To, co je pro něho důležitější, je vidět v obraně brněnské Komety. Ve čtvrtfinále s Hradcem Králové, které se na pátek a sobotu za stavu 2:0 pro Brno stěhuje pod Špilberk, je nejvytíženějším zadákem obhájců titulu.
Jste spokojený s tím, jak zatím série na ledě vypadá?
Hradec může být opticky lepší, možná to tak vypadá, protože má víc střel než my, ale s tím jsme počítali. Mají rychlý tým, dávají všechno do brány, vytvářejí velký tlak na brankáře. Hlavně jde ale o výsledky, ne? Vedeme 2:0 a za to jsme rádi.
Začátky zápasů měl Hradec v obou případech drtivé, není to pro vás nebezpečné?
Dodržujeme systém, který máme daný, a zatím nám přináší úspěchy. Samozřejmě nechceme, aby měl Hradec tolik šancí, musíme se snažit jeho nápor eliminovat, ale ani tak si nemyslím, že je nutné něco měnit. Doma to bude něco jiného, bude tady super atmosféra, ale my musíme pořád plnit ty věci, které jsme dělali venku. Jít zápas od zápasu a ubojovat to.
Střel má Hradec výrazně víc, v obraně jich víc zblokuje, hitů má víc, buly měl lepší ve druhém utkání. Přesto se dá říct, že zápasy kontrolovala Kometa, hlavně ve druhém duelu byla výrazně lepší. Jak to jde dohromady?
Hodnocení na umělecký dojem v hokeji nefunguje. Hraje se na góly, na vítězství. Máme zkušený tým, nepanikaříme, víme co hrát a obětujeme se pro to. Vím, že spousta lidí se na statistiky a čísla ráda dívá, ty třeba něco ukazují pro Hradec, ale hraje se na góly a v tom se daří nám.
Vypadá to, že už jste poznal, co obnáší kouzlo Komety v play off.
Už na konci základní části jsme tenhle hokej hráli. Každý zná svoji roli, jeden bojuje za druhého, podporuje nás výborný gólman. Je pěkné vidět kluky lítat do střel, odehrát puk s tím, že dostanou hit, vydržet to, nechat si dát ránu. O tom play off je.
Byl to i váš případ, když jste v Hradci vytočil Daniela Rákose, že vám dal holí do zad a dostal dvě minuty?
Nevím, musíte se zeptat jeho. O ničem nevím.
Kdy naposled jste hrál v takhle dobrém týmu pro play off, jaký je v Brně?
Uf, to nevím! Zatím jsme ale nic nevyhráli. Nemůžeme si tady říkat, že jsme dobrý play off tým, po dvou zápasech. Já jsem za svoji kariéru kromě Calder Cupu v první sezoně nic nevyhrál; kde jsem byl, tam jsme vypadávali v prvních kolech. Uvidíme, jak to bude tady. Ani tahle série ještě zdaleka není u konce, ještě bude hodně těžká.
Ice time beků Kometyplay off 19:39 Zbyněk Michálek (36 let) 18:42 Ondřej Němec (34 let) 18:11 Michal Gulaši (32 let) 17:59 Ivan Baranka (33 let) 15:53 Tomáš Bartejs (26 let) 14:38 Jan Štencel (24 let) 8:27 Tomáš Malec (36 let) |
Máte už v hlavě, jestli za vámi přiletí z Ameriky rodina, aby vás nejbližší viděli hrát?
Zatím ne, ani to není tak jednoduché. Děti jsou ve škole, mají spoustu aktivit. Zatím jsme to neřešili, ještě je čas. Uvidíme, kam v play off dojdeme.
Ale bratr Milan, který už hokej nehraje, se na vás prý dívat chodí.
Byl tady, ale už odletěl.
Takže jste v Brně dál sám?
Jo.
Čím se tedy odreagujete od hokeje, když nemáte možnost odpočinku s rodinou jako ostatní?
Občas je mi smutno a dny, kdy se večer nehraje, jsou dlouhé. Člověk přijde do prázdného bytu a nemá si s kým popovídat. Jsem na rodinu zvyklý, a je to i odreagování, jak říkáte. Teď mi to chybí.
A jak tedy vyženete hokej z hlavy?
S tím zrovna nemám problém. Pustím si film, podívám se na jiný sport, hodně se dívám na fotbal. Odpočívám dost. Nemusím pospíchat, udělám si na zimáku, co chci, doma si kdykoliv můžu lehnout. Doma po mně skákaly děti, tady se na hodinu natáhnu. Nevím, kdy naposled jsem odpočíval jako tady! Na sto procent se můžu věnovat hokeji, nemám žádné jiné starosti. Projdu se, byl jsem i v kině.
S obličejem hokejisty se během play off dá v Brně chodit bez problémů?
S nikým jsem problém zatím neměl. Nemám pocit, že by mě někdo sledoval. S někým se vyfotit nebo se podepsat, to je to nejmenší. Naopak jsem jen rád, že hraju hokej v takovém městě, kde nás lidi takhle podporují.
Vyrážíte jako známý cyklista po Brně na kole?
Tady ho nemám, je u rodičů. V létě se na něm určitě projedu, u nás kolem Jindřichova Hradce je krásná příroda, tam to mám rád.
Pozor aby vám někdo nepředhodil, že kdysi Jindřichův Hradec připravil Brno o postup do extraligy.
Vím o tom! (směje se) Tehdy jsem našim fandil. Vím, že tenkrát byl rozhodující zápas tady v Brně, vyhráli jsme na nájezdy.
Byl jste na tom utkání?
Nebyl, ale jsem v obraze. Tenkrát u nás panovala hokejová horečka, všechny zápasy byly vyprodané, lidi tam chodili jako v této době v Brně. Dvě hodiny před zápasem čekali v hale, aby chytili místo. To víte, máme malý stadion. Lidi stáli i na oknech, všude možně, aby aspoň kousek hokeje viděli. Jsou to pěkné vzpomínky - a asi i díky nim jsem chtěl být hokejistou. Motivovalo mě to dostat se do áčka, byly to hrozně pěkné časy. Jen je škoda, kam jindřichohradecký hokej dospěl.
