I proto je Gulaši hokejový držák. Defenzivní obětavec. Železný muž, který jako jediný z Komety nevynechal v extraligové sezoně ani zápas. A také je tím nejpovolanějším, který dva dny před startem finálové série v Liberci s MF DNES vybírá NEJ brněnské sezony.
NEJvětší euforie
„Radujete se vždy, když vyhrajete. Ale v play-off jsou emoce daleko větší. Postup přes Spartu i přes Hradec byl skvělý. Mám radost, že se nám daří a vychutnávám si to,“ líčí Gulaši. „Ale i samotný nástup do sezony byl neskutečný,“ připomíná zadák skvostný start Komety do základní části.
NEJhorší chvíle
Že by to byla mizerie, do které modrobílí zabředli v polovině listopadu a z níž se vyhrabali až v samotném závěru dlouhodobé části? „Abych pravdu řekl, tak ne,“ prohodí.
Proč? Gulaši od roku 2011 hrál za Karlovy Vary, které pravidelně bojují o extraligovou existenci v baráži. A když si odskočil před třemi lety do druhé nejvyšší švédské soutěže, opět se se Södertälje pohyboval v suterénu. „I když v Kometě přišla krize a zranění, celou sezonu si hrozně užívám,“ ujišťuje odchovanec Vítkovic. „Byl jsem zvyklý hrávat baráže, teď hraju finále! Člověk jde ze dna na vrchol,“ pokračuje. „Dřív to bylo jen přežívání. Tady je obrovský hlad po úspěchu.“
NEJpříjemnější překvapení
„Hodně mě překvapil Martin Nečas. Mladý kluk, který má talent, a ještě na sobě strašně pracuje. Je radost se na něj dívat, mládím a energií na ledě jen srší,“ vyzdvihuje brněnský obránce 18letého centra. „A ještě bych zmínil Martina Erata. Ten zase snad hraje hokej i ve spaní. Je to člověk, který tomu dává ohromně moc. Kdyby mohl, tak sedí od rána do večera u videa,“ přibližuje Gulaši. „Ale to bych musel vypíchnout všechny hráče. Není to o jednotlivcích, ale o týmu.“
Zadáka, jenž si připsal i 11 startů za národní tým, mile překvapilo i fungování brněnského klubu. „Je vidět obrovský profesionalismus,“ chválí. „Fanoušci i město žijí hokejem, až z toho hráči spadne brada a řekne jen ‚wow!‘“
NEJvyčerpávající duel
„Jsou to zápasy, ve kterých se hraje prodloužení. Člověk šedesát minut jede na sto deset procent a najednou ho čeká ještě další porce,“ líčí. Nejtěžší duely podle Gulašiho? Druhé čtvrtfinále se Spartou a poslední semifinále s Hradcem.
NEJvětší rachot
„Každý domácí zápas je šílený hluk. Fanoušci jsou neskuteční a skoro pokaždé je vyprodáno. Fanoušci jeli už v základní části na max a v play-off pokračují,“ velebí Gulaši fandy. „Člověk, který nesedí na střídačce a nehraje před takovou kulisou, to těžko pochopí.“
NEJhlasitější křik v kabině
„Máme hrozně zkušený tým, aby křiku bylo co nejméně,“ připomíná Gulaši, že v brněnské šatně sedí s borci se zkušenostmi z NHL či ruské KHL. „Když už, tak to bylo spíš vysvětlování, možná zvýšený hlas. Ale nedramatizoval bych to, všichni víme, jaký máme tým a jaké zkušenosti. Jen jsme čekali, kdy se to zase překlopí na naši stranu.“
NEJbolestivější moment
Jako snaživec, který sbírá kupu bodů v Radegast indexu hodnotícím hráčův přínos a především obětavost, by mohl vyprávět, jenže... „Pukem schytám hodně ran, ale to jsou chvilkové bolesti. Mým stylem hry musím počítat, že to musí bolet,“ ví brněnský tvrďák.
NEJvětší přání
Asi není složité odhadnout odpověď. „Samozřejmě chceme uspět. Brno, lidé, vedení klubu i pan Zábranský by si pohár zasloužili,“ říká Gulaši. „Ve finále se pojede na krev. Bude to o hlavě, o vůli a o tom, kdo bude víc chtít.“
