„V Pardubicích jsem začínal, ale už tam nějakou dobu nehraju, ani nežiju. Samozřejmě se přijdou podívat příbuzní, kteří tam pořád bydlí, ale že by souboje s Pardubicemi byly něco jiného než se Spartou, to úplně ne,“ řekl Daniel Voženílek.
Za Pardubice jste ale odehrál první extraligový zápas 22. října 2013 v Brně s Kometou (1:0). Ani to na vás nezanechalo stopy?
V klubu jsem vyrůstal a úspěchy, které tehdy jeho hráči měli, jsem s nimi prožíval. Jako malý jsem chtěl vždy hrát za Pardubice, ale už uplynula nějaká doba. Klub prošel nějakou obměnou, teď je nahoře, a to je dobře pro český hokej. Na sérii se těším.
V Pardubicích vás často pouštěli na hostování třeba do Třebíče, Šumperka, Prostějova a Litoměřic. Bylo pro vás těžké se tam prosadit?
To je na delší rozhovor. Bylo to, jak to bylo, a jsem rád, jak to je teď.
Tehdy vám nepomohlo ani to, že jste byl na mistrovství světa do 20 let. Musel jste dozrát, abyste v extralize uspěl?
Spousta lidí to tak říká, ale byl jsem ve špatný čas na špatném místě a pak tam bylo hodně okolností okolo. Nebylo to jednoduché.
(Už dříve na toto téma řekl: Každý hráč jde nějakou cestou, mně to vyšlo takhle. Pardubice prožívaly horší časy a otočilo se tam během několika sezon šest sedm trenérů. Stalo se mi, že jsem si vybojoval místo v áčku, ale týmu se nedařilo, změnil se trenér a poslal mě dolů. Mladší hráči v takových situacích moc šancí nedostávali. O to více si cením toho, kde teď jsem, a každý den pracuju, abych se udržel.)
Co s tym budem robit? Třinecký trenér Moták hledal rady u olomouckých |
Motivaci proti svému bývalému klubu ale určitě máte velikou.
Vážně to už tolik neberu. Obrovskou motivací je už samotné semifinále play off.
Po jednom z utkání Třince v Hradci Králové jste řekl, že jste pro tamější fanoušky pořád pardubický debil. Kým budete pro ty pardubické?
(Pousmál se) Že mi to říkají zrovna v Hradci, odkud je má paní a narodil se nám tam i syn, je zvláštní. No, nevím. Možná si někdo zařve i v Pardubicích, ale co se dá dělat. Jsem v Třinci a jsem za to rád.
Když jste v Pardubicích v roce 2013 naskočil do extraligy, byli už tehdy v týmu Poulíček, Kolář, Tomáš Zohorna, Radil, Kousal. Jsou tam pořád. Vzhlížel jste k nim?
S Patrikem Poulíčkem jsem hrál v dorostu i juniorech. Jsme dobří kamarádi. Kluky jsem obdivoval, vyhráli dva tituly, byl to takový úspěšný produkt pardubického hokeje. Radil, Kousal, Zohorna, Honza Buchtele i Dan Rákos. Hodně nám je v mládežnických kategoriích podsouvali, takže jsme k nim vzhlíželi.
Nebyli jste pod velkým tlakem, abyste pokračovali v tom, co oni dokázali?
Ani si nemyslím. Doba byla trochu jiná, než měli oni. Vůbec jsme se na to nekoukali.
S Patrikem Poulíčkem se hecujete?
Na tohle moc nejsem. Po sezoně si něco řekneme, ale teď před zápasem a během série určitě ne, protože každý se soustředíme na svou práci. Ani se to nehodí.
Patrik Poulíček je kapitánem Pardubic. Napadlo vás někdy, že by jím mohl být?
Jo, je to poctivý kluk, který musel hodně pracovat, aby tu pozici dostal. Zaslouží si ji.
V čem budou Pardubice nepříjemné?
Mají kvalitní hráče dopředu i dozadu. Jsou silní s pukem, takže asi v tom. Ale spíše se budeme soustředit na sebe.
Ostatně do Třince jste šel s tím, abyste bojoval o titul, že?
Samozřejmě. Je tu kvalitní tým, který má velké zkušenosti s play off. Vždyť třikrát po sobě ligu vyhrál.
Čeká nás krásná série, těší se třinecký rodák Cienciala v dresu Pardubic |
Zdá se, že vám třinecká mentalita, kdy musíte dřít a neustále naplno bojovat, sedí.
To byl možná jeden z důvodů, proč mě zástupci klubu přivedli, že tohle ve mně viděli. Přizpůsobil jsem se tomu a můžu na sobě tady pracovat.
Jak vám zní přirovnání, že jste český Brady Tkachuk, že také hrajete jednoduše, přímočaře, nepříjemně?
To je docela… To přirovnání se mi líbí, protože zrovna jeho (americký útočník Ottawy – pozn. red.) i bráchu mám rád. Jsou to fakt dobří hráči v NHL, ale Brady Tkachuk je na jiné úrovni.
V nynějším play off máte za sebou dvě vyhrané série. Jste po nich sebevědomější?
Sebevědomí jsme celou dobu, ale fakt, že jsme vyřadili silného soupeře (Spartu) nám určitě pomůže. Přesto musíme být ještě lepší. Budeme makat, abychom uspěli.
Vy jste minulou sezonu, kdy jste s Českými Budějovicemi získal bronz, dohrával po operaci zlomené čelisti. Je to teď lepší?
Je to trochu rozdíl, ale ne moc velký (usmál se).
Bojovník, který dá týmu vše, hodnotí třinecký trenér Moták útočníka VoženílkaJen jednoho hráče z mužstva vypichovat a rozebírat nechce. „Jsme v play off a v něm platí, že tým je nade vše,“ upozornil Moták. Přesto ještě připustil, že si na Voženílkovi cení jeho univerzálnosti, že v útoku může hrát na obou křídlech i centra. „Role, kterou mu v útoku dáme, se pokaždé zhostí na výbornou,“ dodal Moták. |