motivy, otisky dětských dlaní na...

Jako mladík utekl z Prahy do Krkonoš, u Boudy pod Sněžkou chová lamy

Bouda pod Sněžkou v Krkonoších

VIDEO Seriál Turisté stoupající Obřím dolem na nejvyšší vrchol Krkonoš nemohou minout Boudu pod Sněžkou. Jiří...

Boudu Jana proslavily borůvky, do pokrmů jich tam spotřebují metráky

Bouda Jana v Krkonoších na jaře 2018

VIDEO Seriál Boudu Jana v krkonošské Velké Úpě od konce 80. let minulého století provozuje rodina Paškových...

Friesovy boudy vaří vlastní pivo. Lákají tak turisty do odlehlého kouta

Friesovy boudy v Krkonoších

VIDEO Seriál Friesovy boudy nad Strážným v Krkonoších vsadily jako jedny z prvních na vlastní pivo. Zdejší...

Bouda na Benecku má v rodokmenu Bohumila Hanče, rodina ji vlastní dodnes

Hančova bouda na Benecku v Krkonoších

VIDEO Seriál Ve 30. letech minulého století podnik založil Bohumil Hanč, synovec tragicky zemřelého lyžaře. Dnes...

Nejčtenější

Svědkyně v kauze ruských fotbalistů spadla ve Špindlerově Mlýně z balkonu

Soud s ruskými fotbalisty Pavlem Mamajevem a Alexandrem Kokorinem. Oba sedí....

Ruska Jekatěrina Bobkovová, která u soudu svědčila v případu ruských fotbalových reprezentantů Pavla Mamajeva a...

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Rychlík na Trutnovsku sešrotoval auto na přejezdu a odhodil ho do lesa

Zcela zdemolovaný vrak auta po nehodě u Bílé Třemešné.

Střet osobního auta s vlakem u Bílé Třemešné na Trutnovsku nepřežila 42letá řidička. Žena vjela pod rozjetý rychlík z...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Další z rubriky

Technik zkoumá lano čtyřsedačky v Peci, odhalí i neviditelná poškození

Technik Miroslav Mádr hledá skryté vady na lanovce na Hnědý vrch v Krkonoších.

Lanovku na Hnědý vrch v Krkonoších zkoumal odborník na defektoskopii, odhalování skrytých vad. Skiareál v Peci pod...

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Cesta Obřím dolem do sedla pod Sněžkou je zavřená, sníh prolomil lávku

Dřevěný mostek u Trkače v Rudné rokli poškodil nápor sněhu, jeden z nosníků se...

Část frekventované modré turistické cesty Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je uzavřena, a to v úseku od kapličky do...

Najdete na iDNES.cz