„Mám z toho smíšené pocity, protože jsme určitě chtěli tři body. Hráli jsme doma a věděli, že už to musíme urvat,“ neskrýval 32letý forvard. „Na jednu stranu jsme strašně rádi i za ty dva, ale šli jsme si pro tři,“ doplnil Svačina.
Výkon Dynama rozhodně nebyl ideální, znovu inkasovalo jako první (v 9. minutě v oslabení od expardubického Nahodila), a i když vývoj posléze díky Svačinově gólu v přesilovce otočilo na 2:1, z vedení se netěšilo ani dvě minuty.
Faul kapitána Koláře před Nahodilovou trefou (dvě minuty za podrážení) byl vyloženě z kategorie „dětských“, hráči zbytečně ztráceli puky, přesilovka 4 na 3 v prodloužení pro fanoušky znamenala poddání se útrpnému právu. Dynamo nebylo při slibné výhodě schopné ani zavézt kotouč do útočné třetiny a nepřipravilo si jedinou šanci!
„Potýkáme se v kabině s nějakou virózou, jsme takoví oslabení. Řekl bych, že nám to ještě nejezdí tak, jak bychom si představovali. Doma chceme vyvinout mnohem větší tlak na soupeře, než jsme předvedli,“ přemítal Svačina nad celkově mdlým představením.
Před Kousalem smekl
Východočeši se stále nemohou zbavit křeče, která je hryže od začátku sezony.
„Určitě není jednoduché hrát na posledním místě, na psychice se to podepisuje,“ připustil Svačina. „Prohráváme, děláme stejné chyby... Doufám, že nám tahle výhra pomůže a že se od ní odrazíme. V pátek zase hrajeme tady (od 18 hodin s Třincem) a bylo by krásné znovu nějaké body posbírat,“ přál si.
Pár důvodů k optimismu - vedle samotné výhry nad Hanáky - se přece jen najde. V první řadě se do hry zapojil uzdravený centr Robert Kousal, na nějž trenéři čekali jako na „smilování Boží“. A hned na ledě všechny převyšoval - mj. dvakrát nabil na prázdnou bránu Tyborovi, který však v obou příležitostech selhal.
„Před Robem klobouk dolů. Být po zranění a odehrát to na jedničku... Smekám před ním, doufám, že to od něj i od celé lajny bude ještě lepší,“ prohlásil Svačina, jenž nastupoval společně s Tyborem po Kousalově boku. „Ale zase ze sestavy vypadl Mandy (Jan Mandát), což je rovněž výborný hráč. Ten nám také hodně chyběl,“ upozornil.
Svačina proto počítá s tím, že místo Mandáta v elitní Kousalově formaci jen dočasně alternoval.
„Myslím, že až se Mandy vrátí, s Kousym už spolu hrát nebudeme. Uvidíme, jak to trenéři poskládají. Ale systém je daný, a ať hrajeme s kýmkoli, měli bychom se všechny lajny prezentovat podobně. Na rovinu, mně je jedno, ve které řadě jsem,“ podotkl hokejista, jenž má dosud za Dynamo solidní statistiku 2+4 po sedmi kolech.
Na druhou penaltu si věřil
Jedna věc je po úterku evidentní. Pokud střetnutí dospěje do penalt, on mezi exekutory chybět zkrátka nesmí. Oba svoje pokusy zvládl bravurně, gólmana Olomouce Lukáše propálil pod vyrážečkou těsně nad betonem.
„Já vždycky raději sérii končím, jezdím čtvrtý, pátý, protože si gólmana trošku nastuduju. Chtěl jsem jet ze druhé strany, ale když jsem viděl, jak Lukáš stojí a jak má danou lapačku, tak jsem si říkal, že bych asi neuspěl. Rozhodl jsem se tedy zkusit to ze druhé, viděl jsem tam místo, tak jsem tam vystřelil,“ popisoval první úspěšný zásah.
„Napodruhé jsem si říkal, že gólman moc nečeká, když člověk udělá dvakrát tu samou věc. Měl to tam ovšem celkem pokryté, tak jsem před střelou zkusil zabrzdit. On se z toho lehce ‚sesypal‘ a já to trefil stejně. Věřil jsem si, že ten druhý nájezd proměním,“ líčil Svačina.
