Mnohahodinové převozy pacientů přes půl republiky i šňůra telefonických porad, jak se lidé mají chovat ke covidu-19. Jakkoli se záchranka otáčela kolem pandemie koronaviru už loni, v prvních letošních měsících dostali záchranáři naloženo ještě mnohem víc.
„Mediálně to vypadá, že pandemie je tu s námi rok, ale nyní neuvěřitelně zrychluje. Od března do srpna jsme převezli 30 pacientů, od září jsme vozili jednotky či malé desítky pacientů měsíčně, od října jsme se dostali až na 300 lidí měsíčně,“ říká ředitel Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Královéhradeckého kraje Libor Seneta.
„Za celý rok 2020 jsme odvezli téměř 1200 covid pozitivních pacientů a zhruba stejné množství s vysloveným podezřením. Jen za letošní leden už bylo téměř 1300 covid pozitivních a v únoru se blížíme k tisíci,“ srovnává Libor Seneta, podle nějž byl uplynulý rok naprosto výjimečný.
Zkraje loňského roku se epidemie, která sužovala čínský Wu-chan nebo severní Itálii, zdála velmi daleko. Už 2. března však záchranka vyjela poprvé k podezření na chorobu, později neprokázanému, na krkonošskou Kolínskou boudu. Tehdy to představovalo značné manévry.
První případ nemoci se v kraji objevil 14. března, od začátku března záchranáři začali vyrážet také k domácím odběrům vzorků.
Několik týdnů trvalo, než se záchrance povedlo získat dezinfekci, celotělové obleky, další ochranné prostředky nebo techniku k dekontaminaci, s kterou zprvu pomáhali i hasiči.
Od té doby je už však soběstačná. Pomalejší jarní nástup pandemie umožnil, že se záchranáři proškolili od kolegů erudovaných v zacházení s vysoce nakažlivou nemocí.
Rok 2020 na záchrance (srovnání s rokem 2019)Posádky uskutečnily 50 952 výjezdů (-2 % oproti roku 2019), z toho 9 119 výjezdů za účasti lékaře, záchranáři vyjížděli průměrně každých deset minut. Čas od přijetí tísňového volání po příjezd posádky na místo události byl 9 minut 46 sekund. Ve 13 městech působí 32 výjezdových skupin, v deseti posádkách je i lékař, od konce prosince dosud přibyly další tři posádky pro Hradec Králové, Jaroměř, Trutnov, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Na tísňové lince 155 operátoři přijali 76 376 hovorů (+0,2 %), nešlo jen o tísňové výzvy, ale poskytli i 8 522 časově mnohem náročnějších porad po telefonu (+35 %), při přepočtu na dny by to za jarní vlny pandemie bylo 37 dnů nepřetržitého hovoru a za podzimní vlny 45 dnů. Posádky zahájily 522 resuscitací (+15 pacientů), obnovit spontánní krevní oběh se podařilo alespoň krátkodobě u 221 nemocných s neúrazovou srdeční zástavou. Vrtulník Letecké záchranné služby Hradec Králové se účastnil 566 zásahů, během nich strávil ve vzduchu 349 hodin a 48 letových minut (-5,8 %), od letoška letečtí záchranáři slouží i v noci a na větším území. Záchranáři přímo zasahovali u více než 1 100 pacientů s onemocněním covid-19 a u dalších více než 1 000 pacientů s podezřením na nemoc, začátek roku 2021 je ještě náročnější. |
„Když se nemoc objevila na území republiky, byla přijata poměrně razantní opatření. Pro ZZS to znamenalo překlopit výrazně svou činnost, dopady byly do ekonomiky, provozu i vzdělávání. To, co jsme zažívali v březnu s přetransformováním organizace, bylo nebývalé a později se už neopakovalo. Během roku jsme se naučili s chorobou zacházet a nastavit chod organizace. Všechny další události pak už byly pro nás jednodušší,“ říká Seneta.
V současnosti je hlavní, aby nemocnice byly schopny přijímat nové pacienty s covidem-19. To se v kraji zadrhlo v prvním únorovém týdnu, kdy špitálům došla patřičná lůžka.
Na rozsáhlý noční převoz 15 pacientů z Oblastní nemocnice v Náchodě museli spojit síly pražští i hradečtí záchranáři, když měli rozvézt nemocné do Kyjova, Boskovic a Brna. Jednu ze tří posádek sanity zdejší záchranky utvořili dobrovolníci, kteří byli právě mimo službu.
Zavařený dispečink
Nápor však zažívá i operační středisko, kde slouží pět dispečerů ve dne a čtyři v noci. Pod tlakem byla také zdravotnická informační linka, na niž se lidé v období měnících se informací obraceli s dotazy na příznaky nemoci, na testy, neschopenky, izolace či na karantény.
Zatímco o něco málo poklesl počet tísňových volání na linku 155, dispečeři strávili radami po telefonu o polovinu víc času. Hodně pomáhají studenti Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, kteří se zapojili do organizování mobilních odběrových týmů.
Dosud záchranka provozovala 32 výjezdových skupin na 16 základnách. Na konci roku kvůli nárůstu výjezdů narychlo přidali ještě další posádku pro oblast od Hradce po Jaroměř, začátkem ledna přibyly ještě dvě posádky od Trutnova po Náchod a pro Rychnovsko, všechny jsou vytížené.
Letos od prosince záchranáři plánují kvůli zimní sezoně přidat ještě posádku rychlé zdravotnické pomoci v Temném Dole.
Nejvyšší zátěž v historii
Rekordní množství zásahů zažili zdravotníci v roce 2018, loňský rok tak ve statistice vypadá zdánlivě klidněji.
„Je to spojeno s řadou věcí, které nejsou vidět. Běžné výjezdy jsme obvykle odbavovali do hodiny, ale když teď jedeme k pacientovi s covidem nebo s podezřením na tuto nemoc - a potvrzené případy tvoří asi čtvrtinu našich zásahů, stejně tolik je i lidí s příznaky -, naši zaměstnanci musí použít ochranné pomůcky,“ porovnává lékařský náměstek ZZS a vedoucí lékař hradecké letecké záchranné služby Anatolij Truhlář.
„Kvůli naplnění kapacit nemocnic nejsme schopni předávat pacienta do nejbližšího zdravotnického zařízení, běžně nám posádky z Trutnova končí v Jičíně. Doba výjezdů se velmi protahuje, na vstupech do nemocnic jsou filtry s antigenním testováním a rozhoduje se, jakou péči pacient potřebuje, což trvá půl hodiny, pak následuje asi hodinová dekontaminace posádky a sanity. Běžně nyní výjezdy trvají tři a více hodin. Proto jsme přidali posádky, v terénu jsou všichni ve službě,“ říká Anatolij Truhlář. Podle něj je zátěž záchranářů nejvyšší v historii organizace.
Moderní technologie ve službě
Záchranka dál musí vyjíždět asi k dvěma tisícům pacientů se srdečními a mozkovými příhodami, jejich počty jsou podobné jako dřív.
I sem však zasahuje covid-19. Ten působí náhlou zástavu oběhu, avšak záchranáři nedokáží pacienta vždy resuscitovat jako v případech akutního infarktu. Virus také ovlivňuje srážení krve, takže část lidí s plicními emboliemi je nemožné oživit, což postihuje i mladší ročníky. Podobné je to i u respiračních selhání plicní tkáně.
Záchranka se učí zacházet s novými technologiemi, 9. října poprvé využila možnosti, že člověk volající z chytrého telefonu na tísňovou linku pustil operátorovi video z místa, aby mohl lépe zhodnotit situaci. Novinkou je i technologie AML, která pomáhá s poměrně přesnou lokalizací volajícího nacházejícího se třeba ve špatně přístupném terénu.
Zajímavostí je také výzkumný projekt s hradeckou fakultní nemocnicí RABBIT 2, díky němuž krvácející pacienti dostávají už na palubě vrtulníku takzvanou plnou krev, obsahující červené krvinky, plazmu, krevní destičky a faktory krevního srážení. Ve světovém měřítku je to zatím velmi unikátní léčba.
Záchranáři včetně deseti zaměstnanců letecké společnosti DSA již také podstoupili očkování proti covidu-19, vakcínu nedostalo jen necelé procento. Před časem se stávalo, že kvůli nemoci odpadlo i 40 lidí, nyní to jsou dva či tři.
Do Polska by to bylo blíž
Teď se záchranka chystá i na uvažované převozy pacientů do polských nemocnic. Oceňují, že to bude blíž než nynější cestování za lůžky do Českých Budějovic, Zlína či Olomouce. V nejvypjatějších dnech záchranka vozila až padesát lidí po kraji a několik z nich mimo kraj.
„V našem kraji, který byl pandemií nejzasaženější, jsme už na maximu dokonce i co se týká stavebních kapacit v nemocnicích, které se daly pro covidové pacienty uvolnit. Takovou transformaci dosud neudělal žádný kraj, víc než polovina lůžek se přeměnila na covidová. Začátkem února už nápor na kapacitu přetekl, teď se pohybujeme těsně pod čárou ponoru, denně je volných kolem deseti intenzivních lůžek, ale ta se dají zaplnit za jediný den,“ poznamenává ředitel Seneta.
„Počty pacientů stále narůstají, i když mírněji, proto docházejí lůžka s patřičným personálem. My zdravotníci to vidíme tak, že by bylo velmi žádoucí snížit virovou nálož v populaci krátkým, ale poměrně důsledným uzavřením,“ uvedl šéf hradecké záchranky Libor Seneta ještě před nedávným rozhodováním vlády o zpřísnění proticovidových opatření.
