Vítězným gólem a asistencí rozebral Piráty Chomutov, Verva úterní extraligové derby vyhrála 3:2 v prodloužení. „Lepší návrat jsem si asi nemohl vysnít,“ zářil mistr světa z roku 2001, který v Litvínově naposledy působil před více než šesti lety. Na podzim hrál Asijskou ligu za korejský Anyang Halla.
V Koreji jste ve 12 utkáních získal 4 body. Jaký je tam hokej?
Pro nás to zní strašně exoticky, ale už i v Koreji ho hrají dobře. Speciálně v mém týmu, který vede Patrik Martinec. V létě měli nějaké přáteláky v Česku a porazili pár prvoligových soupeřů. Fanoušků ještě není tolik, i když na nás jich chodilo víc. Kluci, kteří si zahráli v Číně, říkali, že tam to zatím moc netáhne. Ale kdo ví, co jednou bude. Teď tam bude olympiáda, a když se hokej lidem z vedení zalíbí, dají do něj nějaké peníze a za deset patnáct let můžou být na velmi dobré úrovni.
Loni jste byl v hradeckém dresu pátý nejproduktivnější bek extraligy, jaký byl návrat do soutěže?
Určitě zvláštní, protože hokej v Koreji je úplně jiný. Ale naštěstí jsem extraligu už párkrát hrál, takže jsem věděl, co očekávat. Ani v Koreji není lehké nastupovat, přizpůsobit se tamnímu stylu. Já tam jel, abych jen neseděl doma. Čekal jsem, až se vyřeší moje situace. Jsem moc rád, že mě oslovil Litvínov, že jsme se domluvili a že tady jsem.
Co přesně se kolem vás řešilo? V Hradci jste šanci už nedostal.
Prostě jsem neměl tým, kam jít. Možná bych se k tomu vrátil později, nechci to teď rozebírat.
Litvínov vás angažoval proč?
Já měl zájem jít do Litvínova ke konci kariéry. Čímž neříkám, že končím. Ale chtěl jsem být tady. Měl jsem nabídky z jiných týmů, ale držel jsem to a doufal jsem, že zakotvím v Litvínově. Čekání bylo těžké, protože tým je nahoře v tabulce a ani neměl důvod mě brát. Myslím, že chtěli do play-off rozšířit kádr, ale je to spíš otázka na vedení klubu, proč mě vzali. (Trenér Radim Rulík: Karel nám na modré čáře pomůže. Typologicky nám takový obránce trošičku chyběl.)
Co jste stihl po návratu z Asie?
Z Koreje jsem už dlouho pryč, ale v Litvínově jsem měl jen dva nebo tři tréninky. Naštěstí ještě polovinu mančaftu znám. Jsem tady doma, nebylo to pro mě složité. V Litvínově mě naučili hrát hokej a jsem šťastný, že jsem zpátky.
A hned jste proti Pirátům zářil.
Můžu si super start chvilku užít, ale teď už vlastně nic neznamená. Stejně mě a celý tým budou posuzovat podle dalších zápasů a výkonů.
Nemrzí vás, že vám vzali asistenci? Mohl jste mít dvě.
Nemrzí, bodů už mám dost. Řeknu klišé: jsem rád, že jsme vyhráli.
Zdálo se, jako byste se z extraligy ani na chvíli nevypařil.
Ale bylo to těžké. Zápas mi vyšel, což ovšem neznamená, že to takhle půjde pořád. Hlavní bylo, že jsem neseděl doma. Trénoval jsem a fyzicky jsem připravený dobře. Pomohlo mi, že jsem nebyl zraněný. Na druhou stranu trénovat s juniory je jiné než s áčkem, návyky jsou odlišné. Proto jsem zápas začínal jako sedmý bek. I když se mohlo zdát, že návrat pro mě byl lehký, tak nebyl.
A jak vás derby nadchlo?
Užil jsem si ho. Ale žádná novinka pro mě. Proti Chomutovu jsem hrál i dřív, když byl ještě v první lize, v dorostech. Zdejší prostředí znám, jsem ze severu. Bylo to pro mě speciální. Navíc s chomutovským kapitánem Michalem Vondrkou se známe dlouhodobě, voláme si.
Nebudete si ho dobírat?
Nebudu. Michal dal taky gól a myslím, že nehrál vůbec špatně.
