Jedenadvacetiletý útočník patřil v uplynulé sezoně se 77 kanadskými body do první desítky nejproduktivnějších hráčů celé ligy. Díky skvělým výkonům teď čeká na lukrativní kontrakt. Jeho zástupce Jiří Poner ve spolupráci se zámořským agentem Michaelem Liutem ladí se slavnou organizací podmínky nové smlouvy.
Jak moc vám v této sezoně pomohlo, že jste většinu sezony hrál na křídle vedle hráče jako je Connor McDavid?
Samozřejmě to má na moji hru velký vliv. Je to speciální hráč. Na druhou stranu jsem mu pomohl taky. Není to pouze jednostranná kooperace. Společně jsme oba silnější. Rozumíme si na ledě i v osobním životě. Uvidíme, jestli v následující sezoně budeme opět hrát spolu v útoku, nebo budu na centru v jiném.
Překvapilo vás, jak jste v letošní sezoně vynikal?
Ani trochu. Dobře vím, čeho jsem schopný. Dřív se mi nedařilo udržet si formu po celou sezonu. Už jsem ale zkušenější. Mám velké sebevědomí a vím, jak důležitým hráčem pro svůj tým mohu být. V další sezoně však musím bezesporu potvrdit, že se nejednalo o ojedinělý ročník.
V čem jste udělal největší pokroky?
Poslední léto bylo v mém rozvoji zásadní. Změnil jsem kondičního trenéra, který přidal do mé přípravy nové prvky. Opravdu mi hodně pomohl. Moje sebevědomí šlo nahoru. Když to člověk dá všechno dohromady, tak tam lze hledat důvody mého zlepšení.
Fotogalerie |
Hodně odborníků vás přirovnává ke Crosbymu s Malkinem, že s McDavidem dokážete pro Edmonton získat další historické úspěchy. To se asi hezky poslouchá...
Náš tým vypadá opravdu silně. Není to však pouze díky nám dvěma. Dva elitní hráči sami ještě nikdy nic nevyhráli. Vždycky potřebujete celý tým, aby hrál dobře, jinak se nedostanete ani do play-off. Oba si uvědomujeme, jakou máme šanci v Edmontonu v budoucnosti něco dokázat. V poslední sezoně jsme ukázali, že i jako v mladý tým můžeme v play-off udělat výsledek. Snad to je dobré znamení před další sezonou.
Na začátku minulého ročníku jste ale přišli o jednu z vašich největších hvězd, Taylor Hall byl vyměněn do New Jersey za obránce Adama Larssona. Jak jste rošádu vnímal?
Tak, že opravdu téměř každý může být vyměněn. Jen málokterý hráč na světě může být klidný, že ho klub nevymění. Může se stát cokoliv a Taylor toho byl dalším příkladem. Skvělý hráč, jeden z nejlepších střelců v NHL. V Edmontonu dlouho předváděl svoji kvalitu, přesto nakonec musel skončit. Je to práce manažerů, ale podle mě jsme jako tým potřebovali trochu něco nového a to Adam Larsson do týmu přinesl.
Jak vzpomínáte na vaši první sezonu v NHL? Klub vás poslal zpět do juniorky do Kelowny, kde jste válel a dovedl tým až do finále Memorial Cupu. Jak moc myslíte, že vám ten půlrok v Kelowně pomohl?
Naprosto zásadně. Začátek v NHL nebyl úplně jednoduchý. Dostali jsme se tam do play-off a to mělo pozitivní vliv. Poprvé v kariéře jsem se dostal v play-off opravdu hodně daleko. Naučil jsem se v něm hrát a od té době se ve vyřazovacích zápasech cítím opravdu dobře.
To jste potvrdil i letos v Edmontonu, ke jste byl nejproduktivnějším hráčem.
Vždycky jsem v sobě měl, že v zápasech o všechno přepnu na ještě vyšší výkonnost. Snažím se být nejlepší ze všech. Moje koncentrace na každý detail je v těchto zápasech naprosto zásadní. Každý hráč chce být v play-off rozdílovým členem týmu. U mě to je stejné.
Jste typ hráče, který si přes léto potřebuje od hokeje odpočinout, nebo stále sledujete, co se v NHL v posledních dnech děje?
Dění za mořem sleduji pořád. Hokej miluji. Dívám se na hodně zápasů, myslím na hru téměř pořád. Zajímám se o dění kolem našeho týmu. Samozřejmě se snažím si od sportu občas odpočinout. Člověk potřebuje strávit čas také se svojí rodinou a přáteli.
V závěru sezony jste si zahrál na domácím světovém šampionátu. Jaká to byla pocta?
Obrovská. Kolín nad Rýnem je můj domov. Bral jsem to hodně speciálně. Měl jsem tam velké množství kamarádů a celou svoji rodinu.
Jste největší hvězda německého hokeje, cítil jste nějaký extra tlak?
To bych úplně neřekl. Největší očekávání mám sám od sebe. Snažím se příliš nevnímat, co o mně říkají ostatní. V rodinném prostředí mám skvělou podporu a dokážu se s tlakem vyrovnat.
Co se v Německu změnilo, že tam vyroste taková hvězda jako vy?
V NHL stále není tolik hráčů z Německa jako z jiných zemí. Já jsem měl naštěstí velkou řadu skvělých trenérů. V mládeži mi dávali hodně prostoru, z čehož jsem dokázal vytěžit maximum. Měl jsem navíc výhodu, že můj otec je trenér. Prostoru na ledě jsem dostával opravdu hodně.
Popularita hokeje v Německu podle vás stále roste?
Stále to není na úrovni, jakou bychom si všichni přáli. S fotbalem se jen těžko můžeme rovnat. V posledních letech ale došlo k několika změnám v německé lize a vypadá to, že z toho začínáme těžit. Budoucnost vypadá slibně a snad to bude mít dál vzestupnou tendenci.
