Burger? Ton? Na jména se nemůžete moc koukatTřicet zákroků a čisté konto. Jihlavský brankář Miroslav Svoboda vstoupil do semifinálové série s Kladnem bezchybným výkonem. Hostům nepovolil ani jednu gólovou radost a výrazně tak pomohl Dukle k nejtěsnějšímu možnému vítězství 1:0. „Můžeme být rádi, že jsme na tu jednu branku vyhráli. Měli jsme štěstí, ale to už je pryč. Čekají nás další zápasy,“ nechtěl se příliš vracet k úspěšnému vstupu do ostře sledované série, jejíž vítěz si zajistí postup do baráže o extraligu. Faktem však je, že Dukla úvodní zápas parádně ubránila. „Blokovali jsme spoustu a spoustu střel. Klobouk dolů před všemi kluky, hráli opravdu dobře,“ chválil Svoboda spoluhráče. Největší nebezpečí mělo hrozit od zkušených útočníků soupeře - Jiřího Burgera, Petra Tenkráta nebo jeho jmenovce Tona. Jenže kromě jedné nastřelené tyčky toho kladenští veteráni v první partii moc nepředvedli. „Hlavní je, že my jsme hráli to, co jsme si předsevzali. Nechtěli jsme dostat gól, což se povedlo,“ těšilo Svobodu. Extraligou protřelé opory Rytířů však v zápasech vnímá. „Samozřejmě víte, kdy jsou na ledě. Ale nesmíte se na to moc dívat, to by vás semlelo,“ usmívá se. Výborně čelil střelám Kladna také v úterý, pustil jediný gól. |
Dvaatřicetiletý forvard si na rodné město vzpomněl i bezprostředně po pondělním úvodním semifinálovém zápase, ve kterém Dukla porazila Kladno fotbalovým výsledkem 1:0. „Jsme jako Flinta, ta taky nedává góly,“ zmínil Hubáček přezdívku prvoligové brněnské Zbrojovky. „Říkali jsme si, aby v tom nebyli sami. Tak že jim taky dáme jeden,“ usmíval se.
A k dobré náladě měl určitě důvod. Právě on totiž vstřelil vítězný gól domácích, když ve 32. minutě potrestal špatnou rozehrávku Rytířů. V souboji dvou hráčů s číslem deset obral o puk Romana Přikryla a vzápětí se štěstím překonal gólmana Lukáše Cikánka.
„Hráli jsme oslabení, já jsem slyšel hlasatele, jak hlásí, že jsme v plném počtu. A tak jsem toho borce napadl,“ líčí Hubáček, proč za kladenským útočníkem neváhal vyjet za soupeřovu branku. „On si asi myslel, že když hrají přesilovku, že po něm nepůjdu. Ale já jsem tam vletěl. A ve finále se mi podařilo mu nadzvednout hokejku a sebrat mu puk,“ pokračuje Hubáček.
Jihlavský forvard neváhal a okamžitě vypálil. „Jen jsem to narval na bránu. Ani nevím, jak to tam spadlo,“ přiznal Hubáček. „Jenom jsem slyšel lidi, že řvou. A tak jsem věděl, že je to gól.“
Na žádné bujaré oslavy vstřelené branky nedošlo. „Byl jsem tak zavařený, že jsem se radovat nemohl,“ zkoušel Hubáček na novináře. „Ne, dělám si srandu. Já se po gólech nikdy moc neraduju. A hlavně: já fakt nevěděl, že to je branka. Pokrýval jsem si puk, pak jsem spadl,“ líčí. „Ale ve finále to tam skončilo, tak jsem byl rád.“
Vedoucí gól domácích následně určil ráz zbytku utkání. „První třetina byla těžká, po týdnu pauzy jsme se do toho dostávali. Ale od druhé třetiny se náš výkon zlepšil. A když se brání, stojí to méně sil,“ pochvaloval si Hubáček, že Dukla nemusela dotahovat. „Ve třetí třetině sice Kladýnko něco mělo, ale my jsme si to pohlídali.“
Také v dalších semifinálových utkáních Hubáček počítá s tím, že půjde o vyrovnané zápasy. „Nikdo nemůže čekat, že je přehrajeme, nebo oni přehrají nás. Mančafty jsou vyrovnané,“ myslí si. „Mají výborné hráče, Bagra, Toňáka a Peťu Tenkráta,“ připomíná hvězdy Rytířů Burgera, Tona a Tenkráta.
I úterní druhý duel série dopadl lépe pro Duklu. Kladno zase přehrála - tentokrát jasněji 4:1.
