Ten, který v roce 2016 pomohl v Liberci vybojovat extraligový titul. Ten, který už na jihu hrál. Na kontě má přes stovku extraligových startů. Tvořil jednu z nejlepších prvoligových formací. A teď chce v dresu Motoru dokázat, že je stále hokejista pro extraligu.
Prospal představuje posily: Rozený vítěz, Johny či střelec s potenciálem |
Říká se: „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“ Vy jste už v Českých Budějovicích před dvěma roky působil.
Ani, když to v té řece bylo hezké? (směje se)
To pak člověk pravidlo asi porušit může.
Mně se v Motoru líbilo. Tehdy jsme se tu nerozloučili s žádnou záští, nespálili jsme za sebou mosty, takže to bylo otevřené jednání. I vzhledem k tomu, co se všude okolo nás děje, a mně se naskytla možnost jít zase do Budějovic, hned jsem po nabídce skočil.
Prioritou tedy pro vás byl extraligový tým, nebo jste zvažoval i jiné nabídky?
Hrát extraligu je prioritou snad každého z nás. Už od prosince jsme měli se Vsetínem dohodu, která však padla s příchodem pandemie. Takže jsme s Petrem Vampolou (v uplynulé sezoně hráč Kladna, pozn. red.), který mi pomáhá dojednávat angažmá, řešili, co dál. Během týdne jsme se pak s Budějovicemi na všem v pohodě domluvili.
Vraťme se ještě do Vsetína, kde jste poslední dvě sezony působil. Zejména ta předminulá byla pro vás skvělá. Vaše formace s Lubošem Robem a Antonínem Pechancem byla postrachem ligy. Vy sám jste uhrál 58 kanadských bodů za sezonu. Můžete už říci, že to byla ve vaší kariéře ta nejlepší formace, ve které jste hrál?
Pro mě určitě. Na druhou stranu to pořád bylo v první lize, v extralize je daleko těžší postavit takovou lajnu, které by to až tolik šlo. Ale dařilo se mi jak z osobního, tak i týmového hlediska. Sedli jsme si i jako kamarádi, takže šlapalo všechno.
V nedávno skončené sezoně jste uhrál v základní části o šestnáct bodů méně.
S odchodem Luboše zmizely extra velké počty gólů a bodů, takže to byla citelná ztráta. A nejen pro naši lajnu, ale i pro celý tým. Luboš dokázal rozhodovat třeba i takové zápasy, které byly o gól a on ho prostě uměl dát. V tomhle se na něj celý tým spoléhal a letos nebyl nikdo, kdo by Kondora (přezdívka Luboše Roba, pozn. red.) dokázal zastoupit. I když si myslím, že letos jsme ve Vsetíně měli možná o něco více šikovnějších kluků než vloni.
Vít Jonák v dresu Vsetína.
U formací ještě zůstaneme, kam byste se v současném kádru Motoru osobně rád zařadil? Mezi jaké spoluhráče?
Vždyť já tu žádnou pozici zatím ani nemám. Bude jen na mně, jakou si vybuduji. Budu v Motoru začínat od nuly.
Nicméně klub si vás přivedl nejen kvůli dobré práci před bránou. Čekají se od vás i góly.
Jako útočník bych asi měl něco dát. (směje se) Teď můžeme jen odhadovat, ale může se stát, že budu hrát špatně a ani se nevejdu do sestavy. Konkurence v Motoru je obrovská, tým je našlapaný a bude záležet jen na mém výkonu, jestli se do sestavy také vejdu. Musím dát také pocit soupeři, že jsem na ledě. Musím být pro ně nepříjemný, aby o mně věděli. Mám rád lehké dohrávání, provokace, poštěkávání, to je moje.
Do týmu přichází i váš spoluhráč ze Vsetína, obránce Ondřej Slováček. I on byl členem té nebezpečné formace, o které jsme mluvili. Pomohlo by vám, kdyby vám i v extralize kryl záda?
Pro Ondru to však bude první seznámení s extraligou, takže pro něj to bude specifická sezona. Já mu samozřejmě budu přát, aby se mu dařilo. Jenže konkurence na pozici obránce bude tady pro něj daleko větší než ve Vsetíně, kde měl, dejme tomu, výsadní postavení. Jak já, tak i Ondra se budeme muset o své místo prát s ostatními.
Vít Jonák v roce 2018 v dresu Českých Budějovic.
Vy jste už však extraligu hrál. V Liberci a Mladé Boleslavi, kde jste naposledy v sezoně 2016/2017 odehrál 45 utkání. Za tu dobu se nejvyšší soutěž určitě posunula, takže pro vás to teď bude asi také trochu jiné.
Podrobně to budu moci porovnat až na ledě, protože z tribuny je hokej úplně jiný. Zase si ale nemyslím, že by se extraliga za tři roky až tak moc změnila a výkonnostně udělala nějaký výrazný posun.
Po třech letech se vracíte mezi elitu, co očekáváte sám od sebe?
Doufám, že dokážu, a to hlavně i sobě, že mám na to, hrát nejvyšší soutěž. Že jsem extraligový hokejista. Myslím si, že už tehdy v Boleslavi jsem měl dobrou sezonu, bohužel pak po mě nikdo nesáhl nebo jsme se nedomluvili na podmínkách.
Vít Jonák(28 let)  Začínal s hokejem v Plzni, poprvé však naskočil v extralize v dresu Liberce v sezoně 2010/11. Na severu Čech strávil šest sezon, ale nastupoval zejména na farmě v Benátkách. Nejvíce toho v Liberci odehrál v sezoně 2015/16, kdy s týmem oslavil mistrovský titul. Pak strávil rok v Mladé Boleslavi. Další ročník začal ve Vsetíně a dohrával v Motoru. Poslední dvě sezony vedl vsetínské hokejisty jako kapitán a byl také velice produktivní. |
Jak vnímáte návrhy, že by se měla extraliga uzavřít a žádný z týmů by nespadl do první ligy. Je to dobrý či špatný krok?
Nemyslím si, že je česká mentalita či společnost nastavená tak, aby se kdejaká sportovní soutěž uzavírala. Nemělo by to dobrý vliv, což si podle průzkumu myslí asi většina hokejistů. Vždyť letos se bojovalo do posledního kola, kdo sestoupí a kdo ne. V televizi se vysílaly zápasy o udržení, což by v předešlých sezonách nikoho moc nebavilo sledovat. Navíc to byly podle mého vynikající zápasy, takhle atraktivní extraliga tu dlouho nebyla. Když už by se extraliga musela uzavřít, musely by se nastavit striktní podmínky, například pro odkoupení či prodeje extraligové licence, platové stropy, minimální mzdy a podobně. Šlo by o takové podmínky, které by mnohé současné extraligové kluby, jež bojují za uzavření, ani možná nebyly schopné splnit.
Jak zvládáte individuální letní přípravu, na kterou Motor přešel po příchodu Václava Prospala?
Už jsem ji zažil dvakrát, když jsem si před sezonou hledal angažmá. Takže to pro mě není zase taková novinka. Teď se v Plzni připravuji pod vedením Marka Posmyka, který v Budějovicích také léta hrával. Dává mi do těla, ale pro mě je to asi lepší než celotýmová příprava.
Dlouho jste nemohli v souvislosti s koronavirem trénovat společně, jen doma. Jak jste využíval volný čas?
Spousta lidí na tom byla - a pořád je - hůř než my, hokejisté a profi sportovci. Nestěžuji si. Já jsem třeba chodil běhat do lesa a doma mám i lavici na bench. Jinak miluju túry. Stále se scházíme s partou z gymnázia a chodíme na čundry, kde spíme pod stanem. Byli jsme v zahraničí a teď naposledy na Křivoklátsku. A protože to na dovolenou v zahraničí letos asi nevypadá, pojedeme zase na čundr někam po Čechách.
