Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 17. května 2022 Aneta

První výprava do Krkonoš byla pro Čechy vykročením do éry moderní vědy

  8:40
Letos uplynulo 230 let od první přírodovědecké expedice do nitra Krkonoš. Reportér iDNES.cz se vypravil po stopách slavné výpravy České společnosti nauk, která přinesla z hor první přesné poznatky z botaniky, hydrologie a geografie.

Radek Drahný ukazuje lipnici plihou, vysokohorský druh trávy, který poprvé popsal Haenke, člen expedice. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Nenápadná rostlina kmitá ve větru, který na Sněžce snad nikdy neustává. Pro mnohé obyčejný trs trávy v kamenném moři na úbočí nejvyšší hory Česka nenechá žádného botanika v klidu. Stejně jako v létě roku 1786, když pětadvacetiletý učenec Tadeáš Haenke, jeden ze čtyř účastníků první přírodovědecké expedice do nitra Krkonoš, který tuto rostlinu objevil.

„Pro světovou vědu vůbec poprvé popsal na Sněžce drobnou travinu, která nese v latinském jménu jeho příjmení: Poa laxa Haenke. Česky je to lipnice plihá. Není to krkonošský unikát,jde o trávu, která roste i jinde ve vysokých horách. V Krkonoších byla ale díky Haenkemu poprvé popsána a objevena,“ říká Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

Dobové vyobrazení Tadeáše Haenkeho.

Výprava do Krkonoš v roce 1786 a sborník z roku 1791 představují zásadní předěl ve vědeckém poznávání krkonošské přírody a pro celé Čechy jsou rozhodným vykročením do éry moderních fyzicko-zeměpisných a biologických věd.

„Expedice má nejen pro poznání Krkonoš obrovský význam, proto je nutné si ji připomínat,“ říká Radek Drahný. O historickém významu expedice rozhodlo až vydání sborníků z rukopisů a dokumentů ve Waltherově dvorním nakladatelství v Drážďanech.

Z Prahy do Krkonoš za čtyři dny

Expedice členů a spolupracovníků České společnosti nauk vyrazila z Prahy do pohraničí 27. července 1786. Pětatřicetiletý František Gerstner, kterého lze označit za geodeta, pětadvacetiletý botanik Tadeáš Haenke, o deset let starší geolog Jan Jirásek a dvaačtyřicetiletý hydrolog Tobiáš Gruber.

Měli zjistit, kolik přesně měří údajně nejvyšší hora střední Evropy severně od Alp a západně od Karpat, proč z Krkonoš nepřetržitě teče množství vody v divokých řekách a potocích, jakého původu jsou hluboká údolí a které druhy rostlin se vyskytují ve vzácných krkonošských jamách, Krakonošových zahrádkách.

Z Prahy do Vrchlabí jim to trvalo dostavníkem čtyři dny, dnes je to autem sotva čtyři hodiny. Najali si nosiče a průvodce a vydali se do hor. Přes Černou horu dorazili na Liščí horu, kde se rozdělili.

„Gerstner s Jiráskem šli přes Výrovku na Luční boudu, kdežto Gruber a Haenke táhli přes impozantní jižní svahy Studniční hory rovnou na Sněžku. Navečer se všichni sešli na Luční,“ píše český botanik Jan Jeník.

Fotogalerie

Vrcholu Sněžky dosáhli 5. srpna 1786. Tehdy tam samozřejmě chyběly typické stavby, turistický chodník s řetězem, lanovka i turisté. Co se týče botanických druhů a dalších přírodních jevů, viděli přibližně to samé, co my o 230 let později. Gerstner pečlivým měřením určil výšku Sněžky na 837 vídeňských sáhů, což bylo asi o 20 metrů níže, než je dnes známá hodnota. „Na tu dobu to bylo velmi přesné,“ upozorňuje Radek Drahný.

Patrně největším přínosem byla zjištění Tadeáše Haenkeho, který vytvořil první vědeckou floristickou a fytogeografickou studii z území Čech.

„Za pobytu na expedici na hřebenech Krkonoš nasbíral neuvěřitelných 272 druhů rostlin a většinu bezchybně určil. Kromě objevu lipnice plihé byla jeho dalším zářezem identifikace borovice kleče. Díky Haenkemu se nízká kosodřevina v botanickém systému osamostatnila jako borovice kleč a přestala být spojována s borovicí lesní. Další prvenství v popisu horských rostlin Haenkemu unikla jen o vlásek,“ říká Radek Drahný.

Hluboko v první zóně KRNAP v závěru Obřího dolu kousek od Čertovy zahrádky na prudké stráni Studniční hory je božský klid. Žádní turisté, žádné hlasy, jen nedotčená příroda. Není divu, je tam přísný zákaz vstupu. Kam člověk šlápne, najde botanickou zajímavost. Nad námi krouží dravec a na loukách se pasou kozy a skotský náhorní skot. S největší pravděpodobostí právě tudy Haenke procházel.

Poklad Krkonoš minul o pár metrů

Ze Sněžky zřejmě sestoupili roklí Rudného potoka k Dolnímu vodopádu Úpy, vystoupali do poloviny výšky Čertovy zahrádky a vrátili se na hřeben a přes Obří a Luční boudu pokračovali přes údolí, která jsou dnes součástí Špindlerova Mlýna. Odtud už všichni společně 13. srpna cestovali zpět do Prahy, kam dorazili večer 15. srpna. V Obřím dole zřejmě učenci našli neprostupný krkonošský prales, ve kterém ještě žili vlci a medvědi.

„Haenke zřejmě věděl, kam jde. Čertova zahrádka je jednou z mála botanicky velmi cenných lokalit, kde se dodnes vyskytují velmi vzácné druhy rostlin. Neměl však přesnou znalost místa, nevěděl, kde ty vzácné druhy rostou, doslova o pár metrů minul ty nejvzácnější lokality,“ ukazuje Drahný vzhůru po suťovisku.

Titulní strana sborníku, ve kterém účastníci expedice shrnuli svá zjištění. Tento dokument expedici proslavil.

Krkonošské botanické zahrádky vznikají na závětrných svazích ledovcových karů Krkonoš a tvoří je unikátní společenství vysokohorských i nížinných rostlin a živočichů. Jsou výsledkem zvláštní souhry řady přírodních podmínek a procesů – větrného proudění, sněhových a zemních lavin, teplotních a vlhkostních poměrů a uspořádání reliéfu ledovcových karů.

„Krkonoše byly tehdy skutečnou divočinou a už jen pohyb horami musel být nesmírně obtížný. Výprava přespávala na Luční boudě, ale samozřejmě nešlo o podmínky, které tam jsou dnes. Na hřebenech hor tehdy nebylo ještě tak rušno. Napadá mě snad jen příměr, bylo to, jako když cestovatel dnes vyrazí do neprostupné džungle v Amazonii. Tak si lze představit, co mohli před 230 lety v této oblasti hor zažívat,“ upozorňuje Drahný.

Výprava spadá do období, kdy se začal šířit věhlas Krkonoš jakožto nejvyššího pohoří v českých zemích. Hory lákaly k poznávání, lidé je však tehdy ještě považovali za sídlo démonů a všemožných nadpřirozených bytostí, mezi nimiž vynikal Rýbrcoul, pán hor, jenž podle legendy sídlil právě v Obřím dole.

V Krkonoších byli vlci a medvědi, budní hospodářství se na hřebenech teprve začínalo rozvíjet, nejčastěji se dali potkat podivíni, bylinkáři, loupežníci nebo prospektoři, již hledali nová ložiska drahých nerostů.

„Příznačné bylo, že výsledný spis výpravy České společnosti nauk do Krkonoš už zcela ignoruje pověsti o horských skřítcích, démonech a Rýbrcoulovi a že se drží na pevné půdě materialistické empirie a racionálních spekulací,“ uvádí Jeník.

  • Nejčtenější

Plzeň je mistr ligy. Pomohlo jí zaváhání Slavie v Ostravě, Sparta prohrála

Fotbalová liga má po třech sezonách v režii Slavie staronového vládce. Je jím Plzeň, nový mistr české ligy, která slaví...

Devatenáctiletý řidič smetl dvojici s kočárkem, pro dítě přiletěl vrtulník

Dva chodce s kočárkem srazil ve čtvrtek odpoledne devatenáctiletý řidič na Trutnovsku. Podle policistů jel příliš...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Plzeň bez opor. Mejdr a Vlkanova navíc dostali za jednání se Slavií pokuty

Fotbalisté Hradce Králové nastoupí večer proti vedoucí Plzni bez svých dvou nejvýraznějších postav. Adam Vlkanova je...

Plzeň může večer získat titul. Potřebuje výhru nad Hradcem a zaváhání Slavie

Fotbalisté Plzně se můžou večer znovu po čtyřech letech stát ligovými mistry. Pokud Viktoria v předposledním čtvrtém...

VIP hosté v Edenu. Slavia se zajímá o Mejdra a Vlkanovu z Hradce

V jedné z VIP sekcí stadionu fotbalové Slavie se na nedělním utkání se Slováckem (3:0) objevili dva zajímaví...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Kemp Stříbrný rybník opět vylepšili, přednost mají hosté s delším pobytem

Hradecký kemp Stříbrný rybník zažívá boom. Městské lesy do rekreačního areálu znovu investovaly, novinkou je možnost...

V Hradci vznikne první komunitní zahrada. Záhony vyrostou u Střelnice

Hradec Králové bude mít první komunitní zahradu, a to v parku domu kultury Střelnice. V zahradě bude kolem dvaceti...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na chybějících sto metrů silnice čekal Hradec dvacet let, teď získal pozemky

Obchodní zóny v Březhradě na okraji Hradce Králové, které dělí jen pár desítek metrů, se po dvaceti letech propojí...

Ve vrchlabské Střelnici učí Ukrajince česky, skauti zatím hlídají děti

Ve Vrchlabí našli uprchlíci z Ukrajiny azyl v místech, kde se před více než 50 lety natáčela Formanova komedie Hoří, má...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Památka na sověty. Turkmenistán hodlá jednou provždy uhasit Bránu do pekla

Sovětští důlní inženýři podnikli v šedesátých a sedmdesátých letech řadu misí. Jejich expedice do Turkmenistánu v roce...

Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté na místě zjišťují, že bydlí jinde

Premium Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté si zaplatí zájezd v zahraničí, přijedou do hotelu a teprve na jeho recepci...