Nekončící koronavirová krize a vládní opatření znesnadňující podnikání dostaly Rýchorskou boudu v Krkonoších na kolena. Zoufalá boudařka Alena Dušková o víkendu zveřejnila na Facebooku zprávu, že kvůli restrikcím už nemá na zaplacení záloh.
Její status vyvolal obrovskou vlnu solidarity, lidé začali na účet podniku posílat peníze. Sama přitom v minulosti nezištně pomáhala nemajetným matkám samoživitelkám.
Hlavním zdrojem příjmů pro boudu ležící tisíc metrů nad mořem byly zájezdy školních skupin. O ně provozovatelé v letošním roce úplně přišli. Bufet pro turisty na uživení v tomto odlehlém cípu východních Krkonoš nestačí.
„Ekonomiku boudy tvoří školy v přírodě. Nemohly přijet na jaře ani na podzim. V zimě je tu mrtvo,“ sdělila Alena Dušková, která v sobotu vyvěsila na facebookový profil Rýchorské boudy emotivní zprávu adresovanou české vládě. Spustila tím reakci, která ji nenapadla ani v nejdivočejších snech.
„Přeji si, aby můj případný pohřeb byl financován z platů těch, co rozhodli o mém žití. Čeká mě odpojení od elektřiny a tak si tady na hřebeni v Krkonoších zmrzneme. Třicet tisíc korun na měsíční zálohy již nemám, vaše slibované kompenzace jsou jenom plané řeči. Všechny moje úspory na stáří jsou pryč. Rýchorka, která je moje srdeční záležitost, je de facto nás všech. Snažila jsem se jí jako nájemce vdechnout nový život. Osm let života jsem bojovala, už nemůžu. Vládo České republiky, styďte se,“ napsala boudařka. Její text sdíleli během několika hodin více než tři tisíce lidí.
Reakce veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Erika Jindřichová z Velkého Poříčí na Náchodsku přišla s nápadem založit na pomoc tradiční krkonošské boudy veřejnou sbírku, kontaktovala provozovatele a nakonec zveřejnila číslo bankovního účtu.
„K Rýchorce mám osobní vztah, prožila jsem tam dětství a dospívání. Poprvé jsem tam jela v roce 1998 na tábor a od té doby se vracela. Pomáhala jsem na brigádách a podobně. Nelíbí se mi současná situace, krachují lidé, kteří do podnikání dali všechny své úspory,“ řekla MF DNES Erika Jindřichová.
Na Rýchorské boudě byla naposledy zhruba před pěti lety, současné provozovatele osobně ani nezná. „Když jsem viděla, jak se to všechno sesypalo, tak jsem chtěla trochu pomoci. Pomáhám lidem, jsem taková a mám to v sobě. Přijde mi to normální,“ dodala. Hned po zveřejnění čísla účtu se vzedmula velká vlna solidarity a lidé začali posílat na konto peníze. Včetně těch, kteří na Rýchorské boudě nikdy nebyli. Celkové náklady na provoz jsou 50 tisíc korun měsíčně, z toho 30 tisíc jde na elektřinu.
„Už jsem nevěděla, jak se nadechnout“
„Ještě jsme u vás nebyli, a proto vám taky něco přispěji, abychom si na těch horách mohli posedět a popovídat,“ uvedla Jitka Freibergová. „Něco málo odesláno dnes, v týdnu něco přihodím, a kdybyste nemohla otevřít ani v lednu, tak pomůžu i dál,“ napsal Jiří Jiroušek.
„Na Rýchorách jsem byl kdysi ještě bez dětí a mám to v plánu už i s dětmi hned na jaře, tak doufám, že vás tam najdeme. Politici nás dostali do téhle situace a jen my navzájem si z toho můžeme pomoc,“ připsal další z dárců Marek Červený.
Od víkendu přispěly už desítky lidí. Podle Aleny Duškové to výrazně pomůže ustát současnou krizi a uhradit zálohy na elektřinu. „Jsem zvyklá celý život dávat a neumím brát. Zprávu jsem na Facebook dala bez jakéhokoli kalkulu nebo očekávání, bylo to spontánní. Už jsem nevěděla, jak se nadechnout. Pár milých slov dokáže tu mizérii potlačit a člověka nakopnout. Takovou pomoc jsem fakt nečekala, je to úžasné,“ sdělila MF DNES boudařka.
Podle ní je největší problém v tom, že se podnikatelé nemohou na finanční pomoc od státu spolehnout. „Drobní živnostníci nevědí, kdy kompenzace dostanou. Nefunguje to, nikam se nedovoláte, nikdo vám nic neřekne. Podnikatelé by si třeba vypomohli půjčkou, ale vy nemáte jistotu, že vám od státu něco přijde,“ upozornila.
Pobyt zdarma nemajetným matkám
Alena Dušková dodnes čeká na peníze z programu Covid – ubytování. Poté, co na sociální síti zveřejnila své trable a referovala o tom i některá média, volal v pondělí boudařce úředník a sdělil ji, že už je její žádost vyřízená a má ji na stole ministerstvo.
Provozovatelé Rýchorské boudy v minulosti sami nezištně pomáhali. Před dvěma lety nabídli pobyt zdarma nemajetným matkám samoživitelkám. Facebookový příspěvek tehdy sdílelo více než pět tisíc lidí, zájem projevily desítky matek a hned druhý den po zveřejnění výzvy byly všechny volné pokoje obsazené.
Rýchorskou boudu vybudoval v roce 1926 za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení. Už v roce 1892 hned vedle stála Maxova bouda, dnes je na jejím místě vyhlídková terasa na východní Krkonoše. Právě dcera služebné z Maxovky údajně nechala Rýchorskou boudu postavit. V roce 1946 přešla pod národní správu Klubu českých turistů v Praze, o čtyři roky později ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet.
Od roku 1976 stavení patří Správě Krkonošského národního parku, která zde vybudovala první školicí středisko ochrany přírody pobytového typu u nás a od poloviny 80. let jej začala provozovat.
Alena Dušková s manželem si ztrátový podnik se 45 lůžky od ochranářů pronajali v roce 2013. Nebýt jich, pravděpodobně by bouda zmizela z turistické mapy. Rodačka z Karlových Varů přišla do Krkonoš před více než 20 lety, původně provozovala horskou boudu ve Velké Úpě.
