„Pokud bychom tam měli rozjet 20 intenzivních lůžek, potřebovali bychom minimálně 40 nových zdravotníků, kteří teď ale nejsou. Zdravotníci, kteří jsou ochotní se zapojit, se už zapojili,“ říká ředitel nemocnice Jan Mach.
Jak to nyní vypadá s novými pavilony, které podle dřívějších plánů kraje měly pomoci v boji s covidem-19?
Uvažovalo se o intenzivním patře, kterým nyní nemocnice disponuje samozřejmě v jiném komfortu. Nakonec se od toho upustilo, protože intenzivní patro disponuje šesti lůžky ARO a 14 lůžky JIP a my v současné době díky reprofilizaci urologie disponujeme šesti ARO lůžky a 19 JIP lůžky. Na to, abychom otevírali novou kapacitu intenzivních lůžek v nové budově, teď není personál.
Ale plány na urychlené zahájení provozu v novém pavilonu tu byly, nebo ne?
Kdybychom měli dostatek personálu, za pomoci dejme tomu státních hmotných rezerv, protože některé věci by ještě bylo potřeba dovybavit, by se dala zprovoznit další lůžka.
Největší nouze v kraji je právě o lůžka intenzivní, kolik zdravotníků by na rozjezd nové JIP bylo třeba?
Pokud bychom tam měli rozjet 20 intenzivních lůžek, potřebovali bychom minimálně 40 nových zdravotníků, ale ti teď nejsou.
Pomáhají vám ambulantní specialisté či sestry?
Jsou jednotlivci, kteří se zapojují z terénu. Většinou to jsou lékaři, kteří už s námi mají nějakou vazbu, například přes lékařskou pohotovostní službu nebo částečné úvazky.
Nebylo by na místě nařídit lékařům, kteří mají alespoň nějakou zkušenost s intenzivní péčí, aby přišli do nemocnic vypomoci?
Že by zavřeli své ambulance a šli pomáhat do nemocnice? Vzhledem k tomu, jaké jsou naše stavebně technické možnosti, efekt by byl malý. Už nyní jsme schopni přidat jen malé jednotky lůžek na některá oddělení. Ani stavební prostory, ve kterých covidová oddělení máme, nejsou nafukovací. V tuto chvíli už není kde otvírat kompletní covidové stanice o 20 lůžkách. To už prostě nelze. V některých případech to začíná narážet na technické možnosti, hlavně na kapacitu dodávek kyslíku na jednotlivé pokoje. Pokud by někde došlo k většímu odběru, tak v pokojích, které jsou na konci rozvodů kyslíku, poklesne tlak a přístroje hlásí chybu. Takže u pacientů, kteří vyžadují kyslíkovou podporu – a těch je převážná většina, jsme technicky na hraně. Trubky nejsou stavěné na takovou spotřebu.
Nemohli by případní noví lékaři sloužit právě na chystané JIP, pokud by se otevřela dříve?
Já myslím, že personální kapacity už nejsme schopni zvýšit. I od ambulantních specialistů slyšíme, a to po pravdě, že oni nemají zkušenost s intenzivními pacienty. Stále více se přitom ukazuje, že nedostatek lůžek je právě u intenzivní péče.
Jak to u vás aktuálně vypadá?
Když jsem se díval odpoledne (ve středu 24. února, pozn. red.), měli jsme dvě volná intenzivní lůžka v Náchodě, žádné v Rychnově nad Kněžnou, standardních lůžek bylo v Náchodě volných 15 a v Rychnově žádné.
Co když vám přijdou tři noví pacienti, kteří vyžadují umístění na JIP? Bude jeden z nich muset na běžnou jednotku?
Takto to neděláme, protože na standardní JIP jsou necovidoví pacienti a vedle nich nemůžeme položit covidového. V momentě, kdy bychom už neměli žádné volné intenzivní lůžko pro pacienta s covidem, musí nastoupit standardní postup – kontaktujeme krajského koordinátora covidové péče, ten vyhodnotí situaci v kraji, jestli může nastat transport. Pokud to není možné, kontaktuje národní dispečink lůžkové péče a ten určí zdravotnické zařízení v republice, kde lze ještě pacienta vyžadujícího intenzivní péči hospitalizovat.
Kolikrát jste toto kolečko zažili?
V Náchodě se to zatím stalo jednou, to v jeden den odjíždělo 17 pacientů, dva do Fakultní nemocnice v Hradci Králové a ostatní do moravských nemocnic. Od té doby jsme transport z náchodské nemocnice řešit nemuseli. Transporty z Rychnova jezdí po kraji, dříve byly i mimokrajské.
10. února 2021 |
Kde pacient na transport čeká, když je JIP plná?
Jeden pacient navíc se dá zvládnout. Právě pro takové případy se snažíme držet jedno intenzivní lůžko volné nebo k tomu používáme příjmový box na ARO. Do té doby, než je transportován, poskytujeme mu plnou péči. Pokud není transportabilní, vybere lékař jiného, který je ve stabilizovaném stavu, a jede on.
Jaká je teď vaše kapacita pro intenzivní covidové pacienty?
Na to se nedá úplně přesně odpovědět, protože dnes už pacienti, kteří vyžadují intenzivní péči, neleží jen na odděleních, která mají na dveřích JIP nebo ARO. Celá řada pacientů leží i na standardních odděleních, kde jim poskytujeme nižší stupeň intenzivní péče, než vyžadují. Pacienti, kteří potřebují vyšší stupeň intenzivní péče, leží primárně na ARO nebo na JIP. Pacienty, kteří vyžadují nižší stupeň intenzivní péče, jsme schopni hospitalizovat i na odděleních, která na dveřích mají označení standardní lůžková stanice.
To jste je vybavili kyslíkovými přístroji a podobně?
Můžeme se bavit třeba o vysokoprůtokových nosních kyslíkových terapiích HFNO, kterých na standardních lůžkách máme v běhu možná tři desítky.
Při naplněnosti českých nemocnic vidíte naději v dohodě s Polskem, kam by se mohli pacienti od vás převést?
Určitě dohoda s kýmkoliv, u koho vznikne nebo by byla garantována rezerva pro náš kraj, je velmi dobrá. Co se týká standardních pacientů, kraj je nyní ve stavu, že nepotřebuje takovouto pomoc vyhledat zítra nebo pozítří. Trochu jiná je situace v intenzivní péči. Já však nemám informace, jestli by polská strana byla ochotna hospitalizovat i pacienty s intenzivní péčí. Rozhodně toto řešení je vhodnější než budovat provizorní nemocnice například v tělocvičnách, o kterých mluvil pan ministr zdravotnictví.
Jeden takový projekt jsme viděli v Letňanech a ztroskotalo to na personálu. Jak to vypadá vypadá u vás?
Určitě jedeme na limit, respektive naši zaměstnanci jedou přes limit. Přes limit hodin, které standardně odpracují za měsíc. Těch služeb, které berou navíc, je někdy až o 50 procent více, než by mělo být.
Jak dlouho už taková situace trvá?
S krátkým snížením zátěže okolo poloviny prosince se s tím potýkáme od začátku října.
Když v listopadu hejtman Martin Červíček (ODS) říkal, že „musíme vydržet do konce listopadu, pak se to zlepší“, očekával jste, že by to mohlo být ještě horší? Ta čísla jsou totiž dnes vyšší než tehdy.
Věděli jsme, že v dostatečné míře ještě nebudou k dispozici očkovací látky, takže jsme si rozhodně nedělali plané naděje, že v období, kdy běžně vrcholí respirační onemocnění a jsou chřipkové epidemie, tedy na konci ledna a v únoru, by se nám to mohlo vyhnout. Že situace by se mohla zklidnit. Avšak že to bude takovým způsobem eskalovat, to nás na podzim určitě nenapadlo. Současná eskalace epidemiologické situace zcela bezpochyby souvisí s britskou mutací, která v našich regionech rozhodně převládá a která rozdala nové karty.
Jak rychle vám pacienti přibývají?
Konkrétní desetidenní průměr v náchodské nemocnici je 12,9 příjmů za den.
Kolik lůžek se průměrně uvolní?
Abychom udrželi chod, jsme schopni během dne otočit tak 13 pacientů. Někteří odcházejí domů, jiní bohužel umírají. Na uvolněná lůžka přicházejí noví pacienti. Takže jestliže teď máme 14 volných lůžek, znamená to, že máme rezervu na jeden den.
Zmínil jste očkování, je to v současnosti klíč, na který bychom se měli zaměřit?
Je to jedna z klíčových věcí, na které se musíme zaměřit. Avšak pokud teď v některých regionech v České republice situace eskaluje, očkování není nástroj, který by ji právě teď vyřešil. Očkování je schopné situaci vyřešit v horizontu půl druhého měsíce, a to pokud bychom očkovali dnes.
Byl byste osobně pro tvrdý lockdown včetně továren?
Já dávám velký důraz na ochranu dýchacích cest. Hodně si slibuji od opatření, podle nichž je ve vybraných prostorech povinnost nosit respirátory FFP2, tedy pokud se to bude dodržovat, pokud to lidé budou akceptovat. My stejné respirátory používáme na covidových odděleních, vstupujeme s nimi do prostor, které jsou promořené koronavirem. Pokud tedy budeme dodržovat 3R a místo roušky nasadíme respirátor, jak se domnívám, situace se významně zlepší.
Znepokojuje vás, když vidíte, jak se opatření nedodržují?
Přikládám to tomu, že zdravotnictví doposud celou situaci zvládalo. Společnost asi může nakopnout k důslednějšímu dodržování opatření až stav, kdy zdravotnictví přestane situaci zvládat až tak, že se péče začne přenášet před zdi nemocnic. Když by byly veškeré nemocnice plné a my museli pacienty hospitalizovat v polních nemocnicích nebo v tělocvičnách, pak by snad společnost začala nařízená opatření více respektovat a dodržovat.
18. září 2020 |
