Od požáru, který Petrovu boudu v Krkonoších zcela zničil, uběhne 1. srpna přesně pět let. Po jedné z nejstarších horských bud, která stála nad Špindlerovým Mlýnem dvě století a v posledních desetiletích chátrala, zbyly jen základy a sklepení. Současný majitel, pražská společnost Snowy Chalet, začal s obnovou.
Počítá s novostavbami dvou budov, které vycházejí z historického rozmístění původních objektů Petrovy boudy z roku 1887 (o dohodě s památkáři jsme psali zde). Hotovo by mělo být do konce roku 2019.
„Stavět se začalo na konci května. Dosud jsme stihli vybudovat dočasnou trafostanici, základy objektu A, zahájit práce na základech objektu B a osadit jeřáb. Také došlo na demolici původní trafostanice,“ potvrdil jednatel společnosti Snowy Chalet Martin Havlík.
Firma loni v září po mnohaletých přípravách získala stavební povolení na nový projekt (psali jsme tady). Stavbu posvětili správci KRNAP, ČEZ i město Špindlerův Mlýn. Souhlasné stanovisko vydali i památkáři.
I když požár většinu stavby zničil, torzo boudy i nadále zůstává kulturní památkou, kterou se Petrovka stala v roce 1992.
„Po zahájení prací se nic podstatného mimo zvláštních klimatických podmínek, zejména větru a déště, nepřihodilo. Třeba čtrnáct dní kvůli silnému vichru nefungoval jeřáb. S tím se ale počítá, takové jsou Krkonoše,“ odpověděl Havlík na dotaz MF DNES, jestli práce provázejí komplikace.
Podle majitelů ze společnosti Snowy Chalet, která zchátralou boudu získala v roce 2009, by mohly dva nové objekty stát už letos na podzim. Objekt A bude hlavní a objekt B bude zázemím.
Takto vypadala Petrova bouda na přelomu 19. a 20. století.
„Při realizaci budeme výhradně používat současné technologie a vysoce kvalitní materiály, které jsou vhodné a obvyklé do podmínek hřebenů Krkonoš, to znamená kombinace kamene, dřeva a měděné patinované střešní krytiny,“ uvedl Havlík.
Do začátku zimy má majitel v úmyslu dokončit hrubou stavbu obou oddělených objektů a zabezpečit je před klimaticky nejsložitějším obdobím roku. V roce 2017 má v plánu hlavně stavební práce uvnitř, rozvody sítí, omítky, fasády či okna a v roce 2018 a 2019 dokončení včetně terénních úprav v okolí.
Hlavní čtyřpodlažní objekt je navržen jako nástavba a přístavba zbytku původní Petrovy boudy z konce 19. století. Po požáru zůstala jen nejstarší část, tedy památkově chráněné první podzemní podlaží, které z části vystupuje nad terén. Suterénní podlaží hlavní budovy dostane kamenný obklad z lomového štípaného kamene, vrchní patra pobijí prkny z termodřeva.
Nová Petrova bouda bude o něco menší, než bývala před požárem v roce 2011. Kapacita bude okolo padesáti lůžek.
„Objekt B bude menší a bude sloužit jako zázemí plus možnost jednoduchého ubytování,“ uvedl Havlík. Může být samoobslužnou útulnou bez personálu pro méně náročné turisty - baťůžkáře. Majitelé nevylučují ani ustájení ovcí.
Požár vypukl, když Petrovka byla už tři roky opuštěná a desítky let chátrala. Hasiči konstatovali, že ji někdo zapálil. Příčiny vyšetřovala policie, ale kvůli nedostatku důkazů případ odložila. Žhář je dosud neznámý.
4. srpna 2011 |
Čas Petrovy boudy se začal odpočítávat už roce 1949, když se z ní stala odborářská zotavovna a od té doby ji nikdo pořádně neopravil. V roce 2006 byla z hygienických důvodů uzavřena.
Nejstarší zmínka o letní boudě pro přechodné ubytování pastevců v místě pozdější Petrovy boudy jsou z konce 18. století. První skutečnou boudu pro celoroční obývání nad Špindlerovým Mlýnem postavil až v roce 1811 Johann Pittermann. V podobě, jak ji znali návštěvníci Krkonoš, existovala přes sto let.
