Litvínov ho povolal ze Vsetína, kterému už prvoligová sezona skončila. Nováček se dostal do play off, ve čtvrtfinále vypadl 0:4 na zápasy s Karlovými Vary. V základní části patřil Frolo k pilířům týmu: 50 zápasů, 20 bodů za 4 góly a 16 asistencí.
Předcházející tři ročníky strávil v Litvínově, který tak využil práva na jeho střídavý start a může jej nasadit i v letošní baráži. „Robert Kysela už to měl asi dopředu nachystané,“ zmínil Frolo generálního manažera Vervy. „Když jsme se Vsetínem vypadli, zeptal se mě, jestli bych nechtěl přijet pomoct, doplnit kádr, připravit tým na baráž. Já byl zdravý, nic mi není, kývl jsem. Litvínov mi pomohl, když jsem byl psychicky dole, vyhrál jsem tady titul, teď mu to chci oplatit.“
Chemici ho poprvé angažovali v rozehrané sezoně 2014/15, kdy se sbíral z téměř mafiánského zacházení v kazašské Karagandě. Když tam nepodepsal čtyřicetiprocentní snížení platu, vyhodili ho z ubytovny, nemohl chodit do tamních restaurací a nakonec bydlel u fanoušků.
„Ve vedení jsem narazil na zlé lidi, pak jsem měl štěstí, že jsem potkal rodinu fanoušků. Poskytla mi azyl, abych nemusel být na hotelu nebo se někde protloukat. Odešel jsem bez kompenzace. Ale co mě nezabije, to mě posílí,“ tvrdil na podzim 2014, když ho mezi sebe přijala i litvínovská hokejová rodina. Odměna byla sladká, sezona skončila historickým titulem Vervy.
Ale prožil si s ní už jednu záchranářskou baráž, teď se chystá na další. I když během sezony působil jinde, motivaci má obrovskou.
„Abych si ráno, když se probudím a podívám se do zrcadla, pověděl, že jsem pro to udělal všechno,“ nechá na ledě duši. „Je to jednoduché. Nikdo nechce být podepsaný pod tím, že se sestoupí. Nikdo! To vám garantuji. Musíme se semknout jako tým a udržet extraligu jakýmkoli způsobem. Litvínov si ji zaslouží.“
Frolo k tomu chce přispět svým klasickým stylem. „Když budu na ledě, nedostávat góly, hrát poctivý hokej. Co po mě budou trenéři chtít, všechno splním. Když mě pošlou, ať skočím do čtvrté lajny, tak do ní skočím. Každý by to takhle měl mít v hlavě nastavené,“ burcuje extraligového odpadlíka.
Když se k týmu poprvé připojil, trochu se vyděsil. „Viděl jsem první trénink a všichni měli hlavy dole. Vím, že se tady nedařilo celý rok, ale já tím nejsem až tak zatížený, což je na jednu stranu dobře. Všichni, kdo tady jsou, si zaslouží hrát v nejvyšší soutěži, jsou to extraligoví hokejisté. Ale nejsou v takovém stavu, jako když jsem odcházel. Chci je ujistit, že jsou výborní hráči a hokej nezapomněli. Mají na daleko víc.“
V baráži však rozhoduje hlava. „Je hlavně o nervech, o psychice. Už jsem to zažil. Musíme se na to pořádně nachystat,“ velí navrátilec. Poslouží k tomu ještě poslední tři zápasy v play out, tedy ve skupině o 11. až 14. místo. „Abych to řekl kulantně, hrát se to musí. Ale je to takové za bržděné, ruční brzda, přípravák, chybí atmosféra. Aspoň si zkusíme přesilovky, oslabení, signály.“
