V ní to bude právě on, kdo bude na led vyjíždět v pozici hráče, jenž na sebe bere zodpovědnost větší než jen za vlastní výkon. Tuto pozici přebral po obránci Dominiku Graňákovi, jenž v létě odešel do Karlových Varů.
„Nikdy jsem se zodpovědnosti nebál, nechci se za nikoho schovávat. Měl bych tým táhnout a jít příkladem,“ uvědomuje si týden před startem extraligy dvaatřicetiletý útočník, jenž v Hradci Králové zasáhne do třetí sezony.
Bude ale první, od které se u něj očekává, že bude v dresu Hradce strávena celá. Před dvěma lety totiž do Mountfieldu přišel v prosinci, loni ji na východě Čech sice zahájil, ale pak se na čas přesunul do Švýcarska a vrátil se až v jejím průběhu.
Jako kapitán musíte mít v hlavě, kam chcete svůj tým dovést. Co v ní máte zhruba týden před startem extraligy?
Už když jsem se do Čech před dvěma lety vracel, jednou z hlavních věcí byla touha něco vyhrát, od dorostu, možná od žáků jsem totiž nic nevyhrál. Mám sen konečně jednou vyhrát pohár za titul.
Hradec před loňskou sezonou vyhlásil, že titulové ambice dočasně odkládá a chce k nim dojít postupně během tří let. Podaří se to podle vás?
Rád bych slíbil, že to bude letos nebo příští rok, ale nemám křišťálovou kouli, abych dokázal věštit. Našemu týmu ale věřím, je silný.
Z čeho tak usuzujete?
Důležité podle mého názoru je, že tým zůstal po loňské sezoně pohromadě, v kabině nenastal žádný velký průvan. A už loňský rok od nás byl dobrý.
Několik nových hráčů se přesto v kabině objevilo, co na jejich příchod říkáte?
Že to jsou všichni výborní hokejisté a mohou nás posunout dál. A těší mě, že vedení nebralo kluky jen podle papíru, ale vyhledalo hráče, kteří nejen výkony, ale i charakterem zapadali do naší organizace.
První vážnější zkouškou před startem extraligy byly dva zápasy v Lize mistrů. Co ukázaly?
Že jsme první z nich, který jsme hráli v Cardiffu, měli vyhrát, to si nemusíme nalhávat. Nepodali jsme ale výkon, na který jsme zvyklí, možná lépe řečeno který se od nás očekával. O to víc si cením, že jsme po něm byli schopní, obrazně řečeno, podívat se do zrcadla a druhý den na tréninku už to bylo super. To se pak projevilo ve druhém zápase.
Výhra nad Färjestadem, obhájcem trofeje, asi hodně těší.
Hlavně však výkon, za který se nemusíme stydět. Předvedli jsme ho proti top týmu a dokázali jsme si, že s týmovou prací a při dodržování toho, co chceme hrát, můžeme uspět.