Jak na vás letos působí Třinec?
Jako každou sezonu. Výborní hráči, klub na profesionální úrovni, jak jsem to tam zažil.
Na Třinec je každý rok kladen obrovský tlak. Je tohle ve Vítkovicích příjemnější?
Na nás je tlak úplně stejný, všichni chtějí postoupit dál. Když se stoupne na led, nikdo nevnímá tlaky, že je třeba postoupit. My, stejně jako kluci z Třince, hrajeme pro sebe. Ne proto, že nám někdo nakazuje, ať postoupíme.
Poradíte spoluhráčům nějaký recept na Třinec, případně na gólmana Šimona Hrubce?
To kdybych věděl. Recept určitě neznám, ale kluky tam znám všechny a všichni na druhou stranu znají mě, takže vědí o mých přednostech i slabinách. A Šimon? Nevím, já moc gólů nedával, ale jsou tu kluci, kteří mu góly dávají, tak to nechám na nich, ať si o tom popřemýšlí.
V předkole jste vyřadili Spartu. Je to velká vzpruha před čtvrtfinále?
Hráli jsme zápas od zápasu, nevyvíjeli jsme na sebe přehnaný tlak. Prostě jsme do každého střídání a každé třetiny šli s určitým plánem. To se vyplatilo a postoupili jsme. Ale jestli to byla vzpruha, nebo ne, tak to nevnímám.
Bude to podobné i teď?
Ano. Je to naše práce jít na led a být soustředěný na příští minutu, deset minut a odrážet se po kouscích. Nebudeme vyhlašovat velké cíle, že teď vyhrajeme, a pak můžeme prohrát. To v play off takhle nejde.
Minule na sebe oba týmy v play off narazily v roce 2011 ve finále. Vzpomínáte ještě?
To už je dávno... Ale zapomenout nejde. Byla to skvělá série ve skvělé atmosféře. Tu sérii jsme zvládli 4:1, ale nebyly to lehké zápasy. Teď je to podobné, vyhrát můžou oba týmy.
