Zatímco hejtmanství proti příliš dlouhé době, po kterou elektrárna nemusí přejít na modernější a účinnější technologie, protestovalo, město Hradec po týden dlouhém váhání odvolání nepodalo. Vystačilo si jen s dopisem, v němž apelovalo, aby EOP co nejvíce urychlila přechod od spalování uhlí na šetrnější plyn.
Výjimka pro starší limity oxidů dusíku a rtuť platí pro jednotlivé kotle na čtyři až osm let. Odvolávat se podobně jako kraj nebude ani ekologická organizace Greenpeace. Výjimka z emisních limitů, kterou kvůli možnému střetu zájmů už v srpnu vydal krajský úřad Vysočina, je tedy pravomocná.
Hejtman: Udělali jsme maximum
„Přestože náš kraj nebyl přímým účastníkem řízení, přihlásil se k němu. Absolvovali jsme různá jednání, proti některým bodům jsme prezentovali svůj postoj a připomínkovali zejména délku výjimky. Proti rozhodnutí kraje Vysočina jsme se odvolali, poté ministerstvo životního prostředí původní rozhodnutí změnilo a stanovilo, že v polovině trvání výjimek budou předloženy studie hodnotící provedená opatření. My to bereme na vědomí. Myslím si, že jsme pro to, abychom docílili požadovaných změn, hlavně délky výjimky na jednotlivé emise, udělali vše,“ řekl hejtman Martin Červíček (ODS).
Hradec se loni v létě proti méně přísným výjimkám také odvolal. Jenže odhodlání vydrželo pouze týden, názorový obrat přišel po údajné dohodě zastupitelských klubů. Jediným „vzdorem“ byl zmíněný dopis.
Primátor: Modernizace by zvedla ceny tepla
Primátor Alexandr Hrabálek (ODS) je přesvědčen, že neodvolání se proti výjimkám je v zájmu většiny Hradečáků.
„Ano, kdo mlčí, souhlasí, ale úplně tak bych to nebral. Normy, které byly, a to nejen na opatovickou elektrárnu, uplatněné, byly vycucány z prstu a neměly racionální podklad. Musíme si uvědomit, že Opatovice už do modernizace věnovaly 3,5 miliardy korun a jestliže by měly splňovat opatření týkající se rtuti, buď by elektrárnu musely zavřít, anebo investovat další miliardy. Tím by se zásadním způsobem zvedly ceny tepla pro naše obyvatele,“ upozornil Hrabálek.
Nezapřel v sobě původní povolání farmaceutického chemika, když výjimku posuzoval i čísly:
„Elektrárna bude přecházet z uhlí na plyn. Je jasné, že z plynu emise rtuti nevznikají. Za několik let se kotle začnou postupně předělávat na plyn, a je proto naprosto nesmyslné, aby se nyní věnovaly miliardy na snížení emisí rtuti o dva až čtyři mikrogramy na metr krychlový. Navíc emise jsou ve formě nerozpustného oxidu rtuti a v tom minimálním množství jsou prakticky naprosto netoxické. Smrtelná dávka, která zabije 50 procent zvířat, kterým se podá oxid rtuťnatý, je 350 miligramů na kilogram jejich váhy. Kolik oxidu rtuťnatého by asi musel nejen nadýchat, ale i polknout, aby jej to poškodilo, osmdesátikilový člověk? Bavíme se o množství, která z toxikologického hlediska nemají význam.“
Opatovice mírně podražily
Energetický a průmyslový holding (EPH), do něhož patří i EOP, již oznámil, že své uhelky plánuje zavřít do roku 2030. Ujistil také, že za zavírané zdroje zajistí náhradu, ale zatím není známo, kdy a jak to udělá. Elektrárna nedávno oznámila zdražování tepla. Měsíční výdaje průměrné domácnosti se podle ní nezvýší o více než 110 korun.
„V cenách pro tento rok se už více promítá enormní zdražování vstupů pro výrobu a provoz našeho zařízení, zejména emisních povolenek. Jen emisní povolenky meziročně zdražily o sto procent,“ řekla ředitelka EOP Romana Zadrobílková.
Město se nejprve odvolalo a žádalo, aby emisní výjimka trvala jen poloviční dobu. Po týdnu dohadů se sešly zastupitelské kluby a nadpoloviční většina 25 zastupitelů rozhodla, že Hradec se proti rozhodnutí Kraje Vysočina neodvolá.
S tímto verdiktem se jen obtížně smiřoval někdejší náměstek primátora pro oblast životního prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení), který EOP viní z nátlaku na úřady.
„Udělení výjimky je pro mne obrovské zklamání, protože tímto povolujeme elektrárně Opatovice nedodržovat emisní limity na šest až osm let. To je na samé hranici legislativních možností a prodlužuje možnost dále používat starou technologii na úkor obyvatel nejen Královéhradeckého kraje. EOP je jednou z posledních elektráren z osmnácti, které na to čekaly až úplně na poslední chvíli,“ neskrýval nesouhlas krajský i městský zastupitel.
Podle primátora Hrabálka se však jeho exnáměstek na výjimkách pro elektrárnu chce jen zviditelnit: „Je to vyloženě politikum, které vyvinul bývalý náměstek Hanousek a chtěl jím dokázat, jak špatné jsme vedení města, jemuž nezáleží na zdraví obyvatel. Tak to ale samozřejmě není.“
Jenže s Hanouskem souhlasil i náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle něj bylo ministerstvo k elektrárně velmi vstřícné:
„Nejsme spokojeni s tím, že rozhodnutí je k elektrárně poměrně benevolentní a že změna oproti původní žádosti je pouze kosmetická. Chceme, aby co nejdříve skončila doba uhelná a elektrárna v blízké době přešla z uhlí na zemní plyn nebo alespoň řádně plnila podmínky nejlepších dostupných technik pro spalovací zdroje.“
Nízkoemisní zdroje: odpad?
Už loni v listopadu dostala ministerskou výjimku z emisních limitů také elektrárna Chvaletice. Proti ní se odvolávaly ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha, rozhodnutí ministerstva nyní chtějí napadnout soudně.
EOP avizovala, že se spalováním hnědého uhlí skončí do osmi let. „V současné době sice používáme jako palivo výhradně uhlí, ale v plném proudu je příprava na postupný přechod zdroje na nízkoemisní paliva, která nám umožní elektřinu a teplo dodávat efektivně. Komplexní přechod na nízkoemisní zdroje plánujeme do roku 2030,“ prohlásila mluvčí EOP Hana Počtová.
Zda avizované nízkoemisní zdroje znamenají kompletní přechod na plyn, není úplně jisté. Stále se hovoří o stavbě velké spalovny odpadu, kterou by mohla krmit celá hradubická aglomerace.
