„Působil jsem tady dva roky. Kdo říká, že takové zápasy jako pikantní nebere, tak trošku lže,“ vypravoval po vítězném vstupu do sezony v novém dresu.
Nakonec jste ve dvou třetinách odchytaných pod domácím kotlem dostal jediný gól.
A ještě byl trochu nešťastný. Vjel jsem před brankou do nějaké rýhy v ledě, zavrávoral jsem, málem jsem spadl na záda a Martin Pláněk reagoval dobře.
Hradec po většinu zápasu tlačil, kdy vám bylo nejhůř?
Pro mě byl těžký začátek, ale nějaké puky jsem chytil a uklidnil jsem se. Pak druhá třetina, kdy jsme dostali dva góly a mohli dostat další dva. Myslím si, že to trenéři udělali super, že si vzali oddechový čas a že jsme to trochu uklidnili.
Nakonec z toho byla remíza i po prodloužení a vám se podařilo v nájezdech vychytat oba domácí střelce. Jak to bylo těžké?
Byly to takové zvláštní nájezdy. Köhler už mě měl na ledě, jenomže pak udělal kličku na stejnou stranu, kam jsem spadl. U Bednáře jsem čekal, že bude střílet, puk jsem škrtl trochu rukávem u lapačky, trefil tyčku a pak mi spadl ještě na hlavu. Takže u obou trochu štěstí.
V přípravě a v Lize mistrů vám nájezdy nešly a teď jste je hned v prvním kole vyhráli.
To je pravda, asi jsme si to schovávali na to nejdůležitější a jsem rád, že jsem k tomu i přispěl. Nejen chytáním, ale i tím, že jsem poradil trenérům, jaké hráče na ně vybrat.
Hradec se po vašem odchodu dost posílil hlavně v útoku, jak jste to vnímal?
Každý klub přes léto stavěl tým, který by vyhrával. Někteří hráči přišli, někteří odešli, žádný přehnaný respekt jsem z toho neměl.
Návrat do Hradce se dvěma získanými body, spokojenost?
Se dvěma body jsme určitě. A navíc si myslím, že jsme si je i zasloužili.
