„Ze začátku sezony jsem odehrál dva zápasy za Olomouc, ale pak jsem si zlomil ruku,“ vzpomíná na úvod ročníku. „Byl jsem se rozehrát v Havířově a nemůžu na něj říct jediné špatné slovo.“
Vyslechl jste si kvůli seriálu Lajna nějaké narážky?
Pár kluků říkalo, že to v Havířově nemůže být dobré (usmívá se). Ale opak je pravdou. Klouček dolů před trenéry, kteří tam jsou. S hráči pracují dobře. A myslím, že kdyby jich měli o pár víc, hráli by někde úplně jinde.
Na nějaký odkaz na stále populárnější seriál jste narazil?
Myslíte kromě otázky, jaká byla do Havířova cesta? (směje se) Něco jsme zaslechli. A měli jsme i trénink, když zrovna lajnu natáčeli. Takže Zdeněk Piškula byl s námi v kabině, dělal srandu. Bylo to takové zpestření toho dne, nebo zápasu, kdy člověk v Havířově byl.
Nyní jste se už ale znovu vrátil do olomouckého dresu. A v úterním zápase v Mladé Boleslavi jste dokonce vstřelil svůj první letošní gól.
Jsem za to moc rád. Konečně to tam spadlo. Doufám, že to nebyla jen taková jedna tečka. A že jich časem bude víc.
V neděli se s Olomoucí představíte v Jihlavě. Pro vás to bude asi trochu emotivnější zápas. Přeci jen, za Duklu jste poslední tři sezony nastupoval.
Do Jihlavy se těším celkem dost, řekl bych (usmívá se). Pár sezon jsem tam strávil, jezdíval jsem trasu Olomouc – Jihlava a loni jsem tam byl skoro celou dobu. Takže se těším moc, bude to pro mě vypjatý zápas.
Budete se chtít proti Dukle vytáhnout?
Samozřejmě, to bude jedna z mých priorit (usmívá se). Ale to neplatí jen proti Dukle. To chci v každém zápase. Jen v Jihlavě to bude jiné. Budu se chtít ukázat před fanoušky i před trenéry, kteří mě tam vedli.
Jak moc vám Jihlava pomohla k tomu, abyste teď v Olomouci nastupoval pravidelně?
Jihlava mi dala celkem hodně. Měl jsem tam důvěru trenérů větší, než mám teď. Ale důvěra se získává postupem, hraním a hraním. Je ale pravda, že jsem v Jihlavě na ledě trávil hodně času. A byl jsem za to rád.
Často se mluvilo o tom, že v Jihlavě byla loni parádní parta. A že právě to byla její velká zbraň. Jak jste to vnímal vy?
Určitě to byl základní kámen našeho úspěchu. Nebylo to tak, že by se někdo na někoho špatně díval, byl na něj naštvaný. Všichni jsme táhli za jeden provaz. Nebyla tam žádná špína. A týmovost byla na prvním místě.
Vy jste Dukle pomohl nejen v první lize, ale i v baráži. Nebyla tam po postupu myšlenka, že byste v Jihlavě zůstal a zkusil si s ní také extraligu?
Když to řeknu otevřeně, ta možnost tam byla. Akorát mám smlouvu ještě v Olomouci, tak jsem se musel vrátit zpět. A kluby se na další spolupráci nedohodly. Tak jsem zůstal v Olomouci.
Nemrzí vás to trochu?
Ani ne. V Olomouci jsem od mladšího dorostu, takže nějaké pouto tam určitě taky je. Navíc, já jsem mladý hráč, takže pro mě je důležité, abych hrál. A je jedno, jestli v Jihlavě, nebo v Olomouci. Prostě chci, abych na ledě strávil co nejvíce času. A se zkušenostmi stoupal nahoru.
Konkurence v Olomouci je asi trochu jiná, než by případně byla v Jihlavě.
To ano. Nechci říct, že v Olomouci je největší konkurence ze všech klubů. Ale přetlak v útoku tam je. Každý z kluků čeká, až dostane šanci. Třeba když se někdo zraní. A když místo v sestavě získáte, musíte si ho udržet. Když ho ztratíte, nemají problém vás poslat na střídavé starty do Havířova.
Vraťme se k Jihlavě. Jste s někým z bývalých spoluhráčů nadále v kontaktu?
Jasně, s Adamem Zemanem, s Toljou Protasenjou. A s pár dalšími kluky. To kamarádství je na delší dobu.
Sledujete i výsledky Dukly?
Určitě. A nejen to. Snažím se každý zápas dívat aspoň na sestřih, nebo si o něm něco přečíst. Ale důležitý je i kontakt s hráči. S Adamem Zemanem si voláme skoro po každém zápase, jak to vypadalo.
Co říkáte na to, jak si Jihlava jako nováček vede?
Co jsem se dozvěděl, hrají dobře, ale nedávají branky. To je těžké v každém klubu: když nepadají góly, nedá se vyhrát.
Asi byste se nezlobil, kdyby špatná koncovka vydržela Dukle i v neděli a vyšla naprázdno i proti Olomouci.
Trochu v to doufám (usmívá se). A nejlepší by bylo, kdyby se podařilo dát gól mně.
