Třiadvacetiletý Mazanec, který před dvěma lety dotáhl Plzeň k českému titulu, letos zatím ve dvou zápasech v NHL odchytal necelých 106 minut s úspěšností zákroků 91,5 procenta. V AHL v tomto ročníku nastoupil ve 26 duelech, třikrát vychytal nulu a úspěšnost drží nad 90 procent.
„Paradoxně lépe se mi chytá v NHL, protože tam se na obránce můžu víc spolehnout. V AHL je to chvílemi takový guláš, víc se to tam mydlí, herní systémy nejsou tolik propracované a já mám po střele daleko více práce,“ popisoval Mazanec v rozhovoru pro internetové stránky HC Škoda Plzeň.
Co ještě písecký odchovanec prozradil o své druhé sezoně v zámoří?
O švýcarském talentu s českými kořeny Kevinu Fialovi, který do Milwaukee přestoupil v lednu ze švédského HV71
Kevin dorazil v době, kdy jsem byl povolán do Nashvillu. Na chvilku jsme se potkali a promluvili si, ale čeština mu zase tolik nejde. Musí se na něj pomalu (smích) On umí česky, anglicky, trochu francouzsky a dokonce i švédsky. Takže tady se spíš baví se Švédy, protože se znají. Mně to tolik nevadí, už loni jsem si zvykl, že si tu česky moc nepokecám.
O vztahu se Švédem Magnusem Hellbergem, konkurentem na gólmanském postu v AHL
Je to dobrej kluk a vycházíme spolu v pohodě. Loni jsem s ním bydlel a staral se o mě jak o vlastní dítě, když jsem sem přijel. Nevěděl jsem, kde co je, a Magnus mi pomáhal se vším. Je to skvělej kluk a není to klasickej Švéd v tom smyslu, že by byl odtažitej nebo tak. Je spíš jako Čech, akorát mluví jiným jazykem. Často mi opakuje, že za mnou musí do Plzně přijet na pivo.
Nashvillský gólman Marek Mazanec čelí šanci Daniela Winnika z Anaheimu.
O setkání s dalším českým gólmanem a plzeňským odchovancem Romanem Willem, proti kterému nastoupil v AHL
Píšeme si často. Měl takové horší období, kdy mu sezona moc nevycházela. Poslali ho chytat na farmu, tak jsem se mu snažil poradit, aby to bral z té lepší stránky – rozchytá se, bude mít zápasy a dostane se do pohody. A ten zápas? Musel jsem se na ledě smát. Bylo to jako tehdy, když Roman odešel do Mladé Boleslavi a přijel k nám do Plzně. Chceme oba co nejvíc chytat, to je jasné. Ale když tam je jeden z nás a podaří se mu zápas, vzájemně se pochválíme. Nejsme k sobě závistiví.
O tom, v čem se v Americe brankářsky posunul
To je spíš otázka pro trenéry. Já k tomu můžu jen říct, že hodně trénujeme práci s hokejkou. Také se zaměřujeme na rychlostní cvičení kvůli dorážkám, protože tady se v brankovišti všechno děje hodně rychle. Puk se odrazí a my musíme rychle na nohy, na puk, zorientovat se a zběsilým zákrokem zabránit gólu.
O tlaku, který prožívá při své druhé sezoně v zámoří
Větší tlak přichází s většími očekáváními. Loni nebyla žádná a mohl jsem jen překvapit. Povedla se mi sezona na farmě a i nahoře v NHL jsem něco chytil. Bylo jasné, že letos musím potvrdit, že to nebyla náhoda. Do sezony jsem šel v roli prvního gólmana a musel jsem se s touhle situací poprat poprvé v kariéře mezi dospělými. Jenže proto hokej přece hraju, abych byl brankář číslo jedna.
V DRESU PLZNĚ. Marek Mazanec na snímcích na jaře 2013.
O angličtině
Když jsem odjížděl, nebyla téměř žádná. Teď se domluvím v pohodě a rozumím. Co je důležité, dokážu vést konverzaci třeba se spoluhráči u jídla, vím, o čem se baví a zvládnu i reagovat.
O životě v Milwaukee
Bydlím sám v bytě, který je asi 10 minut pěšky od zimáku. Když jsem povolaný nahoru do NHL, jsem na hotelu. Uvařit si umím všechno, na co mám chuť. Horší je to tu ale se surovinami. Třeba kdybych si chtěl udělat svíčkovou, neseženu na to věci.
O tom, jak mu novináři stále komolí příjmení
Je to sranda. Každý druhý den za mnou někdo přijde a ptá se mě, jak má moje příjmení vyslovovat. Třikrát už jsem novinářům „Mazanec“ namlouval na diktafon a nic. Neumí to prostě říct. Když se soustředí na to poslední „c“, zase protáhnou prostřední „a“.
Jak často se mu zasteskne po Plzni
Na Plzeň myslím každý den. Byla to pohoda – hráli jsme tři zápasy týdně a mezi nimi v klidu potrénovali. Byl jsem doma, všechno měl kousek a na každém rohu někoho známého. Tady jsem pořád na cestě. Na farmě se tolik nelétá, takže cestujeme převážně autobusem, třeba i sedm osm hodin. Den volna je zázrak, tady tři zápasy ve třech dnech nejsou problém. A zatímco v Plzni jsou lidi skvělí a pořád se fandí, tady vůbec. Vstanou ze židle jen při rvačce, při gólu nebo když jsou k tomu vyzvaní kostkou nad ledem. Jinak sedí a cpou se.
